Dvaatřicetiletá Krejčová přitom v únoru 2016 dostala u Obvodního soudu pro Prahu 1 za násilí proti úřední osobě měsíční podmínku s ročním odkladem. Odvolací senát pražského městského soudu však později trest zrušil. Při přelíčení mimo jiné zaznělo, že obžalovaná policistu „spíše objala“ a její jednání nebylo společensky nebezpečné.
Kdo si tři roky starý incident nevybavuje, mohl by podlehnout pocitu, že šlo o láskyplné objetí, ale tak to rozhodně nebylo. Na Václavském náměstí tehdy několik set lidí protestovalo proti imigraci a uprchlickým kvótám a pochodovali k Úřadu vlády. Krejčová patřila do méně početné skupiny aktivistů, kteří se snažili demonstranty zastavit.
Týden na neschopence
Přítel mladé režisérky ovšem nereagoval na policejní výzvu a jeden z uniformovaných mužů mu ve snaze nasadit pouta lehl na záda. Vtom se na něj plnou vahou položila právě Krejčová. Podle obžaloby aktivistka způsobila policistovi lehká zranění ramene a zad, kvůli nimž byl týden v pracovní neschopnosti. Ale soud zdůraznil, že příslušník policie navzdory tomu pokračoval v zásahu. „Spravedlnost existuje,“ ulevilo se Krejčové po zprošťujícím rozsudku.
Jenže to nebyl konec. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman pak úspěšně podal dovolání k Nejvyššímu soudu (žádal odpovědnější rozhodnutí) a u obvodního soudu padla znovu podmínka. Justiční kolotoč pokračoval ve stejném tempu - odvolací soud následně rozsudek znovu zrušil a případ předal Městské části Praha 1 do přestupkového řízení. Druhé dovolání v případu podal Zeman loni v listopadu, ale k květnu bylo zamítnuto.
Ať policie křivě neobviňuje
Mezitím Krejčová neuspěla s ústavní stížností a soudy neuznaly ani její správní žalobu na policii. Až teď si mohla napsat na Facebook: „Absolutní vítězství.“ V příspěvku zveřejnila rozhodnutí Prahy 1 o zastavení řízení ve věci přestupku za „úmyslné narušení občanského soužití“. Podle úředníků její čin nebyl ani přestupkem.
„Policii ČR bych přála, aby se z kauzy poučila a nepokoušela se příště křivě obviňovat lidi z něčeho, co neudělali. Všem ještě jednou díky za podporu trvající tři roky a dva měsíce. Největší dík patří nejlepšímu právníkovi Pavlovi Uhlovi,“ napsala si Krejčová na sociální síť, kde pak sdílela i starší článek časopisu Respekt.
Redakce zmapovala už v roce 2013, že lidé ohrazující se či nějak reagující na nezákonnost nebo nepřiměřenost zákroku policie jsou často následně obviněni právě z násilí proti úřední osobě. „Tento paragraf je v Česku používán ve stovkách případů. V přepočtu na obyvatele je to osmkrát častěji než třeba v Německu nebo Belgii - a už v roce 2009 jsme si vysloužili napomenutí evropského soudu za jeho 'zneužívání',“ cituje (nejspíš už definitivně) osvobozená aktivistka.