Někdy jde i o spíš jen příležitostné návštěvníky, kteří nemají valné zkušenosti s tím, co hory dokážou a jak vrtkavé umí být tamní počasí. Tendence podceňovat jeho rizika může být s aktuální zkušeností se záchvěvy blížícího se jara ještě výraznější než jindy.

Že nevyhraněnost zimy nyní zaměstnává horské záchranáře jinak než obvykle, potvrzuje náčelník Horské služby ČR v Krušných horách Miroslav Račko. Zatímco v lyžařských areálech vládne typicky zimní atmosféra, běžkaři zaplakali a nezbylo jim než vzít zavděk pěšími výlety nebo vyjížďkami na kolech. Z pohledu horské služby to znamená asistenci u úrazů od typicky zimních na sjezdovkách až po ty s letními charakteristikami: turistické nehody, havárie na kolech i horolezecká zranění. Výraznější změnu počasí meteorologové prozatím neočekávají.

Respekt k horám, k vybavení i výstrahám

Zimní nebezpečí hory neopustilo. V uplynulých dnech bylo třeba počítat s mimořádně silným větrem. Stále také mohou zůstávat namrzlé některé stezky, což s sebou nese nároky na zkušenosti, vybavení a opatrnost. Tohle všechno selhalo během prvního úterka tohoto měsíce, 6. února, na krkonošské Sněžce, kde si šestičlenná skupina výletníků vybrala k sestupu z vrcholu takzvanou Jubilejní cestu. Navzdory tomu, že ta je v zimním období uzavřena – nikdo tam tedy nemá co pohledávat – a bez ohledu na to, že turisté neměli ani vybavení vhodné pro náročnější túru.

Záchranáře si skupina přivolala na pomoc ve chvíli, kdy ve zledovatělé lokalitě nebyla schopna pokračovat v postupu a jedna její členka sklouzla z cesty do údolí Lomniczky. Dopadlo to dobře; v duchu okřídlených slov, že někdy je holt třeba víc štěstí než rozumu. Žena vyvázla bez zranění a pětici lidí se podařilo bezpečně dopravit na Slezský dům.

Při úterní tragické události na Sněžce zasahovali záchranáři z polské a české Horské služby, vojáci z jednotky Komando a tři vrtulníky.
Při tragickém pádu ze Sněžky zemřeli dva polští turisté. Bylo jim 23 a 47 let

Že takovou kliku nemá každý, ukazuje tragédie z konce ledna, kdy se do Doliny Lomniczki zřítili dva lidé, kteří se kvůli nedostatečnému vybavení na ledu neměli šanci udržet; v tomto případě šlo o výletníky z Polska. Oba zemřeli. Náčelník horské služby pro oblast Krkonoše Pavel Cingr návštěvníkům hor připomíná, že je třeba věnovat pozornost varováním, výstrahám a poučením. Aktuálně mimo jiné platí první stupeň lavinového nebezpečí v Krkonoších a Jeseníkách – a v Krušných horách se nedoporučují hřebenové túry.

V ohrožení nohy, paže, ruce i hlava

Z přehledu činnosti horské služby plyne, že pro dětské návštěvníky představuje pobyt na horách větší riziko, než si leckdo připouští. Právě na záchranu dětí byly v minulé zimní sezoně zaměřeny dvě pětiny všech zásahů. Čtyřicet procent – čili čtyři z deseti výjezdů. Z celkového počtu 5686 zásahů Horské služby ČR během minulé zimní sezony se jich osob mladších 18 let týkalo 2324. Na Slovensku bylo v sezoně 2022–2023 zaznamenáno 2259 zásahů, přičemž záchrany osob do 18 let se týkala zhruba čtvrtina. Vzhledem k oblibě sjezdového lyžování má většinu zásahů horská služba v lyžařských areálech.

K nejčastějším zraněním zde patří úrazy horních a dolních končetin, ale také otřesy mozku. Potvrzuje to mluvčí Horské služby ČR Marek Fryš, podle jehož slov jsou tím nejtypičtějším lyžařským úrazem zranění nohou: zlomeniny nebo poranění vazů v koleni či kotníku. Pro snowboardisty jsou pak typické úrazy v horní polovině těla: zvláště zlomeniny paží, zápěstí a klíčních kostí. „Přestože většina lyžařů i snowboardistů používá ochranné přilby, bývají častou komplikací otřesy mozku,“ poznamenal Fryš. Horští záchranáři doporučují nezapomínat rovněž na chránič páteře.

Pojištění zabrání finančnímu kolapsu

Všem, kteří se chystají vyrazit za vyžitím na horách do zahraničí, radí manažer marketingu ERV Evropské pojišťovny Vlastimil Divoký, aby nezapomněli na cestovní pojištění. Jinak riskují, že za lékařskou péči v cizině zaplatí vysoké částky – většina zdravotnických zařízení tam bývá soukromá, takže modrá kartička pojištěnce mnoho neznamená navzdory nápisu Evropský průkaz zdravotního pojištění. Případný zásah tamější horské služby vyjde na ještě větší balík. Nákladné jsou i potřebné transporty. Třeba „svezení“ vrtulníkem v Rakousku se v přepočtu sotva vejde do sta tisíc korun.

Na zimních cestách opatrně.
Cesta autem na hory: dejte si pozor na pokuty za lyže v autě a na další rizika

Divoký proto radí nezapomenout před výjezdem do hor na cestovní pojištění – a to i těm, kteří jsou členy klubu Alpenverein. „Členům sice klub zajistí úhradu nákladů na záchranu, ošetření v zahraničí a repatriaci, i tak ale všem sportovcům doporučujeme sjednat si kvalitní cestovní pojištění, které navíc pokryje i případné škody vzniklé už cestou na hory,“ uvedl. S tím, že při výběru pojištění je radno myslet na dostatečné limity léčebných výloh, na pojištění odpovědnosti – a rovněž na kvalitní asistenční službu, která na dálku pomáhá řešit problémy.

Helma je běžná, páteřák už ne

Divoký současně připomíná, že podle dat pojišťovny v současné době nosí helmu již 98 procent všech dětských lyžařů. Dobrým příkladem prý ale nejdou všichni dospělí: z nich si přilbu na svahu nasadí jen sedm lyžařů deseti. Chránič páteře, jehož použití může v případě nehody zabránit závažnějším škodám na zdraví i trvalým následkům, pak používá jen každé čtvrté dítě – a mezi dospělými dokonce pouze každý desátý.

Důležité však jsou i další souvislosti. Zvlášť je třeba pamatovat na dostatečný odpočinek a mít na paměti, že mnohé lyžařské úrazy (zvlášť u menších dětí ale i ty při turistice) jsou důsledkem přecenění sil. Dospělí dozírající na svahu na menší děti by také měli ohlídat, aby nepřekračovaly rychlost úměrnou jejich věku a zkušenostem.

Koněpruské jeskyně a okolí. Ilustrační foto.
Jarní sezona v Českém Krasu se blíží. Koněpruské jeskyně lákají na nové prostory

Nejen před cestou na hory je také dobré pamatovat na to, že aplikace Záchranka stažená do mobilního telefonu umožní přivolat záchranáře – včetně těch horských – stiskem jediného tlačítka, přičemž současně telefon předá souřadnice upřesňující aktuální polohu. „Záchranka v kapse“ funguje nejen na na území České republiky, ale i na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku. Také v zahraničí existují podobné aplikace. Například 112 Where Are U nebo v Itálii GeoResQ.

Jarní prázdniny právě skončily mimo jiné dětem v Praze 1 až 5. Od 12. února následují třeba Praha 6 až 10 či okres Nymburk. Od 19. února budou mít prázdniny mimo jiné školáci na Praze-východ, Praze-západ, Mělnicku a Rakovnicku. Termíny pak ministerstvo školství rozplánovalo až do poloviny března, kdy se konkrétně od 12. březa mohou těšit na prázdniny školáci na Berounsku.