Co mám dělat, když můj lék nemají v lékárně a řeknou mi, že momentálně nikde není k dispozici? Mám se bát o život?
To určitě ne. Většinu situací dokážeme vyřešit generickou substitucí – to znamená, že pacient dostane lék, který má stejnou účinnou látku, stejnou lékovou formu, stejnou velikost balení a zpravidla i stejnou sílu bez nutnosti změny dávkování. Zjednodušeně řečeno, pacient jen přejde na lék od jiného výrobce, ale léčí se dál úplně stejně jako dosud. A důležité je – jakákoliv záměna léku oproti předepsanému se vždy děje až po souhlasu pacienta.

close Mgr. Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory. info Zdroj: Se svolením ČLeK zoom_in Mgr. Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory. Nemůže být pacient zmatený, když si najednou nese domů jiný lék, než na jaký je zvyklý?
Lékárník pacientovi kromě ústního vysvětlení obvykle napíše na krabičku nového léku název toho původního, který byl takto zaměněn. Aby pacient přesně věděl, že se jedná o náhradu za konkrétní lék. Aby se nespletl a nevzal si třeba dvojnásobné množství dávky – původní lék, co mu ještě třeba doma zbývá, a k tomu i nový náhradní lék.

A co když si člověk myslí, že mu lékař předepsal to nejlepší? A teď se to má měnit?
Generické přípravky musejí splňovat podmínky takzvané bioekvivalence – tedy přesně stanovená kritéria, aby mohly být chápány jako přípravky zcela rovnocenné se zaměňovaným lékem. Nám se takto daří úplně standardně nahrazovat léky, které třeba kvůli výpadku ve výrobě právě nejsou dostupné. Nabídka léků je dnes na trhu opravdu hodně široká, nesrovnatelná s dobou třeba před dvaceti, třiceti lety.

Může někdy lékárna sama vyrobit chybějící lék?
U některých chybějících léků si můžeme pomoci i tím, že je lékárníci mohou vyrobit přímo v lékárně, pokud mají k dispozici suroviny. Týká se to například některých antibiotických mastí.

Jaké je řešení, když nelze lék nahradit genericky ani vyrobit?
Pak se situace řeší s lékařem. Ten musí podle zdravotního stavu pacienta rozhodnout o tom, jakým jiným přípravkem s jinou účinnou látkou by měl být pacient léčen. Lékař má kompletní zdravotní dokumentaci, takže o takové výměně už lékárník rozhodnout nemůže.

Co dělat při výpadcích jen těžko nahraditelných léků? Třeba když nebyl Vigantol, nebo když chyběla nedávno penicilinová antibiotika?
U Vigantolu to bylo složitější, tam opravdu nebyla přímá odpovídající náhrada – jiný vitamin D ve formě olejových kapek coby léčivý přípravek neexistuje, a musel se chvíli nahrazovat jinou formou. Nakonec se ho povedlo dovézt ze zahraničí. V případě výpadku penicilinu se ale lidé opravdu nemusí obávat, že by nebyli léčeni. Antibiotikum penicilin má poměrně úzké antimikrobní spektrum, nahradit ho při výpadku lze zcela běžně. Pacient dostane jiné antibiotikum, s jinou účinnou látkou, širším spektrem a potřebným účinkem. Je nepříjemné, když penicilin chybí, ale jeho nahrazení není na úkor kvality a bezpečnosti léčby.

A co když firma výrobu nějakého léku úplně ukončí?
To se stává, ale poměrně výjimečně. Pak je to opět otázkou nějakého generika, případně změny léčby u lékaře na jiný lék, pokud není generikum k dispozici. Lidé se tedy ani v těchto případech nemusí obávat.