V ČLÁNKU NAJDETE:

„Někteří nutriční poradci striktně doporučují jíst pětkrát, někdy až sedmkrát denně. Novější výzkumy však ukazují, že stačí jíst dokonce i dvakrát denně,“ říká výživová poradkyně Hanka Pávková Málková ze společnosti STOB.

„My ve STOBu radíme již 30 let, že se má jíst tři až pětkrát denně podle toho, jak to komu vyhovuje. A také podle skladby jídelníčku,“ dodává Málková.

Je zkrátka třeba jíst tolikrát, aby člověk nedospěl do stádia vlčího hladu. A pocit velkého hladu nepřijde, pokud v krvi koluje dostatek základního zdroje energie, tedy cukru neboli glukózy. Tu krev transportuje po celém těle ke každé buňce.

Když hladina glukózy v krvi rychle klesne, hned přichází pocit hladu. „Čím vyrovnanější hladinu cukru v krvi máme, tím delší pauzy mezi jídly si můžeme dovolit bez pocitu hladovění,“ upozorňuje odbornice.

Časté jedení a rychlejší metabolismus

Jíst častěji, a tedy více jídel za den, se někdy doporučovalo, aby se tím zrychlil metabolismus. To znamená, že by člověk díky častějšímu jezení spálil za určitý časový úsek více kalorií, než kdyby hladověl. Podle zdravotnického webu Healthline se ale jedná o mýtus.


Nahrává se anketa ...

Jak se na webu píše, je pravda, že trávení jídla mírně zvyšuje metabolismus. Tento jev je znám jako termický efekt jídla. O množství energie vynaložené během trávení však rozhoduje celkové množství zkonzumované potravy, nikoliv častost konzumace.

Jíst méně a častěji hubnutí nepomůže

close Hana Pávková Málková info Zdroj: Archiv zoom_in Hana Pávková MálkováSnědení tří jídel o 800 kaloriích vyvolá stejný termický efekt, tedy stejný výdej energie, jako snědení šesti jídel o 400 kaloriích. Není v tom vůbec žádný rozdíl.

Několik studií porovnávalo vliv konzumace mnoha menších jídel oproti menšímu počtu větších porcí. Například studie, která vznikla pod vedením France Bellisle, došla k závěru, že neexistuje žádný významný vliv ani na rychlost metabolismu, ani na celkové množství ztraceného tuku.

Klíčem k tomu, jak častou potřebu jídla bude člověk během dne mít, tedy není jednoznačné definování počtu jídel, ale především složení jídelníčku. Prostě to, jak dobře a na jak dlouho strava dokáže zasytit.

„Obecně je vhodné vybírat potraviny s nižším glykemickým indexem, které tolik nerozhoupou hladinu cukru v krvi. Potraviny s vysokým glykemickým indexem, kam patří sladkosti, limonády, bílé pečivo, popcorn, pufované chlebíčky či některé fastfoodové pokrmy, je lepší raději omezovat,“ radí Hanka Pávková Málková.

Strategie k omezení svačinek

V praxi to vypadá tak, že když posnídáte bílý rohlík s džemem, který má vysoký glykemický index, budete mít za chvíli hlad. A pak je třeba si dát dopolední svačinku.

Když si naopak dáte ke snídani pečivo celozrnné s nějakým zdrojem bílkovin a tuků a doplníte ho ještě zeleninou, výkyvy glykémie budou menší. „Taková snídaně vás zasytí na delší dobu a vydržíte bez pocitu hladu třeba až do oběda,“ říká odbornice.

Glykemický index se vztahuje vždy k celé kombinaci potravin, kterou v danou chvíli sníte – jedna potravina ovlivňuje v dané porci tu druhou. Je tedy vhodné potraviny kombinovat a vyvarovat se co nejvíce konzumování samotných potravin s vysokým glykemickým indexem.

Jídlo s nižším glykemickým indexem zasytí na dlouho:

Zaměřeno na glykemický index

Co to znamená? Pokud posnídáte samotný suchý rohlík nebo třeba povidlový koláč, cukr v krvi vyletí nahoru, a pak prudce klesne. Hlad se dostaví za chvíli; o tom, že vám budou stačit dvě tři jídla denně, si můžete nechat jen zdát. Prostě budete muset sáhnout po svačince.

Když ale k rohlíku či koláči vypijete hrnek nízkotučného kefíru, jehož bílkoviny se tráví dlouho a má nízký glykemický index, pocit sytosti vydrží déle. Je tak větší šance, že dalším jídlem bude až oběd. Podrobný přehled o glykemickém indexu jednotlivých potravin najdete třeba na stránkách STOB.

Velkou roli hraje osobnost

„Při rozhodování, kolikrát denně jíst, hraje roli samozřejmě i vaše osobnost. Tedy vaše citlivost k výkyvům hladiny cukru v krvi a vaše zvyky,“ říká Hanka Pávková Málková.

Kdo je na výkyvy glykémie citlivější, ten by se měl více zaměřit na potraviny s nižším glykemickým indexem a jíst víckrát. Klidně čtyřikrát až pětkrát denně.

Je však zbytečné to přehánět a jíst například každé dvě hodiny. Díky tomu se pak totiž stává, že lidé přestanou rozlišovat snídani, oběd a večeři a uzobávají v průběhu celého dne. Člověk následně nad jídlem ztrácí kontrolu. Dnes už je dokonce diagnostikována nová porucha příjmu potravy takzvaný nibbling – uždibování.

Každý, ať to dělá podle sebe

„Takže když si to shrneme: sledujte spíše signály vašeho těla, než striktní, často neodborné rady, jak často smíte jíst. Ten, kdo je na hlad citlivý, a nedokáže si život bez svačinek představit, ať jí pětkrát denně,“ doporučuje Hanka Pávková Málková.

„Někomu však stačí pouze tři jídla a hlad mezi nimi nepociťuje. Do svačin by se tedy musel nutit. A to je opravdu zbytečné,“ dodává nutriční poradkyně.

Jak často jíst při hubnutí

  • Hubnutí je především o energetické nerovnováze, tedy příjem musí být nižší než výdej.
  • Jde o to najít cestu, která bude příjemná a povede k této nerovnováze.
  • Rozhodující je především množství zkonzumovaného jídla, důležitá je i skladba jídla. Teprve na posledním místě je počet jídel za den.
  • Při jakékoliv životní změně mějte vždy na paměti, že by měla vést k tomu, aby se vám žilo lépe. Takže pravidla, která mají racionální jádro, je třeba si přizpůsobit k obrazu svému.

Zdroj: Společnost STOB

Zaujal vás článek? Tématu hubnutí a zdravý životní styl se věnujeme pravidelně:

tag

Rady a tipy pro hubnutí

Zobrazit všechny