Ačkoli se evidované krádeže dřeva počítají v celé zemi na desítky ročně, s růstem cen energií letos množství ukradeného dřeva vzrostlo. Například státní podnik Lesy České republiky zaznamenal od letošního ledna do září více než osm desítek krádeží dřeva o objemu téměř dva a půl tisíce kubíků. V prvním pololetí loňského roku zmizelo podniku sedmnáct set metrů krychlových dřeva, předloni čtrnáct set.

S nadsázkou se dá říct, že v řadě středočeských a pražských lesů to dnes vypadá jako v porostu z filmu Srdečný pozdrav ze zeměkoule. Kromě stromů, mravenišť a zvěře jsou tam kamery a další technické prostředky. Ty ale na rozdíl od filmu nemají simulovat přírodu, ale ochránit dříví před zloději.

Čištění veřejného osvětlení v Praze.
Metropole bojuje s nelegální reklamou. Lidé ji mohou nahlásit přes aplikaci

Více krádeží řeší v době zdražování i Lesní závod Konopiště, patřící do státního podniku Lesy ČR. Potvrdil to Miroslav Jankovský, ředitel závodu, který hospodaří na 38 tisících hektarech státní půdy především na jihu Středočeského kraje. „Snažíme se krádežím čelit instalování fotopastí a hlídáním cest, kde se nacházejí deponie vytěženého dřeva před transportem,“ sdělil ředitel. Současně potvrdil, že proti zlodějům používají i moderní techniku – do vytěžených kmenů namátkou vkládají čipy umožňující zjistit polohu.

Podobně se snaží ochránit dřevo třeba v Lesní správě Lužná. Přestože jsou tam ale instalovány závory, fotopasti nebo lesníci používají čipy s GPS, zloději jsou vynalézaví a nějakou skulinu si vždy najdou.

Kamerový systém používá ve svých lesích na Nymbursku i senátor Tomáš Czernin. „Po zkušenostech jsme na některé cesty instalovali závory. A je také pravda, že na řadě míst máme kamery, které by případné zloděje mohly odhalit,“ vysvětlil majitel lesů.

Mírně zvýšený počet krádeží zaznamenali i lesníci v metropoli. Ovšem tam jsou krádeže dřeva složitější, než třeba na Kokořínsku či Křivoklátsku. „Pražské lesy jsou velmi navštěvované, a tím pádem také pod dohledem,“ vysvětlila vedoucí komunikace Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová. Velká část lesů v metropoli je navíc obklopena sídlišti, kde v bytech dřevo na otop uplatnění přece jen nenajde.

Dřevo, které zahřeje dvakrát

Fišerová upozornila na legální možnost, jak si dříví z lesa pořídit, a to za docela přijatelné ceny. „S blížící se zimou a energetickou krizí jsme oproti začátku roku zaznamenali zvýšený zájem o samovýrobu paliva. Tu nabízíme v různých lokalitách po celé Praze, jde obvykle o menší okrajové a pro techniku hůře dostupné lokality a porosty, například Cholupický vrch, Zátišský les, Bohnické údolí, Divoká Šárka a podobně,“ popsala Fišerová.

Samovýroba podle lesníků zahřeje dvakrát – nejdříve při těžbě v lese, později při topení. Zájemci totiž s lesníky podepíšou smlouvu a přesně určené dřevo si pokácejí a zpracují vlastními silami. Cena se odvíjí od druhu a tloušťky dřeva. V Praze zaplatí zájemci nejvíce za dříví jehličnanů podle tloušťky od 170 do 660 korun za kubík. Nejlevnější je pak měkké dřevo listnáčů, kde samovýrobce zaplatí od 50 do 490 korun za prostorový metr dřeva.

Ilustrační foto.
Covid řádí dál. V Praze i Středočeském kraji za říjen zemřely desítky lidí

„Průměrná cena vysušeného dřeva ze skladu se nyní pohybuje u listnatých stromů od 1500 do 2000 korun za kubík. U jehličnanů je to pak kolem tisícovky. Ale ne každý je na tom fyzicky dobře, aby takto ušetřil,“ poznamenal předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR Jiří Svoboda. Ten upozornil i na jeden háček – stromy určené pro samovýrobu totiž nejsou dostatečně proschlé. „Nejlepší je se takovým dřevem zásobit rok dopředu či si vybírat jen soušky,“ poradil Svoboda.

Třeba v rekreační oblasti v Bílichově v severozápadním cípu Kladenska nelze přehlédnout terénní auta nebo osobáky s přívěsnými vozíky, naložené dřívím. „Když chci dřeva více, zajdu za revírníkem. On mi označí soušky, které si můžu nařezat a sepíšeme smlouvu. Naposledy jsem si naložil malý přívěsný vozík a platil kolem čtyř stovek. Není to až tak moc peněz a do krbovek mi to stačí,“ řekl o vzájemné spolupráci muž z Bílichova, který v tamní chatě žije celoročně.

Zvýšený zájem o takzvanou samovýrobu potvrzuje i jednatel Městských lesů Rakovník Jiří Lengyel. Lesníci si se zájemci dohodnou termín, místo určené k těžbě a stromy označí. Ceny, které se odvíjejí od sortimentu, tloušťky, stáří a kvality dřeva, se pohybují od 70 korun do 450 korun za kubík.

Brdské lesy patří k nejstřeženějším, s přísnějším bezpečnostním režimem, protože je spravují vojáci, ale i tam je možné si dřevo vlastními silami opatřit. „Dovolujeme to jako následné práce po našich plánovaných těžbách v rámci dočištění lokality, Jde o výrobu dříví na otop převážně z těžebních zbytků – užší kmínky, silné větve a podobně,“ řekl mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona.

Ilustrační foto.
Chudší rodiny dostávají na nové vytápění i přes sto padesát tisíc korun

I Lesy Deblice na Nymbursku nabídly možnost samosběru dřeva za zvýhodněné ceny. „Někteří lidé na to reagují a využívají to, ale že by tu stály fronty, to ne. Na to jsme zatím asi dost bohatí, nebo příliš líní,“ řekl jednatel Petr Vondráček.