Takže jde jen o lékařské, tedy mužské selhání? Protože ve společnosti je zakořeněná představa, že menopauza rovná se stará žena?
Samozřejmě stará nejste, protože stáří, senium, začíná až po 65. roce věku a možná se to ještě bude s posunem věku pro odchod do důchodu měnit. Váš gynekolog možná neměl svůj den, nebo komunikuje poněkud stručně, aby svým pacientkám nezavdával důvod k prodlužování konverzace při preventivní prohlídce v ordinaci. Anebo zastává filozofii, že když se o něčem nemluví, tak to neexistuje. Osobně preferuji ženu mezi 40-50 zařadit mezi starší dorostenky.

Možná je to jeden z důvodů, proč ženy o tomto přirozeném procesu nemluví. Nechtějí slyšet, že jsou staré.
Některé ženy si fakt, že se fungování jejich těla může v čase měnit, připouštějí jen nerady. Proto se domnívám, že označení starší dorostenka je pro období tzv. „předpřechodu“ nebo peri- či premenopauzy přiléhavější. To začíná u většiny žen krátce po 40. roce věku. U většiny se jedná o drobnosti, které souvisejí s nižší produkcí vaječníkových hormonů, které začínají být doslova vyčerpané, což způsobuje cyklické nepříjemnosti.

MENOPAUZA: Když žena zvládne i tuto etapu života, automaticky musí přijít pocit svobody, říká Dana Škorpilová. Více v rozhovoru:

A co třeba říkat nám „zralé ženy“?
Máme tady tu starší dorostenku, tam se schová i zralá žena…

Starší dorostenky dostávají také často nálepku, že už nejsou ženy, protože nejsou plodné. Ženy ale mají přeci zásadnější význam než jen ten plodící.
Takhle zjednodušeně bych to neviděla, vždyť i žena – babička či pečovatelka – má od nepaměti nezastupitelnou společenskou úlohu. Nebuďme tak posedlé těmi estrogeny, plodností, vaječníky a pravidelnou menstruací. V nějakém přiměřeném věku nás tyto jevy začnou pozvolna opouštět, abychom mohly okusit novou dimenzi „normálnosti“ našeho těla. Myslím si, že v moderní společnosti už dávno není funkce ženy koncentrována pouze do reprodukce. Starší dorostenka už má leccos za sebou, může být sebevědomá a patřičně hrdá na to, co už zažila, kam se posunula, na svůj nadhled a zkušenosti, ať už je výkonnou ředitelkou, profesionální maminkou na plný úvazek, paní učitelkou, zdravotní sestřičkou nebo redaktorkou.

Co se děje s námi a v našem těle, když se dostaví klimakterium?
Především je nutné zdůraznit, že o menopauze mluvíme až v momentě, kdy se více než rok nedostavila menstruace, a toto nastává, když je nedostatek hormonů estrogenu a progesteronu, které se tvoří ve vaječnících. A pokud se jich netvoří dostatečné množství, ustává pravidelný růst děložní sliznice a její cyklické odlučování, tedy menstruace, a ovulace se začíná opožďovat či z cyklů úplně vytrácet již několik let před nástupem menopauzy. Je třeba zdůraznit, že proces klimakteria je velmi individuální, existuje určitá dědičnost, ale pak do toho mohou vstoupit i další faktory, užívané léky, tělesná hmotnost, kouření, klimatické pásmo, případná autoimunitní onemocnění, onkologická onemocnění, mezilidské vztahy i partnerské vztahy.

Takže to, jak se žena v období menopauzy bude cítit, je dané i geneticky?
Určitě ano. Jak se bude cítit, je dáno hlavně její úlohou ve své komunitě, mezi „svými“ lidmi. Je to podobné jako vnímání například těhotenství a různých příznaků, komunikace o porodu a o nemocech v té dané rodině, komunitě. Některé rodiny vychovávají takové spíše „profesionální“ pacienty, kteří i zcela přirozené tělesné změny, jež mohou být tělu nepohodlné a nepříjemné, vnímají jako „nemoc“. A v některých rodinách se prostě rádi a opakovaně lidé léčí a nechtějí se vyléčit.

Jsou ještě další příznaky?
Je jich mnoho. V těle se děje to, co je následkem nižší, nízké či téměř nulové hladiny ženských pohlavních hormonů. Tedy můžeme mít horší spánek, méně energie, kolísání nálad, můžeme mít návaly potu a horka, nepravidelné krvácení, výraznější předmenstruační syndrom, ztrácíme chuť na sex, můžeme mít vyšší plynatost, může se zpomalovat metabolismus a můžeme přibírat na váze, naše kosti ztrácejí pevnost, naše cévy přestávají být chráněny optimální hladinou estrogenů a může se začít projevovat ateroskleróza. Také se může určitým způsobem měnit, zpomalovat mozková činnost, ženy popisují tzv. estrogenní mlhu, dá se to přeložit asi tak, že trochu „blbnou“, mají horší výbavnost slov, zhoršuje se paměť.

PODCAST: Dana Škorpilová spadla na samotné dno, od kterého se odrazila a teď sama na sobě ukazuje, že kvalitní a naplněný život lze žít i jako senior:

Hlavní je to nezabalit! | Audio: Deník/Bohumila Čiháková

Nával, co je to za proces?
Návaly horka a potu se mohou v různých fázích perimenopauzy (tedy „předpřechodu“) a menopauzy projevovat až u 80 procent žen. Jejich frekvence a vnímání je vysoce individuální. Velmi pravděpodobně je způsobují hormony z podvěsku mozkového, které mají za úkol regulovat činnost vaječníků. Vaječníky ale už na jejich „přestřelené“ hladiny nereagují. Vysoké hladiny těchto hormonů, gonadotropinů, ovlivňují roztažení cévních stěn nejtenčích kožních kapilár, a to je dle posledních teorií nejpravděpodobnější příčinou nepříjemných návalových pocitů. Popisuji to samozřejmě zjednodušeně. To, že chybí estrogen v těle, zaznamenávají různé receptory, mechanismus vzniku „návalů“ potu a horka není samozřejmě tak jednoduchý, spolupůsobí i tzv. neuroendokrinní látky. Slibně se v poslední době vyvíjí výzkum léčebných přípravků na nehormonální, neuroendokrinní bázi, které by mohly (a výsledky klinických studií jsou velmi slibné) pacientkám s vegetativním klimakterickým syndromem výrazně ulevit.

Estrogen jako termostat

Snížení hladiny estrogenu narušuje mechanismus řídící tělesnou teplotu, který se nachází v hypothalamu. Jde o jakýsi přirozený tělesný termostat. Když dojde k hormonální nerovnováze, vyšle tato žláza impuls, že tělu je moc horko, proto se zvyšuje tepová frekvence a dochází k rozšíření cév, což se projevuje začervenáním a pocením – jde o přirozený mechanismus, který vás má ochladit. To se sice v létě nebo při cvičení docela hodí, ale když to nečekáte, může to pro vás být nepříjemné a můžete se cítit trapně. Většina žen se s tímto problémem setkává během období perimenopauzy, návaly horka však mohou přetrvávat i nějakou dobu po menopauze.

Zdroj: www.vichy.cz

Kromě otevření okna či lednice dokořán, kdy dojde alespoň k ochlazení, můžeme ty hormony usměrnit i nějak jinak?
V současné době máme na trhu širokou škálu volně prodejných medikamentů. Na návaly a pocení je spousta přípravků na bázi různých bylinných či sójových extraktů, máme k dispozici i extrakt z pylového zrna, z pupalky, z červeného jetele atp. Jejich účinek je u různých žen různý, ne vždy uspokojivý a trvalý. Je to jistě i o placebo efektu, ale na kosti to nepůsobí tak, jak bychom k prevenci úbytku pevnosti kostí potřebovaly. Suverénní metodou je podání estrogenu, nejméně vedlejších účinků má jeho aplikaci přes kůži.

Ta se ženám v tomto období také velmi zhoršuje. Je suchá a objevují se na ní nevzhledné boláky.
Suchost, ztráta pružnosti kůže i sliznice souvisí se snižující se hladinou estrogenu, projevy akné v premenopauzálním věku a v menopauze mají obdobnou příčinu. Chyběním estrogenů se může u některých žen začít více projevovat relativní přebytek testosteronu. Dermatologové tento projev označují jako testosteronové akné u žen. Na vině může být také nedostatek železa a nízká hladina vitaminu D. To je možné ovlivnit jejich doplňováním potravními doplňky a stravou.

Dokáže si tělo samo estrogen nahradit?
Bohužel úplně ne. Ale u obézních žen a mužů může vznikat určité malé množství estrogenů metabolickou přeměnou z tukových buněk, je to velmi zjednodušené, většinou to u žen ani neovlivní projevy menopauzy, takže na to nelze spoléhat.

Je tedy nutné sáhnout po hormonální léčbě, která je mezi ženami velmi nechtěná a stále obávaná?
Někdy je i vhodné hormonální léčbu doporučit, aspoň na omezenou dobu - ať už jako usměrnění časté a silné menstruace nebo při výrazných projevech menopauzálních příznaků. Samozřejmě je nutno respektovat možná zdravotní rizika a též individuální snášenlivost hormonálních přípravků. Troufám si však říci, že současné vědomosti a nabídka široké škály léčivých přípravků umožňuje usnadnit toto pro některé ženy velmi nelehké období velmi výrazným způsobem. Hormonální léčba se dá doslova ušít na míru a snížit riziko rozvoje těžkých forem ztráty kostní hmoty, tedy osteoporózy.

ČLÁNEK: Návaly horka a přibírání v oblasti břišních partií - to je pro většinu žen menopauza:

Takže karcinomů, infarktů nebo jiných zdravotních potíží se ženy obávat nemusí?
Opakovaně zdůrazňuji, že je třeba vždy individuálně posoudit riziko a přínos této terapie, samozřejmě je nutno ženám připomínat i vhodnost preventivních prohlídek u praktického lékaře a screeningové mamografické vyšetření. V současnosti je k dispozici velký výběr léků na předpis, obsahují různé dávky a typy steroidních hormonů, které v menopauze vaječníky nevyrábí. Ženy se zachovanou dělohou dostávají kombinaci estrogenu a gestagenu, ženy bez dělohy jsou úspěšně léčeny samotným estrogenem. V poslední době je příklon k transdermálnímu podávání estrogenu pro výrazné snížení širokého spektra možných nežádoucích účinků, klesá výrazně riziko trombóz a embolie i nádorů prsu. I gestagen lze podávat jinak než ústy, máme k dispozici tobolky pro vaginální podání, opět s tím souvisí nižší riziko vedlejších účinků.

Je i jiná alternativa léčby k té hormonální?
Bavíme-li se o osteoporóze, existuje skupina léků, která má vlastnosti hormonů, ale nejedná se o klasické steroidy, ovlivňují menopauzální symptomy a současně chrání kosti před ztrátou jejich pevnosti, mají příznivý vliv i na sliznice pohlavního ústrojí. Některé studie potvrdily jejich příznivý vliv na psychiku a kognitivní funkce.

Ženy v klimakteriu trápí i vaginální suchost, čímž klesá libido a partnerská krize na sebe nenechá dlouho čekat. Proč se to děje?
Opět se dostáváme k následkům dlouhodobě ignorovaného nedostatku vlastních vaječníkových estrogenů, občas to zažívají i kojící ženy v období po porodu, kdy vlivem kojení výrazně klesá vyplavování estrogenů a sliznice pohlavního ústrojí (a často i močových cest) podléhají přechodně obdobným změnám jako u žen v menopauze. To lze vyřešit komunikací s partnerem a vhodnými podpůrnými prostředky, které vyživují a hydratují sliznici pochvy. Například čípky, gely či krémy s obsahem hyaluronu, v některých případech je vhodné doporučit i čípky či krém obsahující estrogen.

ANKETA: Jaké změny jste zažila v období menopauzy? 


Nahrává se anketa ...

Koupit si lubrikační gel sice vypadá jako lehký úkol, ale netrápí ženy mnohem víc ty ponižující hlášky od mužů: jsi vyschlá, ani se do tebe nedostanu? A obě víme, že to není výsada jen té méně inteligentní části populace.
Komunikace může být slabou stránkou vztahů jako takových, alespoň je to pro ty ženy impuls, aby se zajímaly o možnost nápravy, a ta v tomto případě existuje a je velmi účinná. Stačí se u svého gynekologa zajímat. Osobně se snažím pacientky s mírnými projevy změn souvisejících s nedostatkem působení hormonů na sliznici pochvy upozornit již při preventivním vyšetření a navrhnout jim možnost cílené léčby. Většinou se jim však žádné přípravky vkládat nechce, zejména ty, které nežijí pohlavním životem a jsou bez potíží, nevidí v tom smysl, tak je to trochu marné. Nejde jen o suchost či vlhkost vagíny, ale stejně jsou na tom i močové cesty, tedy močová trubice a močový měchýř. Tyto orgány též negativně ovlivní nedostatek estrogenů, zhoršuje se i funkce svěračů a obranyschopnost vůči infekci.

Mnoho žen popisuje, že před nástupem klimakteria zažívaly extrémně silné krvácení a bolesti břicha. Je to běžný stav a existuje i jiná úleva než růžová pilulka?
Samozřejmě. Většině žen se dá pomoci konzervativními metodami i v tomto případě. Musím diagnostikovat příčinu, pak je možné navrhnout řešení. Základem je dobrá kondice, normální hladina vitaminu D a železa a spánková hygiena. Následně vyloučit organickou příčinu krvácení – myom, polyp, jiná patologie dělohy, poruchy štítné žlázy, poruchy krevní srážlivosti atd…

Pomohlo by, kdyby gynekologové mluvili o všech těch syndromech s pacientkami s výraznějším předstihem a upozornili je, že může dojít ke změnám, které praktik nevyřeší?
Ano, mluvit, vysvětlovat a vzdělávat. Systém ambulantní péče to však příliš nezohledňuje a ženy, jimž zatím nic není, většinou o nějaké prevenci slyšet ani nechtějí. Většině to dojde, až když se potýkají s následky již víceletého hormonálního nedostatku. Současné ženy mají ve věku, kdy jejich babičky sedávaly v šátku na lavičce, jiný životní program. Většinou jsou plně zaměstnané, pečují jak o děti, tak o své rodiče, chtějí cestovat, sportovat i milovat se a dokud tělo nevyšle signál, nic je nenutí myslet na přípravu těla na další životní období. Takže, kdo nás právě čte, radím udržovat si přiměřenou hmotnost, nepřestat se hýbat, hlídat si příjem železa, kalcia, vitamínu D a dalších stopových prvků.

ČTĚTE TAKÉ: Jak během menopauzy předejít přibírání, proč je nejdůležitější spánek a které potraviny jsou nebezpečné? Odpovídá vyhledávaný výživový poradce Petr Havlíček:

Jsou ještě nějací strašáci nebo mýty, kterých se ale není třeba obávat?
Tak třeba představa nestárnoucího těla a neutuchající energie. Menopauza je čas podívat se pravdě do očí. V menopauze tak trochu účtujeme s tělem, kolik jsme mu už naložily. Ženy se snažím motivovat k udržení přiměřené hmotnosti a k pohybu. Víte, že pokud se ženě ještě před nástupem menopauzy podaří z nenormální hmotnosti (podle Body Mass Indexu BMI od 28 výš) snížit hmotnost aspoň o 10 procent, sníží si tak téměř o 50 procent riziko rozvoje nádoru prsu v období menopauzy? A to už je pěkná motivace!

Ženám s vyšší tělesnou hmotností hrozí vyšší riziko rozvoje nádoru prsu?
Kdyby jenom to! S abnormální hmotností souvisí celá řada patologických stavů, které jsou následkem dlouhodobého nesprávného fungování metabolismu, přetěžování těla a jeho normálního fungování, pokud to hodně zobecním. Pokusím se nezabíhat do složitých detailů, i když mne mohou kolegové diabetologové, dietologové nebo kardiologové chytat za slovo… Metabolické procesy u obézních neprobíhají normálně, v těle vzniká chronický neinfekční zánět, respektive zánětlivá rekce, a ta při dlouhém trvání narušuje rovnováhu nejrůznějších tělesných procesů, včetně imunity. A tělo pak např. nemusí umět rozeznat a samočistícím imunitním mechanismem zlikvidovat nádorové buňky či tzv. autoimunitní komplexy a další potencionálně škodlivé látky, které postupně vedou k té či oné závažné nemoci.

close Bohumila Čiháková info Zdroj: Deník zoom_in Bohumila Čiháková O životě zblízka:Dozrát v sebevědomou ženu je náročný proces, který začíná už v dětství. Ovšem nejdůležitější je zmoudřet, říká Janka Chudlíková. „Já jsem z dětství nebyla vůbec vybavená informacemi. Spíš jsem byla hodně zdevastovaná výchovou a komunistickým systémem. Právě proto šel můj život z kopce a moje vztahy byly devastující. Dělala jsem všechno, co chtěli druzí a svůj vnitřní neklid jsem uměla dobře maskovat. Až když jsem zůstala doslova na kolenou, začala jsem se ptát, proč se mi takové věci dějí.“

Kdy si uvědomila, kým chce být a kdy zmoudřela zpovídaná koučka a lektorka profesního a osobního rozvoje Janka Chudlíková, si můžete poslechnout v pátečním podcastu O životě zblízka, kde vám ještě poradí, jak nalézt sebehodnotu, vysvětlí vám, proč je důležité opustit ve zralém věku roli poslušné holčičky a manželky, i to, že v době menopauzy a následné fáze života není samota vůbec špatná. Naopak. Může to být odrazový můstek k novému začátku.