Tlak, pod kterým krev protéká tepnami, se nazývá arteriální tlak. Jak upřesňuje Národní zdravotnický informační portál, jeho úroveň závisí na síle srdce i na odporu v cévách, které mu se odborně říká periferní odpor. Krevní tlak ovlivňuje také pružnosti cév a různé regulačních systémy těle. Dlouhodobé zvýšení tohoto krevního tlaku je označováno jako hypertenze.

Jak si změřit krevní tlak

| Video: Youtube

Jak si nahmatat tep

Při srdečních stazích, neboli kontrakcích je krev čerpána ze srdce do tepen. Stahy srdce se přenášejí tepnami jako tlaková vlna neboli puls. Je to síla, ktrou krev tlačí na cévní stěny. Puls si můžete na různých místech těla, například na zápěstí snadno nahmatat.

Tlak naměřený během srdečního stahu, která se odborně označuje jako systola, se nazývá systolický krevní tlak. Když se pak srdeční stah uvolní a do srdečních komor proudí nová krev, nastává fáze nazývaná diastola. Tlak v cévním systému se snižuje, a tato nižší hodnota se nazývá diastolický krevní tlak.

Co znamenají čísla krevního tlaku

Hodnota krevního tlaku se tedy uvádí ve dvou číslech s lomítkem: první vyšší je systolický tlak, za lomítkem je pak nižší hodnota tlaku diastolického. Jak vysvětluje web Very Well Health, standardní měrná jednotka krevního tlaku, mm Hg, znamená „milimetry rtuti“. Rtuťové tlakoměry byly už v ordinacích dávno nahrazeny elektronickými tlakoměry, ale tato zkratka se stále používá.

Proč je třeba krevní tlak pravidelně sledovat

Podstatným rizikem neléčeného vysokého krevního tlaku jsou choroby, které souvisejí s dlouhodobým poškozením oběhového systému, tedy nadměrně namáhaných cévních stěn i srdce. Hypertenze ohrožuje například srdce, ledviny, mozek i další orgány.

Stres při návštěvě lékaře jednorázově zvýší krevní tlak:

Tlak krve podle věku

Dělit hodnoty krevního tlaku striktně podle věku se evropští odborníci nerozhodli. Profesor Miroslav Souček, specialista na hypertenzi z brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny a garant projektu Srdce v hlavě, uvádí následující čísla.

Všichni lidé by měli mít cílové hodnoty krevního tlaku pod 140/90 mm Hg, optimálně pak systolický tlak kolem 130 mm Hg.

Hodnoty systolického tlaku nad 140 mm Hg znamenají už vyšší riziko vzniku srdečně cévních komplikací.

Hodnoty systolického pod 120 mm Hg nemají žádnou jistou výhodu a naopak jsou spojeny s možným poškozením člověka.

• U mladších osob od 18 do 65 let by tedy měl být krevní tlak ideálně na 130/80 mm Hg nebo méně, přičemž by neměl klesnout pod 120/70 mm Hg.

• U lidí nad 65 let je snahou udržet tlak krve v rozmezí 130-140 mm Hg. Nemá klesnout pod 130/70 mm Hg.

Krevní tlak s věkem roste

Krevní tlak opravdu s věkem roste, především ten systolický, tedy vznikající při stahu srdce. Může za to větší periferní odpor (to znamená, že krev pumpovaná ze srdce se zadržuje v tepnách a neodtéká naráz do žil. Spolupůsobí při tom elastické vlastnosti velkých tepen; pozn. redakce) způsobený aterosklerotickými změnami, tedy postupným ukládáním tukových plátů do stěn cév.

„Diastolický krevní tlak po 50. roce věku naopak mírně klesá. Proto ve stáří spíše hovoříme o systolické hypertenzi,“ vysvětluje profesor Souček.

Mladí se nechávají vysokým tlakem poškodit

Vysoká krevní tlak se ovšem netýká jen starších ročníků. „Máme velký problém s léčbou a jejím zahájení u mladších pacientů. Bohužel u mužů ve věku 25-35 roků máme vysoký výskyt hypertenze, tvoří až kolem 19 procent pacientů, což jsme nikdy neměli,“ upozorňuje profesor Souček.

Je to proto, že tito mladí pacienti nechtějí dodržovat ani režimová opatření, ani léčbu vysokého krevního tlaku. „Ale studie jasně ukazují, že pacienti, kteří se neléčí, pak mají v 50 letech až padesátiprocentní poškození srdce, mozku, cév a ledvin. S tím pak narůstá velké riziko závažných kardiovaskulárních onemocnění,“ varuje lékař.