V hledišti nových konferenčních prostor veletržního areálu pak zasedli pozvaní zástupci pražských firem i starostové či místostarostové některých městských částí. V moderované diskusi byla řeč o problémech, které Pražanky a Pražany trápí v dopravě, bytové i komerční výstavbě. Tématem byl i metropolitní rozvoj.

Z debaty vznikne záznam, který si budou čtenáři moci přehrát na webu prazsky.denik.cz. Kromě článku, který právě čtete bude rozsáhlá reportáž a fotogalerie také v říjnovém vydání bezplatného tištěného měsíčníku Pražský deník EXTRA.

Úvodní slovo si vzal majitel provozovatele PVA Letňany firmy ABF Pavel Sehnal. V prvních řadách sledovali diskusi třeba bývalý náměstek pro dopravu a nynější zastupitel Adam Scheinherr (Praha sobě), ředitel pro rezidenční výstavbu společnosti Penta Real Estate David Musil či člen představenstva Vltava Labe Media, tedy vydavatele Pražského deníku Petr Marek.

Krátce po desáté hodině dopolední začala debata Deníku s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS). „Sehnala jsem si data z čerstvého průzkumu u Pražanů, kteří uvedli, že nejvíce je trápí bydlení, nedostatek bytů a na druhém místě je to doprava a málo míst pro parkování,“ řekla na úvod moderátorka a komentátorka Kateřina Perknerová.

Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) reagoval, že s výsledky ankety souhlasí. „Vždycky jsou to tyto dvě věci,“ reagoval. Podle Perknerové se něco povedlo – na příklad lávka mezi Holešovicemi a Karlínem. „To je plus na vaše konto a vašich předchůdců. Jak to teď vypadá s Barrandovským mostem?" obrátila se s dotazem na náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti).

„Doufal jsem, že začneme bydlením, ale stejně začneme dopravou. Doprava je věc, která Pražany zajímá dlouhodobě. Barrandovský most je příkladem toho, že se dá dobře zkoordinovat oprava nejvýznamnějšího mostu v ČR. Je to o komunikaci a technické přípravě,“ uvedl Hřib na úvod debaty.

Poplatek za vjezd do centra se musí připravit

Dvě stovky od 1. ledna 2024 ano, nebo ne? Tak se primátora zeptala moderátorka Kateřina Perknerová na plány kolem zpoplatnění vjezdu do některých ulic v centru metropole, o čemž mluví hlavně politici z Prahy 1.

„Zpoplatnění nás očekává, ale musí se nachystat,“ reagoval Svoboda s tím, že je třeba ujasnit, koho se bude týkat, jak to dělat třeba s nákupy…

„Musíme nabídnout možnost, jak obejít centrum – tedy dokončení okruhu,“ míní primátor, co zpoplatnění vjezdu do centra musí předcházet. V dohledné době tedy zavedení poplatků neočekává.

„Zpoplatnění centra určitě ve výhledu je, ale musí být splněny podmínky, které to umožní – a nesmí nabourat základní existenci Pražanů jako takových,“ konstatoval Hřib. A připomněl: „V programovém prohlášení rady máme napsané, že budeme hledat cesty, jak omezit zbytný tranzit. Teď si o tom povídáme s městskými částmi, pak se o tom budeme bavit na úrovni magistrátní koalice.“ 

Podle náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka (STAN) je hlavním důvodem zavedení mýta to, aby lidé bydleli ve městě. „Nyní se lidé stěhují, a to je to, co náš trápí,“ uvedl.

Na dotaz zda může se zavedením pomoci celostátní legislativa reagoval Svoboda tím, že Sněmovna má výrazný počet zástupců zvolených za Prahu, ale většina je stále mimopražských a na zpoplatnění vjezdu do Prahy vidí jiné výhody, než vidí Praha. „Ve Sněmovně to dá hodně práce, ale je to prosaditelné,“ uvedl.

Podle Hřiba není zákonná možnost zavedení mýta použitelná na větší území, než dvě, tři ulice. Čímž se pokusil vyvrátit obavu z toho, že bude zpoplatněn vjezd do většího území v metropoli.

Primátor: Odstartovali jsme linku D. Ostatní je trošku potlačené

S dopravou úzce souvisí i rozvoj města. „Vystoupíme z nádherné stanice Letňany a nic. Jak dlouho bude nic?“ zeptala se primátora Svobody moderátorka Kateřina Perknerová.

Podle Svobody je obtížné definovat časové úseky, za které se dokáže něco udělat. „Jestliže se nepřipojí k těmto otázkám stát a nepomůže, tak bude čas dlouhý. Odstartovali jsme nyní linku D. To znamená, že ostatní věci jsou trošku potlačené,“ uvedl s tím, že za dva až tři roky se město dostane do fáze, kdy se s modernizací čtvrtí bude moci začít.

Debata Deníku s primátorem. | Video: Deník/Radek Cihla

Hlaváček zmínil, že plány na vznik „vládní čtvrti“ v Letňanech byly spíše PR bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle plánů vedení Prahy zde má vzniknout multifunkční čtvrť nabízející bydlení, práci, rekreaci – ale i místo pro hi-tech průmysl.

Na jih od od stanice metra bude bydlení – a počítá se i rezervou na „nějakou verzi nemocnice“. Nerušící výroba by pak měla být umístěna hlavně kolem komunikací. „Vnímáme ale území jako celek,“ poznamenal náměstek, když zmínil, že magistrát také jedná s ministerstvem dopravy o možném vzniku dopravního „terminálu sever“. Praha prý potřebuje i přestupní místo v této oblasti – má tedy vzniknout další vedle Smíchova a Nehvizd.

V okolí stanice metra Letňany vznikne podle Hlaváčkových slov vzorná „patnáctiminutová“ čtvrť. „Vnímáme to jako velkou příležitost trošku posunutou proti Novým Dvorům nebo Palmovce,“ podotkl náměstek Hlaváček. Opět ale půjde o území v blízkosti stanice metra.

Kladně se debatující politici vyjádřili k otázce Davidal Musla z Penta Real Estate, zda si umějí představit spolupráci města na rozvojových projektech se soukromým sektorem a zmínil třeba aktivity v oblasti Florence.

Debata se stočila i k problematice nemocnic, jako je třeba Bulovka. Podle primátora Svobody je umístění nemocnic v centru města problematické. „Jeden pohled je, že bychom prodali Bulovku a prostředky použili jako investici. Znamená to ale, že by v Letňanech musela vzniknout nová nemocnice. Je to jedna z možností,“ uvedl.

Jak upřesnil Zdeněk Hřib, Praha by si zasloužila úplně novou moderní nemocnici, na kterou by vyhradil prostor v Letňanech. „Praha ale bude potřebovat součinnost státu v mnoha věcech a zejména se spolufinancováním klíčových investic,“ dodal Hřib s tím, že až se dostaví metro D nebude městská kasa přetékat penězi.

Slovo si vzal i Pavel Sehnal ze společnosti SP Group a zajímalo ho, jak probíhá komunikace Prahy a Středočeského kraje, třeba ohledně možnosti prodloužit metro C. Podle předpokladu se budou i ostatní linky paprskovitě rozrůstat. Podle Svobody existuje obecná dohoda, která říká, že se Praha rozrůstat nebude a naopak se bude zahušťovat směrem dovnitř. Debata ale podle něj probíhá.

Místostarosta Prahy 5 Milan Kryl (Piráti) chtěl od debatujících slyšet, jak řešit parkování v centrálních částech města, kam zhusta zajíždí přespolní řidiči. Ideální spojení parkování P+R a napojení na funkční MHD se těžko hledá, podlel Hřiba stojí jedno místo na takovém parkovišti milion korun. K rožiřování MHD až do středočeského kraje nejlepší poměr z pohledu cena/výkon nabízí tramvajový okruh.

Nelze v bydlení bez rozmyslu kopírovat modely ze zahraničí

Dalším tématem se stala bytová výstavba v hlavním městě. Jak uvedla Perknerová, podle jedné ze studií by mělo vzniknout 140 tisíc bytů a 55 tisíc je nyní v nějaké fázi výstavby. Problémem je ale cena. V ČR se na byt vydělává v průměru 16,5 let, což je o polovinu více, než třeba v Rakousku nebo Polsku. Současně má růst i cena nájmu.

Primátor Svoboda dal ohledně výstavby za příklad starý Spořilov. Na dotaz, zda podobný projekt vznikne v Nových Dvorech nebo Palmovce ale náměstek Hlaváček reagoval tím, že je třeba respektovat kontext a nelze tak okopírovat třeba model Francie. Problém je podle něj i v zákoně, kdy se Praha údajně snaží více ctít soukromé vlastnictví. Podle Svobody nelze stoprocentně čerpat inspiraci ani v levnější výstavbě v Polsku, které má podle něj zaděláno na větší ekonomické problémy než Čechy.

Setkání s primátorem Prahy 2023. | Video: Deník/Radek Cihla

„Chci klidně stavět čtvrti, které budou nejdřív nenáviděné, když potom budou milované,“ překvapil Svoboda. Reagoval tak na srovnávání Prahy s projekty v Paříži. Architekti podle jeho slov vidí víc dopředu než občané – a to i občané-politici.

Hřib naznačil, že poptávku po bydlení v Praze neřeší jen nová výstavba. Dostupnosti bydlení podle by něj pomohla dobrá regulace airbnb neboli krátkodobého ubytování v bytech, aby se turisté vrátili zpátky do hotelů. Přežily se však podle jeho slov porevoluční představy, že dostupnost bydlení vyřeší trh.

Připomněl, že minulém volebním období, kdy stál v čele Prahy jako primátor, bylo vydáno historicky nejvíce stavebních povolení, nicméně dostupnost bydlení v Praze není dobrá – a to i ve srovnání s dalšími evropskými metropolemi. Vnímá tedy jako chybu, že se Praha v minulosti zbavovala vhodných pozemků – právě s představou, že bydlení vyřeší trh.

Na dotaz z publika, zda město plánuje podporu obnovitelných materiálů odpověděl Hlaváček slovy, že: „V Pražské developerské společnosti to máme jako genetický kód. Musíme stavět efektivně byty i školy. Tím nemyslím, že mají být hnusné, ale krásné ve své skromnosti,“ uvedl s tím, že se chystá podpora dřevostaveb a legislativní úpravy, které upraví požární parametry.

Hřib věří v tramvaje, Hlaváček v změnu územního plánu, primítor v město pro všechny

Na závěr uvedl náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib, že věří v rozběhnutí přípravy nebo stavby všech úseků tramvajového okruhu (připravovaný projekt tramvajového okruhu spojí čtveřici nádraží - Podbaba, Dejvice, Smíchovské nádraží a Eden - a propojí dohromady všechny linky metra, pozn. red.). „Pokročíme se stavbou metra D. Kromě opravy Barranďáku věřím v dokončení projektování Hloubětínského tunelu. Bez toho nejsme schopní stavět městský okruh,“ uvedl s tím, že to městu může ulevit do doby, než se domluví na spolufinancování se státem.

Petr Hlaváček uvedl, že pro současné volební období věří v dotáhnutí definování městských čtvrtí i změn v územním plánu. Současné doufá v zahájení výstavby některého z městských projektů a mimo jiné posunutí stavby Pražské filharmonie.

"Mé přání by bylo, abychom nastartovali výstavbu nového Starého Spořilova,“ řekl primátor Svoboda na závěr k otázce, jaké je jeho největší přání pro nynější volební období. Touží po tom, aby se podařilo něco podobného, jako právě na Spořilově před stoletím (a co funguje dodnes; domy se tam prodávají minimálně, protože vlastnictví přechází v rámci rodin). Svoboda by chtěl, aby zde vznikla oblast patřící skutečně všem, kteří v Praze žijí. Od těch chudších přes střední třídu až po bohatší obyvatele metropole. Tedy tak, pro což oceňuje zmiňovaný stoletý projekt: pospolu zde začali žít lidé pracující rukama i intelektuálové.

Penta Investments je majitelem společnosti VLM vydávající Pražský deník