Urychleně ho dopravili do záchranné stanice ve Vlašimi, kde mu bylo následně křídlo na základě neuspokojivého zdravotního stavu amputováno. Vzácný dravec byl odkázán zůstat na záchranné stanici už nastálo.

S podobnými příběhy, 
v nichž figurují zraněná zvířata, se setkáváme dnes a denně. Ne všechny končí nešťastně, většinu zvířat se podaří zachránit a vypustit se znova do přírody. Umožnit plnohodnotný návrat do volné přírody je také hlavním posláním záchranářů speciálních stanic pro zraněné živočichy.

V současné době je v Česku 29 záchranných stanic, z toho pět se jich nachází ve středních Čechách.„Do volné přírody se od nás vrací přibližně 60 procent uzdravených živočichů," uvádí Luboš Vaněk, vedoucí záchranné stanice v Pátku na Nymbursku. Ta vznikla v roce 1984 a dnes je jednou z největších stanic v republice. Sem putují zraněná zvířata, která se najdou na Kolínsku, Nymbursku, Mladoboleslavsku, na Praze - východ a Jičínsku.


V loňském roce zdejší záchranáři poskytli pomoc celkem 1335 volně žijícím živočichům.V současné době je v Česku 29 záchranných stanic, z toho pět se jich nachází ve středních Čechách.„Do volné přírody se od nás vrací přibližně 60 procent uzdravených živočichů,“ uvádí Luboš Vaněk, vedoucí záchranné stanice v Pátku na Nymbursku.

Na vině je 
nejčastěji člověk

Podle Vaňka jsou, díky zraněním o elektrické dráty, pravidelnými pacienty záchranné stanice v Pátku především ptáci. Mezi druhy převažují káňata a poštolky, ale také jestřábi lesní, krahujci obecní nebo motáci. „Měli jsme i vzácnější pacienty například orla mořského, který měl poraněné křídlo. Po dvou operacích a půlroční rekonvalescenci jsme ho mohli vypustit zpět do volné přírody,“ vzpomíná na ten lepší případ Vaněk. 

Vliv člověka na životní prostředí a na přírodu kolem nás je vysoký, proto se podle Vaňka nelze divit, že nejčastější zranění volně žijících živočichů jsou způsobeny právě lidskou činností. „Jedná se především o zranění v důsledku automobilové nebo železniční dopravy, nárazu do prosklené plochy nebo budovy,“ vysvětluje.

S tím souhlasí také Stanislav Němec, vedoucí Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi. Podle něj je člověk na vině až z 95 procent všech případů, které do Vlašimi přijmou. Přitom kolikrát by šlo nehodě předejít. „Energetické společnosti zabezpečují sloupy elektrického vedení, ale celou síť pokrýt je nemožné.

Ovšem okna si může polepit každý z nás siluetami nebo před ně dát závěsné předměty, které slouží jako překážky,“ zlobí se. Záchranářům ve Vlašimi se podaří vyléčit a navrátit do volné přírody 50 procent zvířat. V případě, že jsou zranění natolik vážná a trvalá, že návrat do přírody by zvíře nepřežilo, putuje hendikepovaný tvor do takzvané Parazoo. Jedna taková je součástí právě Vlašimské záchranné stanice.

Když už není pro zvíře cesta zpět

Vydry, rysy, krkavci, čápi nebo volavky. Návštěvník Parazoo ve Vlašimi se může setkat s mnoha zvířecími druhy. Podívaná to však není zrovna veselá. Zvířatům chybí křídla, mají špatně srostlé zlomeniny nebo poškozený zrak. Němec uvádí také případy mláďat, která byla odchována lidmi, čímž u nich vznikla ztráta přirozené plachosti. Cesta ven 
z Parazoo do volné přírody už většinou nevede.

Posláním této zoologické zahrady je poukázat na nešťastné příběhy a seznámit malé a velké návštěvníky 
s příčinami ohrožování zvířat vlivem činnosti člověka. „Velmi podstatnou část Parazoo tvoří expoziční nástěnky a předměty, které poukazují na nejčastější nástrahy, které čekají na volně žijící zvířata, na to jak může každý z nás pomoci k udržení bohatosti naší přírody,“ objasňuje vedoucí Parazoo Lucie Bohatá.

Také v Hrachově u Sedlčan si dali za cíl vychovávat veřejnost v otázkách ohrožení zvířat. Osvětová činnost této záchranné stanice spočívá 
v pořádání přednášek pro školy a dospělé či exkurze po stanici s odborným lektorem. Loni stanici v Hrachově navštívilo 33 tisíc lidí. Kromě toho se tu člověk setká s expozicí sladkovodních ryb, psím útulkem či stájemi pro týraná zvířata.

A pak to jsou samozřejmě výjezdy za zraněnými zvířaty, ročně zdejší záchranáři vyjedou až k 800 případům.Činností mají v Hrachově na Příbramsku opravdu hodně. Šestičlenný tým záchranářů tu vede Pavel Křížek, kterého k práci podle jeho slov motivuje každý vypuštěný živočich. „Dneska jsme vypouštěli asi dvacet poštolek, a když vidíte ty ptáky kroužit nad areálem tak to je nejen úžasný zážitek, ale i pocit zadostiučinění za nekončící dřinu,“ říká.

Záchranářem může být každý

Naučit lidi jak zvířatům neškodit, ale také, jak jim pomoci. I takové je poslání záchranných stanic. V Parazoo ve Vlašimi může člověk přispět materiálně nebo peněžně. „Z finanční pomoci lidé často využívají adopci některých z našich svěřenců, ale mohou přispět i formou daru. Z materiálních darů přijímáme jakékoliv krmivo pro zvířata, staré čisté látky, lahve a dudlíky na kojení zvířata nebo staré nádobí,“ vyjmenovává formy pomoci Bohatá.

Adoptovat zraněné zvíře lze také v záchranné stanici v Pátku. V nabídce k adopci je například čáp, netopýr nebo muflon. V praxi to vypadá tak, že sponzor financuje krmení 
a péči zvířete na celý rok, za odměnu pak od záchranné stanice dostane certifikát a fotografii svého svěřence.

Ceny se pohybují od jednoho tisíce 
k šesti tisícům korun, podle velikosti zvířete. Zájem lidí 
o adopci je podle vedoucího stanice Luboše Vaňka k radosti všech docela velká. „Tato forma podpory je pro nás hodně důležitá, proto si ceníme každého, kdo se u nás rozhodne takového živočicha financovat,“ říká. Bez dárcovství by se stanice neobešly. Kromě peněz od státu a kraje hrají sponzorské dary nejdůležitější složkou jejich rozpočtu.

Stanice pro zraněná zvířataZáchranou volně žijících zvířat se zabývají stanice pro handicapované živočichy, které jsou začleněny do Národní sítě záchranných stanic. Stanice pokrývají svou působností celé území ČR a ročně jimi projde víc jak deset tisíc potřebných živočichů.

V České republice je 29 záchranných stanic, z toho šest se nachází ve středních Čechách. Jde o stanice v Pátku na Nymbursku, Kladně, Hrachově na Příbramsku, ve Vlašimi a v Černošicích u Prahy.

Posláním stanic je poskytování potřebnému živočichu pomoc
s cílem zajištění jeho plnohodnotného návratu do přírody a výchovná činnost na veřejnost.