„Nevidím důvod, proč si pořizovat dítě hned, jen proto že mám věk. Když za dva roky budu bez hypotéky a mnohem lépe zabezpečená než dneska, dobře vydělávám a cítím se stejně jako před deseti lety. To je, si myslím, lepší start, než dvacetiletá máma plná energie, ale s prázdnou kapsou nebo dluhy,“ vysvětluje svůj postoj.

Rozhodně není sama. Věk prvorodiček v Česku neustále roste, podle Českého statistického úřadu porodily v roce 2020 první dítě nejčastěji ženy ve věku 30,2 let, skupina 30-34letých je také nejpočetnější co do počtu porodů. Stoupá také počet matek, které dosáhly věku nad čtyřicet let. Zatímco v roce 2010 se ženám ve zralejším věku 40 plus narodilo 2100 dětí, v roce 2019 už to bylo 4 767. Desítka z nich se narodila ženám po padesátce. Každý měsíc zveřejňuje statistiku porodního věku například porodnice Fakultní nemocnice Olomouc, která může trend jen potvrdit. „Vnímání toho, jaký věk rodičky je standardní a jaký už nikoliv, se rychle mění. Dnes už rozhodně rodička starší než čtyřicet let není žádný extrém,“potvrzuje přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc Radovan Pilka.

Češky ale nejsou v Evropě žádnou výjimkou. Věk prvorodiček v ní stoupá plošně, průměrně se zastavil v loňském roce podle Eurostat na 30,9 letech. Nejdéle odkládají mateřství ženy v Irsku, Lucembursku, Španělsku a Velké Británii, čekají průměrně do 32 let. Nejdříve zakládají rodiny Bulharky, první dítě rodí před dosáhnutím 28 let.

Ačkoli důvody, proč ženy mateřství odkládají jsou pochopitelné, medicína hovoří jasně. Čím déle se čeká, tím je šance na přirozené početí menší a zdravotní rizika stoupají. „Za vyšší věk žen při narozeni dítěte je považovánvěk od 35 let. Řada studií se shoduje, že pravě po 35. roce života ženy dochází k prudkému nárůstu zdravotních rizik spojených s častějším výskytem některých onemocnění,“ stojí ve studii vědců Univerzity Karlovy s názvem Vliv věku matky na zdravotní stav novorozenců v Česku. Po pětatřicátém roce ženám rapidně klesá kvalita vajíček a tím se snižuje šance na přirozené početí, vědecké studie navíc prokázaly, že se vyskytuje až pětkrát vyšší riziko rozštěpu páteře nebo defekty neurální trubice a poškození mozku.

I proto se stále častěji ženy, vědomy si limitů věku, obracejí na reprodukční kliniky a nechávají si zmrazit vajíčka. Pokud tak učiní včas, i v pozdním věku mají částečnou pojistku pro zdravé dítě. „Čím mladší vajíčko, tím větší šance na úspěšné umělé oplodnění je. Pokud žena uvažuje o zamrazení vajíček, ideální je nechat si vajíčka zamrazit před dvaatřicátým rokem věku, kdy je jejich kvalita většinou ještě velmi dobrá,“ říká lékař Pavel Otevřel z reprodukční kliniky Reprofit.

Zmražení vajíček a umělé oplodnění ale nejsou vždy stoprocentní. V současné době je podle reprodukčních klinik navíc realita taková, že ženy pojistku ani po letech nevyužijí. „Podle dostupných dat se v Evropě pro vajíčka do reprodukčních klinik vrátí asi devět procent žen,“ vypočítává Štěpán Machač, lékař IVF Clinic. „Přisuzujeme to tomu, že buď otěhotní přirozeně, nebo mateřství odkládají tak dlouho, až se rozhodnou dítě vůbec nemít,“ doplňuje.

Kolik mi zbývá času?
Pokud i vy odkládáte založení rodiny, ale máte obavy ze zdravotního stavu, můžete podstoupit test takzvané ovariální rezervy. Pomocí krevních testů může gynekolog každý měsíc zjistit, jak velká je zásoba vajíček ve vašem těle a zda je dostatečná i na mateřství ve vyšším věku nebo se naopak blíží začátek menopauzy. Možné je také ultrazvukové vyšetření. Cena se pohybuje okolo 650 až 1100 korun.