„Velké množství konzumovaného hovězího, vepřového a jehněčího masa bylo dříve spojeno se zvýšeným rizikem cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních chorob a některých druhů rakoviny. Ovšem komplexní vliv na úmrtí dosud nebyl studován,“ vysvětlili vědci z Harvardu a Fudanu důvody jejich práce. K výsledkům dospěli důkladným rozborem lékařských informací získaných ze dvou mnohaletých a rozsáhlých výzkumných programů v USA.

V prvním byl sledován zdravotní stav 53,5 tisíce zdravotních sester ve věku od 30 do 55 let. V druhém pak stav 28 tisíc muži ve věku 40 až 75 let zaměstnaných rovněž v americkém zdravotnictví. Sledováni byli v rozpětí 16 let, přičemž každé čtyři roky vyplňovali podrobné průzkumy týkající se mimo jiné i jejich stravovacích návyků. A právě tato data se dostala do hledáčku americko-čínského týmu.

Po celou dobu bylo sledováno i zdraví účastníků obou programů. Na začátku experimentu byli všichni zúčastnění bez vážnějších onemocnění. Nikdo nebyl diagnostikován s kardiovaskulární chorobou nebo rakovinou. Během šestnáctiletého pozorování zemřelo 14 tisíc lidí (přesně 8426 žen a 5593 mužů). Nejčastějšími příčinami byla kardiovaskulární onemocnění, zhoubné nádory, respirační onemocnění a degenerativní onemocnění centrálního nervového systému.

„Když vezmeme v úvahu všechny faktory, zjistili jsme, že zvýšené množství spotřebovaného červeného masa - vysoce zpracovaného i syrového - o 3,5 porce nebo více týdně zvyšuje riziko úmrtí v příštích osmi letech až o deset procent,“ uvedli autoři ve své práci z roku 2019.

Pomůže i pouhá změna jídelníčku 

Pokud jde o vysoce zpracované maso, jako jsou slanina, párky, klobásy a salámy, zvýšení jeho spotřeby o 3,5 porce (nebo více) týdně zvýšilo riziko úmrtí o třináct procent. V případě málo zpracovaného hovězího, vepřového nebo jehněčího – ať už se jednalo o hlavní chod, nebo součást hamburgerů - to bylo o devět procent.

„Zároveň se potvrdilo, že vztah mezi konzumací červeného masa a vyšším rizikem úmrtí existuje bez ohledu na další faktory, jako jsou věk, úroveň fyzické aktivity, kouření a pití alkoholu,“ uvedli vědci.

Naštěstí se ukázalo, že mnohé lze napravit pouhou změnou jídelníčku. Nutné je zvýšit množství konzumovaných celozrnných produktů a zeleniny, jakož i dalších zdravých zdrojů bílkovin ve stravě: vejcí, ryb, drůbeže (bez upečené kůže) a luštěnin.

Autoři studie připustili, že i jejich studie má svá omezení. Jedním z nich je fakt, že účastníci výzkumných programů patřili ke vzdělané, zdravotně uvědomělé části společnosti. „Na druhou stranu nemůže být náhodou, že účastníci obou projektů dosáhli tak podobných výsledků,“ dodali.