Přemíra práce s počítačem, špatná strava i rostoucí věk. To jsou časté příčiny horšícího se zraku. „Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka,“ upřesnila příčinu jednoho z problémů Šárka Skorkovskáz brněnské Oční kliniky NeoVize. Dochází přitom podle ní ke zvětšení zakřivení oční čočky a k růstu oční koule. Důsledkem je pak vznik nebo postupné zhoršování krátkozrakosti.

Včasný zásah

Lidem hrozí i další problémy se zrakem, například dalekozrakost nebo astigmatismus. Vzniku a rozvoji takových potíží mohou zabránit pravidelné návštěvy oční ordinace. „Často při nich lékař zjistí vážná onemocnění, u nichž závisí úspěšnost léčby na jejím včasném zahájení,“ upozornila Věra Kalandrová z oční kliniky Lexum v Brně.

Právě na pravidelné oční kontroly se zaměřilo v novele vyhlášky o preventivních prohlídkách ministerstvo zdravotnictví. „Obsah všeobecné preventivní prohlídky se nově doplňujeo doporučení absolvovat oční preventivní vyšetření, a to v rozmezí od 45 do 61 let věku pacienta,“ uvedlo ministerstvo v návrhu, který je momentálně v připomínkovém řízení. Lidé by podle novely měli zajít na kontrolu zraku jednou za čtyři roky.

Cílem změn vyhlášky je zachytit včas například glaukomy, onemocnění sítnice u starších lidí či nástup cukrovky. Při těchto zdravotních potížích totiž lidé zpočátku nemají žádné příznaky. Obvykle tak přicházejí k lékaři až tehdy, když je už pozdě.

Nebezpečný autismus

Oční prohlídky nejsou jedinou změnou, kterou návrh novely ministerské vyhlášky přináší. Podstatně více zamýšlených novinek se v ní týká nejmladších návštěvníků ordinací. Mimo jiné se zaměřují na autismus, který postihuje až dvě procenta dětí.V současnosti je preventivní vyšetření na tuto vývojovou poruchu čeká v osmnáctém měsíci života. V budoucnu chtějí autoři novely sledovat autismus důrazněji. Pokud nebude při první prohlídce její výsledek jednoznačný, měl by lékař doporučit vyšetření i za půl roku.

Hrozící autismus se bude sledovat i později. Součástí prohlídek ve třech a pěti letech by se mělo stát i posouzení komunikačních schopností dítěte. Potíže v této oblasti totiž podle ministerstva patří mezi jeden z projevů poruch autistického spektra. „K poruše komunikačních schopností dochází dále například u vývojové dysfázie, ADHD, mentální retardace, úzkostných poruch a depresivních poruch,“ konstatovalo ministerstvo. Od navrhovaných změn si slibuje, že se díky nim zdravotníkům podaří tyto potíže snáze odhalit.

V sedmi, devíti, jedenáctia třinácti letech dítěte by se měli lékaři zaměřit při rozhovorech s rodiči, jež jsou už podle současné vyhlášky obsahem preventivní prohlídky, také na sociální chování mladých pacientů.