Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zazděný výklenek poodkryl tajemství o nejvyšších patrech tvrze v Hradeníně

Hradenín /VIDEO, FOTOGALERIE/ - S velkým zájmem návštěvníků se v rámci Dnů evropského dědictví setkala komentovaná prohlídka tvrze v Hradeníně, prostřednictvím níž dalo Regionální muzeum v Kolíně příchozím ojedinělou možnost nahlédnout do míst, která v současné době ještě procházejí rekonstrukcí a jsou veřejnosti nepřístupná.

17.9.2016
SDÍLEJ:

Prohlídka areálu tvrze v Hradeníně, září 2016Foto: DENÍK/ Jana Martinková

Zasvěceným výkladem se spoustou zajímavostí zájemce provedl po areálu tvrze, která patří k nejvýznamnějším památkám svého druhu na území Čech, ředitel muzea Vladimír Rišlink.

Jak připomněl, počátky tvrze sahají už do 13. století coby sídlo zemanského rodu. Kde přesně opevněný dvorec pánů z Hradenína ležel, není zcela jasné. „Patrně to bylo v prostoru dnešní návsi. Do současné doby zde ale nebyly provedeny archeologické výzkumy, které by tuto teorii ověřily," vysvětil Vladimír Rišlink.

Půtky, šarvátky i vypalování

Jisté však je, že příslušníci zemanského rodu pánů z Hradenína nebyli žádní svatouškové, zapojovali se do nejrůznějších šarvátek se šlechtickými rody z okolí. Občas si vesnice navzájem vypálili, což ovšem byla v období vrcholného středověku plného násilí praxe víceméně obvyklá a častá.

„Ve světle písemných pramenů se tvrz objevuje na konci 14. století, kdy se jako majitel připomíná Mikuláš Písek či Pešek, což byl nobilitovaný kutnohorský měšťan, patrně jeden z nejzámožnějších obyvatel středověké Kutné Hory, který se finančními dary podílel na stavbě tamních kostelů, například sv. Jakuba či samotného chrámu sv. Panny Barbory," popsal ředitel muzea.

V Pískově době byla vybudována tvrz tak, jak se částečně dochovala do dnešních dnů. Vyrostla mohutná hranolová věž obklopená příkopem vylámaným ve skále, ohraničovala ho i parkánová hradba, k areálu patřilo i několik dalších budov.

Zavraždil mnicha loupeživý rytíř?

Legendy vyprávějí ještě o Pískově předchůdci, jistém loupeživém rytíři Svitákovi, který měl žít v době vlády Karla IV. Údajně přepadl mnoho bohatých lidí z okolí a je mu přičítána i vražda opata Martina z cisterciáckého kláštera z nedaleké Klášterní Skalice. Podle pověsti za to byl oběšen na stromě nedaleko Klášterní Skalice, kterému se pak říkalo Svitákův vaz.

„Tato legenda sice zapadá do historických souvislostí, vražda zmíněného opata je historicky doložena k roku 1366, ale rytíř Sviták nikoli, takže jde spíše o legendární postavu. Nicméně je možné, že se vše zakládá na pravdivé události," připouští historik.

Na začátku 16. století získal tvrz Václav Amcha z Borovnice, hejtman významného Kouřimského kraje, jehož severní hranici tvořila řeka Labe, západní řeka Vltava a na jihovýchodě kraj dosahoval až k Českomoravské vrchovině. Byla to tedy téměř celá východní polovina dnešních středních Čech.

Sídlil tam krajský hejtman

Jak Vladimír Rišlink návštěvníkům přiblížil, krajským hejtmanem býval vždy šlechtic, který měl svěřenou správní moc přímo od krále. Platilo ovšem pravidlo, že hejtman měl vždy na území toho kterého kraje také sídlit.

„Takže se nezřídka stávalo, že šlechtic získal hejtmanskou funkci, ale neměl v daném kraji své panství. Takoví šlechtici se pak snažili rychle něco na území kraje sehnat, i když to bylo třeba i menší sídlo. Vlivný a zámožný Václav Amcha, který pocházel ze západních Čech, to vyřešil koupí hradenínské tvrze, kterou nechal přestavět do podoby honosného sídla," popsal Vladimír Rišlink zajímavou historickou souvislost.

Připomněl i několik dalších majitelů, mezi které patřili například Zárubové z Hustířan, po nichž v okolí zůstala i další významná památka, zámek v Radimi, nebo starobylou šlechtickou rodinu Talmberků, která měla své statky v Posázaví a nedaleko Uhlířských Janovic dodnes najdeme zříceninu hradu Talmberk.

Je Hradenín tvrz, nebo hrad?

V roce 1652 získala hradenínskou tvrz Kateřina Magdaléna Častolárová z Dlouhé Vsi. Ta byla poslední ze šlechtických majitelů, kteří na tvrzi opravdu bydleli. Za jejích dob se v písemných pramenech začal Hradenín uvádět nikoli jako tvrz, ale jako hrad. Objekt svým rozsahem skutečně hradu odpovídal, přestože architektonicky spíše tvrzi.

Jak Vladimír Rišlink poznamenal, věžovité tvrze obvykle skutečně dosahovaly menších rozměrů než hradenínská, takže v historických pramenech se jednou nazývá tvrz, jednou hrad, sami naši předkové zkrátka nevěděli, jak mají hradenínské sídlo správně označovat. Když některý ze šlechtických majitelů chtěl působit více nóbl, směle mohl hradenínskou tvrz nazývat hradem.

Kateřina Častolárová, která se psala jako paní na hradě Hradeníně, se v roce 1663 provdala a odstěhovala se na sídlo svého druhého manžela, takže slavný Hradenín už nepotřebovala. Byl proto prodán hraběcí rodině Valdštejnů, kteří měli řadu honosných zámků a rezidencí, takže na Hradeníně už nesídlili a tvrz spojili s panstvím Komorní Hrádek v Posázaví (nyní má tento zámek v majetku Armáda ČR).

Z tvrze na selskou usedlost 

Z rukou Valdštejnů přešel Hradenín do majetku města Kutná Hora, kde byl až do raabizace (1786). „Od té doby můžeme mluvit o existenci Hradenína jako vesnice. Tvrz se tehdy stala jednou z obyčejných selských usedlostí. Dostala čp. 13, které má dodnes, a byla prodána sedlákovi Josefu Rozsypalovi, který ji podobně jako jeho následovníci začal upravovat do podoby selského stavení. V roce 1867 koupili tvrz manželé Josef a Marie Mašínovi, kteří areál výrazně upravili, zmizely bohužel podstatné části středověkých a renesančních staveb," popsal Vladimír Rišlink.

Ani další osud památky nebyl růžový. Vývoj areálu se uzavřel na přelomu 19. a 20. století, kdy v majetku manželů Nekolových došlo k dalším přestavbám a nakonec k vyvlastnění tvrze a její socialistické devastaci, kdy zde sídlilo i zemědělské družstvo. Po roce 1989 zpustošený areál zrestituovali potomci rodiny Nekolových, od kterých ho v naprosto havarijním stavu na podnět Vladimíra Rišlinka v roce 2012 koupil Středočeský kraj pro potřeby Regionálního muzea v Kolíně.

To má záměr areál postupně obnovit, tvrz zpřístupnit veřejnosti a vybudovat zde i centrální depozitář. Ten je pro kolínské muzeum klíčovou záležitostí. Sbírkové fondy má dnes na 13 místech po celém Kolínsku, často v ne zrovna vyhovujících podmínkách. Po nedávno dokončených záchranných pracích na gotické věži je tedy součástí projektu dalších rekonstrukcí i přestavba stodoly z 19. století na depozitář či úprava okolí včetně opravy částečně zaniklého rybníka.

Utopit válečníky v bahně

Spolu s vodním příkopem, který býval zhruba o dva metry hlubší, než jak ho vidíme dnes, byla soustava rybníků velmi důležitým obranným mechanismem tvrze. Jak Vladimír Rišlink vysvětlil, v případě ohrožení se rybníky nechaly vypustit, takže se voda rozlila do okolí a vytvořil vrstvu bahna. V něm se středověcí válečníci oblečení do brnění a drátěných košilí zkrátka utopili. Na středověké poměry to bylo v podstatě nepřekonatelné řešení.

„Vodní fortifikace byly v období pozdní gotiky velice oblíbené, pokud hrad nestál na vyvýšené poloze," dodal Vladimír Rišlink při prohlídce tvrze, kdy se návštěvníci podívali i do míst, kde býval dřevěný padací most. V tomto místě je dnes přistavěné malé schodiště.

To obsahuje bezpočet architektonických článků, vesměs okenních ostění, pocházejících z někdejšího obytného paláce, který stál jižně od věže a který majitelé v 60. letech 19. století nechali bohužel rozbourat.

Přesná replika barokní střechy

O takto nešťastně zmizelém pozdně gotickém paláci toho dnes už mnoho nevíme. Snad jen to, že v něm bylo poměrně hodně místností a byl hlavní obytnou prostorou tvrze na rozdíl od věže, která nebyla příliš komfortní.

Tato věž již prošla záchrannými rekonstrukčními pracemi, při nichž se mimo jiné na její vrchol vrátila přesná replika barokní střechy vyrobená podle dokumentace Národního památkového ústavu. Toto velmi podařené zastřešení získalo dokonce první cenu cechu klempířů, pokrývačů a tesařů České republiky v kategorii tesařské dílo. Během rekonstrukce se odborníci přesvědčili, že jde skutečně o gotickou stavbu.

Odborníci našli původní části dřevěných konstrukcí vezděné do věže. Udělali průzkum a ukázalo se, že kusy dřeva pochází skutečně z 80. let 14. století, tedy z doby, kdy tvrz držel Mikuláš Písek z Hradenína.

Prevét, nebo komín? Ani jedno…

Při opravě se našla i další zajímavost. Historici narazili na zazděný výklenek. Zvažovali, že by se mohlo jednat o pozůstatek komína, dalším názorem bylo, že to byl prevét (záchod).

„Ukázalo se ale, že pravdivá nebyla ani jedna z těchto hypotéz, protože restaurátor uvnitř výklenku našel pozůstatky schodů, které vedly ven z věže. Musely tedy směřovat na nějaký arkýř a dál do vyšších pater," vysvětlil Vladimír Rišlink. Původně byla totiž věž ještě o dost vyšší než dnes.

V jejích interiérech se zachovaly pozůstatky původních středověkých omítek. Ve spodních patrech byly poškozeny opravami, v nejvyšších patrech jsou dochované lépe. „Což je malý zázrak, když vezmeme v potaz, že do věže několik desetiletí pršelo, protože od 60. let 20. století neměla střechu. Na některých místech se na omítce našly i kresby ze 17. století," dodal Vladimír Rišlink.

Čtěte také: Středočeská muzea a instituce dostanou brzy nový kabát

Autor: Jana Martinková

17.9.2016
SDÍLEJ:
Petr Pravda

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

Celkem na úseku dálnice D6 bouralo 42 aut.
AKTUALIZOVÁNO
41

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

„Vyměníš slámu za ovce?“ I tuto větu můžete tento týden slýchat v Tyršově domě na Újezdě. Nebojte se, nezměnil se ve směnárnu zemědělců ani v blázinec. Koná se tu již 17. ročník festivalu Deskohraní, na kterém si můžete zahrát 501 druhů stolních her a například tak povyměňovat slámu za ovce v oblíbených Osadnících z Katanu.

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení