Kliknutím zvětšíteAdolf Foehr byl německy mluvící architekt, narozený v roce 1880 v Norimberku. Studia absolvo-val na německé technice v Praze, pokračoval na speciálce u Bedřicha Ohmanna a Jana Kotěry a později ještě na architektuře v Cury-chu. Byl to znalý a zcestovalý tvůrce. Svůj styl si vytříbil postupně. Začínal v secesním duchu. První zakázky tvořily hřbitovní hrobky (například na pražských Vinohradech či Žižkově), postupně se dostával k přestavbám interiérů i adaptacím už starších budov.
Autor, na kterého se často zapomínalo
Vlastní ateliér založil už v roce 1908 v pražských Holešovicích. Nejvíce zakázek ale přicházelo ve dvacátých a třicátých letech. Etabloval se jako architekt rozsáhlé německy hovořící komunity v Praze, od které pocházela drtivá většina jeho zakázek. Je smutným zvykem, že na německy hovořící architekty, kteří tvořili v Praze, se dlouhá léta zapomínalo. Přitom Adolf Foehr měl ve své kariéře štěstí. Většinou realizoval velké kancelářské budovy, sídla pojišťoven, bank a nájemní domy. Do jeho repertoáru ale spadá i několik vil na Hans-paulce či v Bubenči. Kromě Prahy stavěl hlavně v Sudetech v okolí Ústí nad Labem, Lovosic a Liberce, kde nacházel rozsáhlou německou klientelu.
Stavby v tónu purismu s expresivními detaily
Jeho styl tvořil kontrast k odlehčeným funkcionalistickým budovám. Na první pohled působí jeho budovy těžkopádným dojmem, při bližším pohledu ale prozradí čistou monumentální estetiku se zajímavými expresivními detaily. Tvořil na pomezí purismu, konstruktivismu a neo-klasicismu. Rád používal na fasádách travertinové obklady. Až na výjimky se vyhýbal tehdy velmi prosazovaným pásovým oknům.
Mezi jeho nejznámější pražské práce patří bezesporu dvě budovy pro pojišťovnu Donau, rozsáhlá kancelářská budova ve Štěpánské ulici či původní sídlo pojišťovny Securitas v ulici Vodičkova (zde dnes naleznete úřady městské části Prahy 1 a také jeden z pražských páternosterů). Všechny tyto budovy působí jednoznačně solidním dojmem, tak jak se pro podobné instituce sluší.
Pyšnil se také moderními činžáky
Adolf Foehr v metropoli navrhl rovněž mnoho nájemních domů. Na svou dobu byly velmi moderní, většinou do nich byla zavedena i elektřina. Tento inovativní přístup si osvojil, když cestoval po Spojených státech. Příkladem je i tzv. „Malý Berlín“ v Holešovicích z konce třicátých let. Kromě architektury nebyla Adolfu Foehrovi cizí ani politika. Byl členem Německé demokratické strany svobodomyslné až do počátku třicátých let.
Kromě toho docházel do Schlaraffia spolku, kde se diskutovalo nad uměním, architekturou či kulturou. Tam naopak byla politika zapovězena, aby v klubu nevznikaly zbytečné roztržky. Adolf Foehr zemřel v Praze v roce 1943. Zanechal po sobě mnoho impozantních budov a činžovních domů, které odkazují k tradici německy hovořících tvůrců na našem území.
Malý Berlín
Tento obytný blok se nachází v Holešovicích v ulici U Smaltovny a byl postaven až na konci třicátých let. Adolf Foehr na něm spolupracoval s architektem Franzem Hruschkou. Blok domů má jednoduchou funkcionalistickou fasádu, která je rytmizována zelenými okenicemi s režnými pruhy cihel po stranách.
Dominantou celého prostoru je poněkud neobvykle ústřední dvůr, kterým se vchází do jednotlivých křídel, původně označených A H. Do dvora jsou také orientovány jednotlivé balkony. Byty v celém komplexu byly na svou dobu velmi luxusní, bohužel si je původní nájemníci nemohli užít moc dlouho. Už za protektorátu se tam nastěhovali němečtí úředníci. Po válce vyklizené byty obsadili vysoce postavení členové strany, politici a diplomati. Svou obytnou funkci plní Malý Berlín dodnes.
Brandejsův obchodní důmObjednavatelem byl pan J. H. Brandejs, který si na místě přál vybudovat moderní hračkářství. Budovu z let 1931/32 nalezneme mezi ulicemi Provaznická a Havířská. Patra jsou z velké části prosklená, aby bylo už z ulice vidět vystavené zboží. Zaujme také zaoblený nárožní rizalit (foto nahoře).
Brandejsovo hračkářství spadá do pozdní tvorby architekta a je pro něj téměř netypické. Oproti ostatním stavbám působí lehkým až odhmotněným dojmem a plně se přiklání ke konstruktivistické estetice. Je tam patrná inspirace jinou budovou, která vznikla jen o pár let dříve a jejíž reproduk- ce byly dobře známy i u nás obchodní dům Petersdorff ve slezské Wroclavi od architekta Ericha Mendelsona. I přes přiznaný obdiv k Mendelsonově stavbě se jedná o jeden z nejzajímavějších obchodních domů z tohoto období.
Palác pojišťovny DonauOba dva paláce rakouské pojišťovny byly postaveny na konci dvacátých let a jsou jen několik stovek metrů od sebe. První (na snímku) se nachází v ulici Purkyňova. Má jednoduchou fasádu členěnou dvoj- a trojdílnými okny, zaujme horní část objektu s výrazným prvkem několika zábradlí nad sebou. Charakteristická je nárožní skleněná dekorace ve tvaru jakési novodobé fiály. 
Druhý palác pojišťovny DonauOproti tomu, druhý dům na rohu ulic Nárožní a Voršilské působí jiným dojmem. Tam architekt vycházel z původního návrhu Josefa Havlíčka, ale fasádu ozvláštnil za pomoci travertinového obložení, kde střídal bílý a žlutý kámen a docílil tak rafinovaného efektu. Souběžně s dvěma paláci vznikla ještě liberecká pobočka.
Život Adolfa FoehraNarodil se v roce 1880 v Norimberku. Studoval na německé technice v Praze, následně na spe-ciálce u Bedřicha Ohmanna a Jana Kotěry. Později ještě na architektuře v Curychu. Vlastní ateliér založil v roce 1908 v Holešovicích. Zabýval se projektováním kancelářských budov, sídel pojišťoven, bank či nájemních domů. Na svědomí má například několik vil na Hanspaulce či v Bubenči.
Kromě Prahy stavěl v Sudetech v okolí Ústí nad Labem, Lovosic a Liberce. V metropoli postavil například dvě budovy pro pojišťovnu Donau, kancelářskou budovu ve Štěpánské ulici nebo původní sídlo pojišťovny Securitas ve Vodičkově ulici. Byl členem Německé demokratické strany svobodomyslné a docházel do spolku Schlaraffia, v němž se diskutovalo nad uměním, architekturou či kulturou. Zemřel v Praze v roce 1943.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
