Skoro 600 tisíc Středočechů a 700 tisíc Pražanů je věrno rodišti

V rámci sčítání, pro něž byla sbírána data ještě před masivním příchodem uprchlíků z Ukrajiny soužené válkou, se statistici loni ptali na obvyklé místo pobytu, na totéž v době rok před sčítáním a na první místo, kde žili po svém narození. Porovnání těchto údajů napovídá, že spoustu lidí to příliš netáhne, aby se vypravili „do světa“. Celorepublikově polovina lidí (50,4 procenta) v rámci sčítání uvedla, že žijí ve stejné obci jako po narození. Další sedmina, 14,6 procenta, se přihlásila k tomu, že nyní sice bydlí kousek jinde, ale stále v rámci stejného okresu.

Středočeši představují největší „náplavu“

Výsledky sčítání ukázaly významné rozdíly mezi jednotlivými kraji. Jak střední Čechy, tak metropole se slovy statistiků ukázaly jako „migračně atraktivní“. Výjimečnou pozici zaujal Středočeský kraj, jehož obyvatelé v celorepublikovém srovnání vykazují nejslabší vazby ke svému rodišti. Podíl obyvatel s obvyklým bydlištěm v době narození i při sčítání ve stejné obci zde dosáhl nejnižší hodnoty: 41,6 procenta. Středočeský kraj také vykázal nejvyšší podíl obyvatel, kteří původně, po narození, žili v jiném kraji: 27,9 procenta. Hlavní město město je na tom nicméně srovnatelně – s hodnotou 27,3 procenta.

Novou ředitelkou Nemocnice Vršovice se od listopadu stane Marta Vondráčková

Praha dále vyniká vysokým podílem lidí, kteří po narození žili v zahraničí: 15,6 procenta. Zhruba každý šestý člověk. Celorepublikově jde o 6,5 procenta – čili každý patnáctý. Konkrétně takto do Prahy přišlo z ciziny 202 470 lidí (z toho 41 863 ze Slovenska); do Středních Čech 91 124 (včetně 32 655 žen a mužů ze Slovenska). Jestliže se celorepublikově k útlému dětství v cizině přihlásilo 679 072 osob, Praha a střední Čechy se na tom podílejí velmi výrazně: dohromady zajímají podíl 43,23 procenta. U příchozích ze Slovenska, jichž v České republice našlo nový domov celkem 245 710, má však metropolitní region podíl nižší: 30,33 procenta. Hoci by slovenčina znějící ve zdejších autobusech i v metru, ale třeba i v obchodech nebo restauracích, sváděla k jiným odhadům…

Nejvíce příchozích? Z okolí a ze severu

Z 1,42 milionu obyvatel Středočeského kraje setrvalo v původní obci pobytu přes půl milionu lidí: 588 701. Dalších dvě stě tisíc zůstalo bydlet v rámci okresu: 200 965; z jiného okresu (nynějšího) kraje přišlo 103 851 osob. Odjinud v rámci České republiky pak do středních Čech dorazilo 430 749 lidí. Nejvíce jich pochází z Prahy (182 492lidí – přičemž 49 255 z nich zakotvilo na Praze-východ a 45 798 na Praze-západ) a dále z krajů Ústeckého (37 299), Jihočeského (19 494), Moravskoslezského (19 385), Královéhradeckého (19 275) a Libereckého (17 807).

Nové byty v Praze mohou být levnější. Ale bez parkovacích míst

Hlavní město s 1,30 milionu obyvatel z tohoto pohledu nelze se zbytkem republiky poměřovat: Praha je v této statistice současně obcí, okresem i krajem. Lze nicméně konstatovat, že v metropoli žilo po narození a bydlí i nyní 699 072 obyvatel. Odjinud z České republiky přišlo 399 803 obyvatel. Nejvíce, 88 265, se jich přistěhovalo ze středočeského okolí. Dále pak ve větších počtech z krajů Ústeckého (37 488), Moravskoslezského (31 667), Jihočeského (30 704), Královéhradeckého (23 952), Jihomoravského (22 716) a z Vysočiny (21 354).

Obyvatelstvo podle místa bydliště ve sčítání lidu

Zdroj: Český statistický úřad