Zcela náhle a nečekaně: Jiří Pisch sedící naproti vzpomíná, jak se uprostřed pracovního dne prostě ozvala rána – a kolegyni najednou neviděl. Ležela na zemi – a bylo zřejmé, že situace je velmi vážná. Do té doby zcela zdravá žena nereagovala a ani nedýchala, takže se kolegové podle telefonických pokynů operátorky záchranné služby pustili do resuscitace.

| Video: Youtube

Učebnicový příklad spolupráce

Drama spojené se zástavou srdce se odehrálo 23. února – a s odstupem lze konstatovat, že vše dobře dopadlo. Přímo učebnicový příklad spolupráce svědků nyní ocenili pražští záchranáři. „Pomohla i skutečnost, že firma, kde k příhodě došlo, je pro podobné případy vybavena vlastním přenosným defibrilátorem, který zaměstnanci podle instrukcí použili,“ připomněla Jana Poštová z centrály zdravotnické záchranné služby.

Ondřej Novák ihned sáhl po telefonu a volal na linku 155. Podle pokynů operátorky se pak kolegové zapojili do oživování. V podobných případech nestačí čekat jen na příjezd přivolané sanitky; o tom, zda pacient vyvázne bez následků, může rozhodovat doslova každá vteřina. 

Externí defibrilátor

I když okamžitě vyrazili na pomoc záchranáři včetně lékaře, operátorka tísňové linky udílela pokyny svědkům, jak postupovat při oživování. Vedoucí lékař zdravotnického operačního střediska Ondřej Franěk připomněl, že operátorka nezapomněla ani ověřit možnost, že by ve velké kancelářské budově mohl být k dispozici automatizovaný externí defibrilátor pro laické použití. A ano – byl tam!

Tyhle přístroje se v poslední dobou rozšířily. Je známo, že jsou jimi vybaveny některé hlídky policistů i strážníků a mají je také hasiči, nově dokonce i celníci – nechybí ale ani v místech s velkou koncentrací lidí: na sportovištích, v nákupních centrech či ve firmách. Přístroj si dokáže poradit prakticky sám, přičemž podle jeho hlasových pokynů může asistovat i naprostý laik.

To potvrzuje i Ondřej Fanta, který se do záchrany kolegyně také zapojil. „Kluci pokračovali s nepřímou masáží srdce a já mezitím přístroj vybalil. Vše bylo velmi intuitivní,“ připomněl a s tím, že obrázkový návod je srozumitelný – a navíc tu byla hlasová pomoc jak operátorky, tak samotného přístroje. „Mašinka si vše sama změřila, dala výboj – a to bylo v podstatě vše,“ připomněl Fanta.

Přístroj zachránil ženě život

Záchranáři ovšem mají jasno: právě včasné a správné použití defibrilátoru v kombinaci s poskytnutím první pomoci zachránilo ženě život. Lékař záchranné služby Tomáš Garnol k tomu říká: „Byl podán jeden výboj. S největší pravděpodobností došlo k defibrilaci a následně i obnovení srdeční činnosti.“ Záchranáři pak pacientku převezli do nemocnice, kde se zcela zotavila. Dnes už je v naprostém pořádku – a vybavená přístrojem, který trvale hlídá správný rytmus jejího srdce.

„Z osudného dne si nic nepamatuji, je to ale jediná cena, kterou jsem musela zaplatit za to, že jsem byla pár minut mrtvá,“ svěřila se Alžběta Široká. I ona si dobře uvědomuje, čemu vděčí za to, že vyvázla bez následků. „Vím, že rozhoduje každá vteřina,“ připomněla.

Situace, kdy jde o vteřiny

Podobných případů se šťastným koncem, kdy se pacienta díky aktivní spolupráci všech lidí kolem podařilo při zástavě srdce „vrátit zpátky“, je v Praze rok co rok téměř stovka. Častěji jde o starší lidi, avšak ani ti mladší nejsou úplnou výjimkou. Zdravotníci zdůrazňují, že to není jen zásluha záchranářů, specialistů v kardiocentrech i intenzivní následné péče, ale skutečně neocenitelná je i role svědků zasahujících v prvních momentech. Ano, tohle jsou situace, kdy opravdu jde o vteřiny.

Praha patří ke špičce

Skvělým vysvědčením pro Pražany je, že se hlavní město řadí v této oblasti ke světové špičce. Osmdesát procent lidí se zástavou srdce je oživováno ještě před příjezdem záchranářů (přičemž celosvětový průměr – a to hovoříme o vyspělých zemích – představuje dvacet procent). „Praha tak patří mezi města s největším podílem laické pomoci v podobných situacích,“ připomněla Jana Poštová z centrály záchranářů.