Obavy z pandemie a odložené preventivní prohlídky způsobí nárůst kardiovaskulárních a metabolických chorob, varují lékaři. Lidé totiž během celoplošné karantény měli nedostatek pohybu a spotřebovali více cigaret i alkoholu.

„Na nemoci srdce a cév ročně v Česku zemře padesát tisíc lidí. Musíme se co nejrychleji vrátit do normálního stavu a začít se chronickými nemocemi zabývat,“ varuje předseda České internistické společnosti Richard Češka.

Problém by mohlo vyřešit více preventivních prohlídek a větší spolupráce lidí s lékařem. Podle diskusí, jež zazněly na kongresu České kardiologické společnosti, však tuto cestu komplikují neověřené informace z konspiračních webů, odkud pacienti často čerpají mylné informace. Mimo jiné pak na jejich základě třeba přestanou užívat léky nebo si sami změní dávkování.

Strach z ordinace

Při nesprávném užívání léků na vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol se sice změna obvykle neprojeví hned, do budoucna si ale pacienti zadělávají na velké potíže. „Lidé se na základě informací zjištěních na internetu buďto nepřiměřeně uklidní, protože svůj zdravotní stav podcení, nebo se naopak nepřiměřeně vyděsí,“ říká předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík. Za větší počet pacientů, již se obraceli na „doktora Googla“, může pandemie, kvůli níž byli lidé odstřiženi od běžných služeb.

Podobnou zkušenost jako kardiologové ale učinili i další lékaři. Podle průzkumu, kterou pro zdravotnickou skupinu EUC provedla agentura Ipsos, se během pandemie bálo jít k lékaři až 43 procent pacientů.

Průzkum rovněž ukázal, že tito lidé hledali častěji informace na internetu. „Ty mohou sloužit například jako prvotní indikátory případných potíží. Rozhodně je ale nelze stavět na roveň konzultací s lékařem,“ varuje Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé. Informace na webu přitom neberou v potaz individuální zdravotní stav, a potřeby pacienta jsou tak zcela vytržené z kontextu. „Nebezpečím mohou být i možné nevhodné či kontraindikované kombinace léčivých preparátů,“ doplňuje Bomberová Kánská.

Důvěra ve fake news

Podobné zkušenosti jako čeští mají i slovenští lékaři. „Setkávám se s tím, že pacienti, kteří nemají o léčbě dostatek informací a představu, jsou náchylnější k důvěře v konspirační teorie a fake news,“ vysvětluje předseda Slovenské asociace aterosklerózy Branislav Vohnout.

Alternativou mohou být předem domluvené on-line konzultace nebo odborné webové stránky. Například web kapitolyozdravi.cz, linkaomigrene.cz, Ulekare.cz a mnohé další.