Poslední a rozsáhlá analýza ze Spojených států naznačuje, že kouření marihuany nemusí být spojeno pouze s euforickými stavy, ale může ho doprovázet i vyšší riziko sebevražd. Nejdůležitějším poznatkem pak bylo, že sebevražedný stav vznikal u účastníků bez ohledu na to, zda osoba v daném okamžiku byla, či nebyla v depresi.

Tým vědců pod vedením Beth Hanové z amerického Národního institutu zdraví podrobnosti unikátní studie zveřejnil v odborném časopise The Journal of the American Medical Association (JAMA).

„Sebevražda je hlavní příčinou úmrtí mladých dospělých ve Spojených státech. Výsledky naší studie tak mohou pomoci snížit riziko vzniku takového chování,“ uvedla Beth Hanová pro vědecký server SciTech Daily.

Analýza má ale jeden velký háček. Nevyplývá z ní jednoznačně, co je příčina a co důsledek. Není prokázáno, že kouření marihuany je na vině pokusů o sebevraždu. Je stejně možné, že ti, kteří mají k sebevraždě sklony, spíše po marihuaně sáhnou.

Jen ve Spojených státech se počet kuřáků konopí mezi lety 2008 a 2019 téměř zdvojnásobil, z 22,6 milionu na 45 milionů.

Stovky případů ročně 

V Česku si až třetina lidí někdy v životě jointa – tedy smotek marihuany – zapálila. Přičemž intoxikace nelegálním THC – psychoaktivní látkou v marihuaně - je čtvrtou nejčastější diagnózou mezi drogami, po níž Češi museli být hospitalizováni. Ročně se jedná o stovky případů, jen v roce 2019 jich v nemocnici po kouření trávy skončilo 312 lidí. Vyplývá to z dat Národní protidrogové centrály. Zároveň ale podle odborníků i Česku obliba marihuany vytrvale roste.

Až do americké analýzy ale nebyly na světě zpracovány žádné studie, které by se zabývaly vztahem mezi depresí, frekvencí užívání konopí a rizikem sebevraždy. „Získané výsledky jsou znepokojivé a určitě by nás měly přinutit k zamyšlení. Zejména proto, že ukázaly, že i lidé, kteří kouřili marihuanu opravdu jen občas, měli větší pravděpodobnost vzniku myšlenek na sebevraždu,“ pokračovala Hanová.

Ve skupině lidí, kteří konopí nikdy nekouřili a neměli předchozí depresivní epizodu, deklarovaly sebevražedné myšlenky asi tři procenta respondentů. U lidí, kteří usušenou trávu kouřili pouze sporadicky, jich ale bylo již sedm procent. Mez těmi, kteří jí holdují denně, mělo sebevražedné myšlenky devět procent respondentů. A mezi závislými podle nejnovější klasifikace, tedy těmi, kteří ji kouří i několikrát denně, se číslovka zastavila na 14 procentech.

Mezi lidmi, kteří ji nekouří, ale potýkají se depresemi, mělo sebevražedné myšlenky 35 procent lidí. Přes polovinu, přesněji 53 procent, mělo tendence k sebevraždě každodenních kuřáků marihuany s depresemi.

Jak upozornila jedna z autorek práce Nora Volkowová, nelze tato čísla interpretovat tak, že užívání konopí způsobuje nárůst sebevražd. „Problematika si proto zaslouží další výzkum. Zejména s ohledem na obrovské množství sebevražd mezi mladými dospělými,“ řekla pro portál.

Rozdíl mezi pohlavími

Jedním z překvapivých výsledků byl podle ní i rozdíl mezi pohlavími. Ve skupině respondentů, kteří netrpěli depresemi a byli závislí na marihuaně, byla frekvence sebevražedných myšlenek, plánů nebo pokusů jasně vyšší u žen než u mužů (10 versus 3,5 procenta).

„Deprese i závislost na konopí jsou nemoci, které umíme léčit. Doufejme, že díky lepšímu pochopení vazeb mezi různými rizikovými faktory budeme schopni vytvořit nové způsoby prevence a intervence pro lidi, o nichž víme, že mohou být vystaveni zvýšenému riziku,“ doplnila kolegyni Beth Hanová.