Nejčastější nemocí štítné žlázy je její snížená, tedy nedostatečná funkce – hypotyreóza, kterou často doprovázejí deprese. S těmi ale většinou skončíte u psychiatra. Je-li ovšem prozíravý a všimne si zároveň příznaků potíží se štítnou žlázou, pošle vás za endokrinologem. A pokud ten diagnostikuje chorobu štítné žlázy a pomocí léků se ji podaří zlepšit, obvykle ustoupí nebo úplně zmizí i depresivní stavy.

Ale to zdaleka není jediná nemoc, která může komplikovat správnou diagnózu potíží se štítnou žlázou. Také u stavů nezvladatelné únavy nemusí jít o únavový syndrom, i těžká únava může být totiž projevem hypotyreózy. A podobné je to s psychózami. Řadu žen, jež mají potíže se štítnou žlázou a třeba o tom ani nevědí, trápí po porodu laktační psychóza. Ta může v krajním případě skončit i sebevraždou. Také u ní pomáhá, když se podaří odhalit poruchu štítné žlázy před porodem a včas se léčí. Existuje rovněž souvislost mezi problémy se štítnou žlázou a kožními, trávicími i dalšími autoimunitními nemocemi (artritidou, Crohnovou chorobou, vitiligem apod.). I ty může někdy zlepšit léčba štítné žlázy.

Na pozoru by měly být hlavně ženy

Štítná žláza patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí, což znamená, že své produkty vylučuje do krevního oběhu a ty se pak dostávají k potřebným orgánům. Jejím úkolem je vychytávat z krve jód a využívat ho k tvorbě hormonů (tyroxinu a trijodthyroninu), které regulují spotřebu energie de facto v celém těle.

Ovlivňuje hlavně rychlost látkové výměny a spotřebu kyslíku, ale třeba také náš růst, vývoj a další pochody. Ženy postihuje hypotyreóza až osmkrát častěji než muže, riziková jsou zejména období hormonálních změn – dospívání, těhotenství, období po porodu nebo v klimakteriu. Navíc bývá i dědičná, a to hlavně v ženské linii.

Proč nemocných přibývá?

Kdysi vyvolával potíže se štítnou žlázou hlavně nedostatek jódu v půdě, typický pro určité oblasti. Lékařům se podařilo eliminovat tyto potíže díky plošnému obohacování soli o jód, bohužel dnes se tento problém znovu vrací. Na trhu je hodně soli s nedostatkem nebo absencí jódu. Navíc kardiologové doporučují lidem, aby omezili konzumaci soli, protože zvyšuje riziko vzniku vysokého krevního tlaku. Proto by si lidé, kteří omezili solení opravdu radikálně, měli nechat zkontrolovat množství jódu v organismu a stav štítné žlázy.

Současnou situaci komplikuje i to, že při vzniku problémů s tímto orgánem hrají dnes zásadnější roli autoimunní poruchy. Na ty má vliv náš nezdravý způsob života, včetně špatně kompenzovaných stresů. O tom, že nejde o problém zanedbatelný, svědčí čísla. Z 620 000 nemocných jich téměř 140 000 přibylo za posledních deset let. Odborníci navíc upozorňují, že dalších několik desítek tisíc pacientů o své chorobě ještě neví.

Vyšetření hladiny jódu

Na pravidelná vyšetření hladiny jódu a stavu štítné žlázy byste měli chodit zvláště v případě, že vaše rodiče nebo prarodiče nemoc trápila. Ale zajímat by se o něj měly i ženy, které by chtěly přijít do jiného stavu. Nedostatek jódu nebo špatná funkce štítné žlázy a s ní související autoimunní problémy jim totiž můžou bránit v otěhotnění nebo těhotenství dokážou výrazně zkomplikovat.

Ženě hrozí třikrát vyšší riziko potratu v prvním trimestru těhotenství. Ale také předčasný porod, narození dítěte s nízkou porodní váhou, těhotenská cukrovka, případně porod císařským řezem. Lékaři proto uvažují o tom, že by se vyšetření štítné žlázy mělo stát součástí screeningu, tedy testů a vyšetření, které ženy absolvují v prvním trimestru těhotenství. Během těhotenství se autoimunitní proces obvykle zklidňuje, ale hned po porodu se hypotyreóza a všechny její příznaky znovu rozvíjejí. Mohou také poznamenat vývoj budoucího dítěte, a to jak duševní, tak i tělesný.

Operace nově i laparoskopicky

Tam, kde na štítnou žlázu nepomohou léky, bývá nutná operace. Po té klasické zbude pacientovi na krku jizva. Nedávno však specialisté z chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Brně využili laparoskopická zařízení, s jejichž pomocí vytvořili v ústech za spodním rtem tři vstupy do prostoru, kde je umístěná štítná žláza i příštítná tělíska, a operovali je z tohoto místa.

Operace trvá déle než běžný zákrok a je technicky náročnější, bývá také výrazně dražší a nehodí se pro každého pacienta. Třeba pro osoby se slabším srdcem, nemocnými plícemi a chorobami hrtanu, pro něž představuje riziko příliš velké zátěže. Jizva sice po ní zbude, ale v ústech, takže není vidět.

Jak poznáte, že málo pracuje?

Pacienti s hypotyreózou (snížená funkce štítné žlázy) si mohou stěžovat na únavu, ospalost, svalovou slabost a pocit, jako kdyby fungovali se zataženou ruční brzdou. Trápí je také suchá kůže a hrubé, prořídlé vlasy, které se navíc snadno lámou a vypadávají. Rychleji přibývají na váze a mají horší schopnost shazovat nadbytečná kila.

Vyskytuje se u nich sklon ke špatným náladám a k depresím či úzkostným stavům, ale také horší paměť. Častěji je trápí zácpy způsobené menší pohyblivostí střev. Charakteristická je také zpomalená tepová frekvence, zimomřivost a horší snášení chladu. Ženy mohou mít nepravidelnou menstruaci a potíže s otěhotněním. Všechny uvedené příznaky se mohou objevovat v různých kombinacích a intenzitě.

Když funguje přehnaně?

Opakem hypotyreózy je hypertyreóza, tedy nadměrná aktivita štítné žlázy, která se obvykle zvětší. Co všechno může nemocného člověka trápit? Nadbytečná energie, což se často projevuje větším sklonem k neklidu, ke stresu nebo nervozitě, postižený člověk bývá také úzkostný, špatně se soustředí, bývá častěji podrážděný a třesou se mu ruce.

Kvůli zrychlené činnosti střev častěji trpí průjmy. A má sklon k hubnutí i přes zvýšenou chuť k jídlu. Často ho sužují nadměrné pocení, návaly horka, někdy i silné bušení srdce, občas se mu rozběhne pulz rychlostí až 100 tepů za minutu v klidu. Má sklon k vypouleným, lesknoucím se očím. Rychleji mu rovněž rostou chlupy, víc vypadávají vlasy, které se snáz třepí a lámou. Horší kvalitu mají i jeho nehty, kůži mívá tenkou.

Záněty štítné žlázy

Jedná se o autoimunitní onemocnění, která se vyskytují stále častěji zejména u dětí a žen v těhotenství a v přechodu. Jsou vyvolané neadekvátní obrannou reakcí, nikoli nedostatkem jódu. Mohou být akutní a chronické a vznikají zejména vlivem různých škodlivých faktorů v našem okolí (viry) i vlivem genetiky.