V roce 2016, když se také ona dozvěděla, že má v sobě gen, který způsobuje rakovinu prsu a vaječníků, jí bylo sedmadvacet. Ve třiceti podstoupila operaci. Lékaři jí preventivně vyjmuli vaječníky, dělohu a prsa.

„Od žen ze zahraničí jsem věděla, že to je možné. Většina z nich chodí na operaci později, já jsem ale chtěla mít čistou hlavu. I když k tomu totiž přistupujete pozitivně, tak kdykoli máte zdravotní problém, prolétne vám hlavou, jestli to není rakovina. Operací jsem toto riziko výrazně snížila,“ řekla Caroline, která pochází z Prahy a mimochodem je neteří někdejší první dámy Olgy Havlové.

Rakovina vaječníků je v Česku každoročně diagnostikována asi tisícovce žen. Ročně jich zároveň zhruba šest set na tento druh nádoru umírá. Vážnost nemoci připomíná Světový den boje s rakovinou vaječníků, který letos připadl na neděli 8. května. Odborníci připomínají, že podle platných doporučení má být každá pacientka s diagnostikovanou rakovinou vyšetřena také na přítomnost rakovinových mutací, odborně nazývaných BRCA.

Operační sál. Ilustrační foto
Nádorové onemocnění vaječníků: Prvotním příznakem je zvětšování břicha

Vyšetření je nezbytné nejen pro stanovení léčby, ale také pro varování příbuzných, kteří mohou mít nebezpečné rakovinové mutace v těle. Realita je ale jiná. Lékaři zapomínají pacientky na testy posílat. A samotné ženy s rakovinou si o test neřeknou. „Loni bylo otestováno jen padesát procent z nich,“ řekla Jana Soukupová z Laboratoře onkogenetiky Ústavu lékařské bioechemie a laboratorní diagnostiky 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jak uvedl vedoucí Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze David Cibula, u žen s rakovinou vaječníků je nutná operace, následuje chemoterapie či biologická léčba. Hudbou budoucnosti je zatím i elektroléčba či protilátky, které si „sednou“ přímo do nádorových buněk.