Malé děti nemají rodiče nechávat u vody bez dozoru, měli by věnovat dohledu všechnu pozornost. Čtení či telefonování bez trvalého pohledu na vodu se nemusí vyplatit. Děti při problémech ve vodě mnohdy ani nevolají o pomoc. Mohou se topit i při břehu v blízkosti jiných lidí, kteří si jejich zmizení ani nevšimnou.

"Nejčastěji se děti topí, když pozornost dospělých poleví - 60 procent dětí do pěti let bylo ve vodě samo, když se topilo," upozornila docentka Veronika Benešová z centra úrazové prevence Fakultní nemocnice Motol.

Malé dítě se může utopit i v deseti centimetrech vody. Bezvědomí nastává zhruba za dvě minuty, nevratné poškození mozku po čtyřech až šesti minutách. Malé dítě se topí překvapivě tiše a rychle. Když se dostane pod vodu, automaticky se nadechne, aby zakřičelo. Vdechnutou vodou si zablokuje dýchací cesty, ztrácí orientaci a většinou se samo nedokáže dostat nad hladinu.

Odborníci doporučují jako prevenci utonutí dětí naučit je plavat už v útlém věku, naučit je také vydechovat do vody a umět zadržet dech. Neplavci by vždy měli být vybaveni plovacímu pomůckami - kruhy, křidélky či vestou. Na loďku, člun nebo raft mohou děti jen s plovací vestou, ještě lépe také s helmou, a vždy jen s dospělým.

Rodiče by měli dohlížet i na starší děti, které už umějí plavat. Měli by trvat na tom, že jim dítě vždy oznámí, když se chystá do vody. Rodiče by měli rovněž své potomky naučit, že nesmějí skákat do vody, kterou neznají. Voda může být mělká a dno kamenité.