Ze Středočechů trpí na prostatu Nymburští

Podle odhadů bude v roce 2015 rakovina prostaty v České republice diagnostikována u téměř 10 tisíc mužů a celkový počet nemocných přesáhne počet 60 tisíc.

Podle informací Krajské hygienické stanice ve Středočeském kraji trpí rakovinou prostaty hlavně muži na Nymbursku, kde od roku 1980 se zvýšil počet onemocnění o tisíc procent.

Na druhém místě skončili Boleslavané a třetím Kolínští. Za posledních třicet let nemocnost v kraji výrazně stoupala. Nejlépe ze statistik vychází muži na Příbramsku.

Počet úmrtí stále klesá

Co se týká ale úmrtnosti, čísla mluví víceméně pozitivně, protože v posledních letech dochází k mírnému poklesu. Nejvyšší počet úmrtí zaznamenali hygienici na Benešovsku a nejnižší na Mělnicku.

Podle přednosty Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň Jindřicha Fínka je v současné době hlavně důležitá kvalita života pacienta. Ačkoliv úmrtnost klesá, počet nemocných v pokročilém stádiu, kdy jsou už přítomny metastázy a nemoc má špatnou prognózu, však neklesá. Nepodaří-li se rakovinu prostaty zachytit včas a vyléčit ji, začíná se postupně šířit organismem.

„Přes léčbu onemocnění přechází do fáze kastračně rezistentního karcinomu, ve kterém evidujeme přibližně 600 až 800 pacientů. Léčení těchto pacientů bylo donedávna velmi omezené, nyní má ale moderní medicína k dispozici léčbu a může dopřát kvalitnější život i pacientům v tomto stádiu rakoviny prostaty," řekl profesor Jindřich Fínek.

Nebát se jít na vyšetření

Moderní medicína si v současnosti dokáže velmi dobře poradit s nemocí, která je diagnostikována v raném stádiu. Lékařům ale komplikuje včasné diagnostikování rakoviny prostaty skutečnost, že v počáteční fázi se neprojevují žádné příznaky.

„Riziko rakoviny prostaty narůstá po 50. roce života. Větší riziko představuje také výskyt onemocnění v rodině a mělo by tedy být podnětem k návštěvě lékaře. Ačkoli se zlepšuje informovanost mužů i diagnostické metody, které jsou schopné odhalit chorobu již v raném stádiu, muži se stále bojí podstoupit vyšetření," upřesnil Jindřich Fínek.

Ke zkvalitnění dochází zejména díky potlačení bolesti a dalších projevů a řešení problémů psychologického, sociálního a duchovního charakteru. Díky šetrnější hormonální léčbě lze prodloužit život u horšího typu karcinomu i o tři roky.

Modernější léčba

Další z jejích výhod je, že účinná látka může být pacientovi aplikována, aniž by byl hospitalizován v nemocnici. Moderní přípravky jsou podávány ve formě tablet a pacient může zůstat v domácím prostředí. A to má nezanedbatelný vliv na jeho psychiku.

„Oproti minulosti, kdy byla v tomto stádiu jedinou možností léčby chemoterapie, došlo k významnému zlepšení kvality života pacientů v pokročilém stádiu onemocnění rakovinou prostaty. Nezanedbatelným pozitivem je také výrazné prodloužení života pacienta při minimálním zásahu do jeho běžného života. To by bez moderní léčby nebylo možné," uzavřel Jindřich Fínek.

Pacient: Vrátila se mi chuť do života

Aktuálně žije v České republice asi dva tisíce mužů s pokročilou rakovinou prostaty, z toho kolem sedmi set pacientů se nachází v takzvané fázi kastračně rezistentního karcinomu. Jedním z nich je i čtyřiasedmdesátiletý Jiří Tomsa.

„Byl jsem zdravé dítě, hodně jsem sportoval, jezdil jsem rád s rodinou na kole a mezi mé záliby patřila i sportovní střelba. Pracoval jsem ve sklářství a v posledních letech před důchodem jsem se podílel na výrobě zařízení, které mělo za úkol filtrovat škodlivé olovo, aby se nevypouštělo do ovzduší. Bohužel jsem se tak pohyboval v nezdravém prostředí a zde začaly mé úplně první zdravotní problémy," vyprávěl Jiří Tomsa.

Po padesátce začal chodit na prohlídky a o tom, že má rakovinu prostaty, se dozvěděl kolem roku 2006. „Nepřál bych to nikomu, ani největšímu nepříteli. V té chvíli mi nejvíce pomohla moje rodina a je tomu tak dodnes. Když jsem se z toho trochu zmátořil, odpustil jsem všechno a všem, ne protože bych musel, ale protože jsem prostě chtěl," přiznal Tomsa.

Celkové problémy

Velká nevýhoda rakoviny prostaty je podle něj v tom, že nemá žádné vnější projevy. Ačkoliv mu doktor doporučil radioterapii, rozhodl se podstoupit vyoperování prostaty a později i varlat. „Toto řešení mi dočasně velmi pomohlo, ale pak se obtíže vrátily. V roce 2013 jsem dvanáctkrát podstoupil chemoterapii, docházel jsem na ni po třech týdnech. Bylo to tak, že mi vždy bylo týden zle, týden jsem se z toho dostával a pak pomalu abych šel znovu," vzpomíná.

Brzy ale začal přicházet o svaly a cítil se jak věšák na kůži. Měl problémy s vlasy a nehty a dodnes má špatnou citlivost v chodidlech. Po nějaké době se rozhodl, že už nadále v chemoterapii pokračovat nechce a začal hledat další alternativy.

„Jiné možnosti mi nabídli v Brně a v Plzni, kde jsem se seznámil s profesorem Fínkem, který mě momentálně léčí," popsal Tomsa. Líbí se mu, že doktoři už dnes k člověku přistupují komplexně a lečí mu všechny obtíže najednou. Současně má totiž i problémy se zuby. 

Vdečný za život

„Už devět měsíců jsem bez chemoterapií, beru léky každé ráno a cítím se výborně. I když jsem se po chemoterapiích ještě úplně nesrovnal, kvalita mého života se zlepšila dramaticky. Kvůli kostním metastázám si jen musím dávat pozor, abych si něco nezlomil. Jsem vděčný za každé nové ráno, i když zrovna nesvítí slunce," řekl s tím, že podobné pocity může mít každý. Nikdo totiž neví, že jeden den může být zdravý a druhé ráno už to tak být nemusí.

„Mé životní možnosti se úplně změnily zatímco před několika měsíci jsem byl natolik zničený chemoterapiemi, že jsem žádal o pečovatelku, dnes je mi skvěle. A vděčím za to moderní léčbě. Mým snem je postavit se synem vodní mlýn v Krkonoších. A také na tom usilovně pracujeme. Život s rakovinou prostaty je boj, ale já si ho hodlám užít do posledního okamžiku," uzavřel.