Zdraží vejce? Další chovy vybíjí kvůli ptačí chřipce, které předcházel těžký rok

Chovatelé – ať už jde o velké zemědělské podnikatele, nebo ty drobné – se pak většinou snaží prostory vydezinfikovat a chov rychle obnovit; s důslednými opatřeními k zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. Právě oni jsou z šíření ptačí chřipky podezřelí, když se při shánění potravy rádi přiživí i v lidských chovech. Velké provozy se snaží uhlídat třeba i ochranu podestýlky. Či to, aby virus do hal s chovanou drůbeží nezanesli zaměstnanci třeba na obuvi.

Lidé sčítají opeřence na krmítkách. Nehrozí nebezpečí kvůli ptačí chřipce?

Z okolí

Ve středních Čechách došlo ve středu 4. ledna na kompletní likvidaci chovu na farmě Druhaz v Sedlčanech. Jak se tam nákaza mohla dostat, zatím zůstává předmětem šetření. Za účasti nejen veterinářů, ale i hasičů pracujících v ochranných oblecích vyhasly životy 12 tisíc masných kuřat a více než tisícovky krůt, umisťovaných do celkem čtyř na místě použitých kontejnerů s oxidem uhličitým. Setkalo se to se značným ohlasem nejen v místě a blízkém okolí. Zprávy ze Sedlčan nicméně přebily informace o dění ve velkochovu na Tachovsku, který v rámci republiky patří mezi velmi významné producenty vajec. V Brodu nad Tichou je nyní kvůli ptačí chřipce postupně utráceno téměř tři čtvrtě milionu nosnic.

Nyní kuřata a krůty, dříve kachny

Dřívější silná vlna ptačí chřipky, která poznamenala několik komerčních chovů, byla ve středních Čechách zaznamenána v druhé polovině března roku 2021; před necelými dvěma roky. Projevila se tehdy zejména na Nymbursku. Týkala se celkem tří komerčních chovů kachen patřících firmě Perena, která sídlí v Chlumci nad Cidlinou v sousedním Královéhradeckém kraji. Právě na východě Čech měla tato firma v té době kvůli ptačí chřipce největší ztráty. 

Na Nymbursku se vlna nákazy prohnala třemi chovy, které veterináři nechali kompletně vyhubit. V Záhornici a Slibovicích se hasiči ve spolupráci s veterináři podíleli na likvidaci více než sedmi tisíc kachen v každém z chovů. Na Vinici se jednalo o necelé tři tisíce kachen. Společně se zvířaty byly zlikvidovány i desetitisíce vajec. Po kompletní dezinfenkci se do původních chovů dostala nová zvířata. Deníku to řekl starosta Záhornice Jiří Hladký (nez.). „Kachny tu máme zpět. Dá se to poznat i po čichu,“ konstatoval. Návrat kachen do dříve vybitých chovů potvrdili i ve Slibovicích a na Vinici.

Chovatelé dostanou náhradu

To, že likvidace tří chovů kachen stejné společnosti v roce 2021 byla ve středních Čechách dosud největší událostí spojenou s ptačí chřipkou, potvrdil Deníku mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. „Tehdy došlo i na uložení sankcí,“ připomněl, že se událost neobešla bez pokuty za nedodržení pravidel biologické bezpečnosti.

Jinak se ptačí chřipka, která decimuje chovy a ve variantě H5N1 může být přenosná i na člověka, v minulých letech opakovaně objevovala na hospodářstvích drobnochovatelů. Poté, co vlastníci nahlásili veterinářům hromadný úhyn, laboratorní zkoumání podezření na ptačí chřipku potvrdilo; podle všeho ve všech případech šlo o důsledek kontaktu doma chované drůbeže s volně žijícími ptáky a s jejich trusem. I jejich chovy byly kompletně utraceny a v okolí došlo na vyhlášení veterinárních opatření majících bránit šíření nákazy.

play_fill

Obrana proti ptačí chřipce: mimořádná veterinární opatření platí i na Benešovsku

Benešovsko

V případě nucené likvidace chovu v rámci veterinárních opatření mají vlastníci možnost požádat ministerstvo zemědělství o poskytnutí náhrady. Například za slepici mohou chovatelé dostat od 50 Kč (kur na výkrm nebo mladé kuřice) do 120 Kč; v případě chovných slepic je to až 250 Kč a u kohouta 320. Kompenzace za kachny se pohybují od 300 do 500 Kč, běžná husa přijde na šest stovek, ale chovná na dvojnásobek. V případě velkochovů je vyčíslování náhrad složitější; platí nicméně, že se určují ceny v místě a čase obvyklé.

Drůbež má nyní zůstávat pod střechou

Aktuálně kvůli ptačí chřipce platí už čtvrtým týdnem zákaz venkovního chovu drůbeže po celé republice. S výjimkou holubů a běžců (což jsou pštrosi) musí chovatelé mít své ptáky umístěné v budovách – a pokud to není možné, je podle Vorlíčkových slov nutné maximálně omezit kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky zasíťováním výběhu nebo využitím voliéry. Do chovů také nemají přístup lidé, jejichž přítomnost není nezbytná kvůli zajištění péče. V případě nerespektování tohoto nařízení hrozí jednotlivcům pokuta až do výše 100 tisíc korun; pro podnikatele a firmy by se mohla vyšplhat až na dva miliony. Veterináři dostávají i řadu podnětů informujících o údajném nedodržování opatření.