Předtím, než se ve zcela zaplněné hudební učebně gymnázia rozjela diskuze, představili zástupci Denemarku ve zhruba hodinové prezentaci obecný projekt zemělodi.

Úlohy moderátora se zhostil Jindřich Bartoň, který hned v úvodu požádal všechny přítomné, aby se oprostili od všech minulých křivd a bolestí a debata byla pokud možno co nejvíce věcná. Přestože se mnozí v následné diskuzi emocím neubránili, zejména díky jeho profesionálnímu přístupu zůstala debata až do konce v rovině slušnosti.

První se v rámci prezentace ujal slova Libor Ptáček, architekt pozemního stavitelství, který zastupoval tvůrce zemělodi v Sázavě Martina Prušku. „Scházíme se zde nad určitou ideovou vizí, proto možná nebudu umět odpovědět na všechny vaše otázky," upozornil Ptáček v úvodu. Zároveň doplnil, že myšlenka zemělodi jako takové pochází od amerického architekta Michaela Reynoldse a je zhruba čtyřicet let stará.

„Jeho motivací bylo vytvořit něco nezávislého, něco soběstačného, vytvořit jakousi alternativu k současnému způsobu bydlení," uvedl architekt Ptáček. Podle něj jedním ze zásadních problémů stavby zemělodí je fakt, že na to nebyla připravena legislativa ani v USA, ani v Evropě.

Ekologické myšlení

Kutná Hora Architekt Libor Ptáček ve své prezentaci uvedl, že žil mnoho let v severní Africe a viděl tedy v praxi řadu podobných soběstačných domů, jakým je zeměloď. „V dnešní době jich je po celém světě několik tisíc," uvedl Ptáček.

To, že ale na zemělodě nebyla legislativa připravena ani v USA, ani v Evropě, prý pramení z toho, že se na začátku přišlo s myšlenkou na projekt, který stojí na pomezí mezi stavbou a prastarým obydlím a to se navíc spojilo ještě s využitím odpadu a nějaké technologie.

Hlavní myšlenkou zemělodi je podle něj to, že se bude jednat o obydlí, které bude nezávislé na energiích, infrastruktuře, na kterou jsme zvyklí, bude soběstačné a bude možné ho postavit kdekoliv na světě.

Jedním z argumentů Libora Ptáčka pro stavbu zemělodi je podpora ekologického myšlení u dětí. „Zeměloď by měla být prostorem zasazeným do přírody. Tím můžeme vychovávat děti k tomu, že vyrůstají v přírodě a zároveň je tak můžeme vést k ekologickému cítění už od samého začátku," uvedl Ptáček. Rovněž ale dodal, že hlavním smyslem není vracet se v principu stavění příliš zpátky.

Kořenová čistička

V rámci své prezentace dále Ptáček představil způsob vytápění zemělodi, kořenovou čističku, která funguje na principu biologického odpadu, a v neposlední řadě také materiál, ze kterého je zeměloď postavena. „Pláště z pneumatik se používají jako skelet, na vyplnění se pak používají různé typy lahví, plechovky, pet lahve, takže především druhotně využívaný odpad," uvedl Ptáček.

Také zdůraznil, že je potřeba si uvědomit, že moderní způsob bydlení vyžaduje velké množství energie, kterou musíme za nějakou cenu vyrobit. „Na stavbě zemělodi si lze ukázat, že to, co vyprodukujeme, lze využít ještě druhotně a splní to ještě nějaký účel," uvedl Ptáček.

Řekl zároveň, že zeměloď nemusí být připojena na infrastrukturu, nemusí být připojena ani na elektřinu a vodu. Toto vyjádření se ale v pozdější debatě stalo předmětem sváru, když jeden z diskutujících, Jan Drchal uvedl, že byl dříve členy Denemarku ujištěn, že do zemělodi elektřina nepůjde, nyní však sami zástupci sdružení tuto možnost připouštějí. V rámci prezentace Denemarku možnost připojení zemělodi na elektřinu skutečně zazněla.

Ve své prezentaci se Libor Ptáček dotkl také způsobu využití zemělodi v Kutné Hoře. „Nemá se jednat o stavbu k trvalému bydlení, mohla by být využívaná nějakou lesní školkou či workshopy," uvedl Ptáček.

I tento bod se některým z přítomných diskutujících nelíbil. Starostovi Starému tak byla okamžitě položena otázka, zda v zemělodi bude sídlit lesní školka. „Pokud bude mít například nějaká nezisková organizace zájem, pak ano," odpověděl Martin Starý.

Jedovatá voda?

Ještě v rámci prezentace zaznělo z úst člena Denemarku Pavla Nováka vyjádření ohledně čistoty vody na Bylance. „Není pravda, že to údolí je čisté. Už z toho důvodu, že jsme hornické město, to ani pravda být nemůže," uvedl Novák. Zdůraznil že se tam kdysi prala ruda a tím pádem se tam nachází například celá řada těžkých kovů. „Mrzí mě, že říkáte, že Bylanka je jedovatá," uvedl později v diskuzi Vlastimil Krtil, provozovatel rybářství.

V rámci prezentace Pavla Nováka, stejně jako v pozdější diskusi se několikrát do popředí dostalo téma legislativy. „Udělali jsme všechno proto, abychom zákon neporušili. Je to skleník, není to obytná stavba," uvedl Pavel Novák. S tím však zásadně nesouhlasil jeden z žižkovských a zároveň člen petičního výboru Pavel Křeček.

„Máme nějaké územní plánování. Z něj jasně vyplývá, že tento pozemek je určen pro sport a vy jdete a říkáte, že na něm budete stavět skleník. V tom plánu ale zároveň stojí, že je nepřípustná pěstitelská a chovatelská činnost," uvedl.

Později v diskusi také doplnil, že nemá problém s tím, aby v dané lokalitě stála jakákoliv stavba sloužící pro volnočasové aktivity dětí. „Chci ale, aby byla bezpečná a aby jste vy dodržovali stejná pravidla jako musíme dodržovat my jako občané tohoto města," zdůraznil Křeček.

Na bezmála dvou a půl hodinovém setkání příznivců i odpůrců stavby zemělodi v Kutné Hoře de facto nezazněly žádné nové skutečnosti, jednotlivé strany však měly možnost říct si je do očí a přede svědky. Odpůrci zemělodi odnesou v pondělí 25. ledna na Městský úřad v Kutné Hoře uzavřenou petici. Členové Denemarku se sejdou k jednáním a dohodnou se na dalším postupu. 

Starosta Kutné Hory: Další postup závisí na celém sdružení

Martin Starý je nejenom starostou Kutné Hory, ale zároveň předsedou sdružení Denemark, které je hlavním organizátorem a propagátorem stavby zemělodi na kutnohorském Žižkově. O svém pohledu na celou věc si s Deníkem pohovořil ihned po diskuzi.

Myslíte si, že měla diskuse nějaký smysl?

Každopádně to mělo smysl, jak pro lidi, kteří o tom nic nevědí, tak pro Denemark. Také jsem rád, že jsem si vyslechl argumenty.

Co bude dál?

Jak jsem řekl, nyní se musíme sejít my jako Denemark a zvážit co a jak dál. Nerozhoduji jenom já. Denemark nejsem jen já sám.

Řekli jste jasné argumenty, proč jste zvolili právě tento prostor. Přesto, existuje šance, že změníte názor?

Prostor, jako je tento, tady na Kutnohorsku v podstatě není. Já se ale v první řadě musím chovat jako starosta, to je to prvotní. Na druhou stranu ale ten projekt netlačím jenom já, jsou v tom zainteresovaní ještě další lidé. Nicméně je tam ta možnost, že půjdeme odtud pryč a budeme hledat jiná variantní místa. Ale, jak jsem říkal, ještě něž jsme začal jednat s majitelem současného pozemku, vybírali jsme prostor zejména podle kritérií nutných pro stavbu zemělodi a trvalo to hrozně dlouho. A tak, jak se zvedla vlna tady na Žižkově se může zvednout i na Karlově či kdekoliv jinde.

Záležet nyní tedy bude na čem?

Na schůzi Denemarku. Ani jako starosta, ani jako člen Denemarku nedělám závěry za všechny.

Organizátor petičního výboru: Zeměloď je sen jednoho člověka

Václav Myřátský je obyvatel Žižkova a zároveň členem a organizátorem petičního výboru. Se stavbou Zemělodi zásadně nesouhlasí. Zároveň mu také vadí současný stav staveniště. Považuje ho za životu nebezpečný a jen zázrakem prý nedošlo ještě k žádnému neštěstí.

Myslíte si, že debata měla smysl?

Určitě měla a my jsme za to rádi. Argumenty, které zde zazněly, jenom podpořily náš názor v tom, že se jedná o sen jednoho člověka. Velmi nás ale například mrzelo vyjádření Pavla Nováka, který se pokoušel tvrdit, že Bylanka je jedovatá. To mi přijde hrozné, když pan Krtil dělá všechno proto, aby zde mohl provozovat ekologické rybářství.

Co bude dál?

Nyní uzavřeme petici, opatříme jí všemi náležitostmi, aby byla v pořádku a v pondělí ji odneseme na městský úřad v Kutné Hoře.

Co vám na zemělodi nejvíce vadí?

Jak jsem se již několikrát vyjádřil, já nemám vůbec problém s projektem zemělodi jako takovým. Naopak. Líbí se mi to. Ale vadí mi to místo, že by tady mělo vyrůst v podstatě takové monstrum. A už vůbec nejde přece takový projekt dělat proti zájmu obyvatel, když s tím nesouhlasí.

Váš petiční výbor několikrát během diskuze poukázal na střet zájmů.

Ano, považujeme to za střet zájmů. A je v tomto ohledu měřeno dvojím metrem, vím, jaká všechna povolení jsme museli mít, když jsme zde stavěli.

Čtěte také: Stavba zemělodi zastavena, petice má již šest set podpisů