S lidským papilomavirem se za život setká převážná většina sexuálně aktivních žen. Obvykle se o tom ani nedozví a nemá to pro ni žádné následky. V některých případech ale virus způsobí závažná nádorová onemocnění, včetně karcinomu děložního čípku. Ten je po rakovině prsu druhým nejčastějším zhoubným nádorem u žen.

HPV je nejčastější sexuálně přenosnou infekcí. Většinou probíhá bezpříznakově a spontánně vymizí. V některých případech může ovšem po čase způsobit celou řadu chorob, včetně rakoviny děložního čípku, nádorů hrdla a úst, nebo genitální bradavice, a to jak u žen, tak u mužů. Očkování může nákaze HPV zabránit.

Zkušenost s tímto nebezpečným onemocněním má třicetiletá Martina z Ostravy, která se naštěstí vyléčila. „Od porodu dcery jsem byla na kontrole u gynekologa pouze po šestinedělí a poté jsem se tam prostě nedostala. Přiznávám, že jsem to preventivní prohlídky zanedbala. Zpětně si to vyčítám, ale už to nezměním,“ začíná vyprávět Martina.

„Cytologii mi nikdo nedělal čtyři roky. A pak už bylo pozdě. Bylo mi čerstvě 28 let, když mi lékařka diagnostikovala rakovinu děložního čípku. Původně měla podezření, že se jedná o předrakovinový stav, ale bohužel se rakovina rozjela. Musela jsem okamžitě na operaci, kde mi vzali celý děložní čípek. Děloha byla naštěstí v pořádku, takže mi říkali, že budu moct mít ještě děti. Po operaci jsem zůstala několik dnů v porodnici a následovalo něco jako další šestinedělí. Od operace už uplynuly dva roky. Další děti s manželem zatím nechceme, uvidíme do budoucna, jak to půjde. Nyní chodím každý půlrok na kontroly a už si netroufám vynechat jakoukoli prevenci. Kdoví, kam to mohlo zajít, kdybych k doktorce tehdy nedošla. Až po operaci jsem se dozvěděla o očkování proti lidskému papilomaviru, který rakovinu děložního čípku způsobuje. Podle mojí lékařky poskytuje tohle očkování největší ochranu hlavně mladým dívkám, proto se očkuje ještě před patnáctými narozeninami. Ale i u starších žen, klidně i po porodu, snižuje pravděpodobnost výskytu onemocnění až o 50 procent,“ dodává Martina.

Karcinom děložního čípku se rozvíjí velmi nenápadně a po mnoho let. Od prvotního „setkání“ s papilomavirem přes přednádorové stavy až k nádoru to může trvat až 15 let. Nejčastěji se tak zhoubný nádor vyskytuje u žen okolo 35 let. Lékaři varují i před tím, že ani stálý partner neznamená, že se nemůžete nakazit. Navíc u žen ve zralém věku, které preventivní prohlídky více zanedbávají, se výskyt onemocnění zvyšuje. Zároveň se zachytí pozdě a už nejde vyléčit.

To, že dlouhodobá vysoká proočkovanost vede k výsledkům, ukazuje příklad Austrálie, ve které se letos předpokládá pokles výskytu rakoviny děložního čípku na 6 případů na 100 000 žen. V Česku byl přitom v roce 2018 výskyt více než dvojnásobný. Australská populace 15letých dětí je proti HPV proočkovaná z 90 procent u dívek a 80 procent procent u chlapců. Právě chlapce je vhodné očkovat také, později mohou být přenašeči infekce, navíc i u nich může dojít k rozvoji celé řady HPV onemocnění, jako jsou nádor penisu nebo hrtanu.

Názor odborníka

Přestože v Česku úmrtnost žen na karcinom děložního čípku postupně klesá, ve srovnání se zbytkem EU je stále vysoká. „V současné době se pohybuje kolem 6 úmrtí na 100 000 žen. Vyspělé země jako Finsko nebo Francie přitom stlačily úmrtnost na 2 na 100 000 žen,“ popisuje lékař Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické společnosti ČLS JEP. Podle něj je však vedle očkování klíčový i pravidelný screening, který u nás ženy také zanedbávají. Nádory v počáteční fázi přitom lékaři u žen objevují už v mladém věku. „Samozřejmě platí, že čím dříve se podaří změny na děložním čípku zachytit, tím účinnější je léčba,“ dodává Dvořák. Podle něj je stále vysoké procento pacientek, u kterých se nádor podaří objevit až v pokročilejším stadiu.

HPV v číslech

  • V Česku se v roce 2018 podle odhadů nechalo naočkovat 60 % dívek a 30 % chlapců ve věku 13 let.
  • V průměru na rakovinu děložního čípku zemře každých 20 hodin jedna žena.
  • S HPV infekcí (původce rakoviny děložního čípku) se setká asi 80 procent sexuálně aktivních osob, ale často ji zlikviduje vlastní imunita.
  • Očkování sníží riziko onemocnění o 93 procent.
  • O 40–50 procent se sníží riziko u žen, které již měly pohlavní styk.
  • Nejvíce pacientek s rakovinou děložního čípku je ve věku 35 až 45 let.
  • Většina infikovaných nemá žádný problém, ale asi u 20 procent z nich k projevům HPV infekce dochází.
  • Ženám ve věku 35 až 45 let by měl být od roku 2021 prováděn tzv. HPV DNA test hrazený ze zdravotního pojištění. Ten s vysokou přesností odhalí infekci na děložním čípku.

Jak funguje vakcína?

Vakcína proti HPV má nejvyšší účinnost, pokud je aplikována před prvním sexuálním stykem. Z toho důvodu je v Česku pojišťovnami hrazena dívkám a chlapcům ve 13 letech. Nicméně i sexuálně aktivní jedinci si mohou vakcinací výrazně snížit riziko rozvoje některého z HPV onemocnění. V současnosti jsou na trhu tři vakcíny proti HPV. Rozsah ochrany je dán počtem typů HPV, proti kterým vakcína chrání: bivalentní Cervarix (chrání proti 2 typům HPV), kvadrivalentní Gardasil (dříve Silgard, chrání proti 4 typům HPV) a nonavalentní Gardasil9 (chrání proti 9 typům HPV). Všechny vakcíny účinně chrání proti infekci způsobené virovými typy 16 a 18. Právě tyto typy jsou prokazatelně nejčastějšími původci karcinomu děložního čípku. Jedná se o celosvětově druhou nejčastěji se vyskytující rakovinu u žen, po rakovině prsu.

Možné vedlejší účinky

Mezi nežádoucí vedlejší účinky vakcín proti HPV patří nevolnost, závratě, bolest, zarudnutí nebo otok v místě vpichu injekce, bolest hlavy, kloubů a svalů nebo únava. Ve vzácných případech může dojít k rozvoji akutní alergické reakce nebo infekci horních cest dýchacích.