Hovoří o rozvoji škol, ne o jejich rušení, vzkazuje k tomuto dokumentu kritikům středočeský radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN). Připouští nicméně, že bez slučování škol se úsilí o zlepšení nabídky oborů, kvality výuky i celkové efektivity vzdělávacího systému v kraji neobejde. „Ano, řada optimalizačních kroků bude nepříjemných – nic jiného slíbit nemůžu,“ očekává, že co z naplňování strategie vzejde, se spoustě lidí líbit nebude. Navrhovat konkrétní změny podle podkladů optimalizační skupiny hodnotící různá hlediska bude odbor školství krajského úřadu – a přijímání rozhodnutí pak přes radu kraje a konkrétně Váchu jakožto radního pro školství bude směrovat k zastupitelům.

Strategii radní označil za dokument, který v obecné rovině vysvětluje nutnost změn a představuje kroky, které k nim povedou. „Naším cílem je celková modernizace sítě škol a školských zařízení a jejich vzdělávací nabídky cestou postupných kroků a dílčích projektů,“ konstatoval. Politickým protivníkům z hnutí ANO se nelíbí právě „obecná rovina“. Opoziční zastupitelé by chtěli slyšet více o konkrétních krocích a jejich termínech. Alespoň těch prvních, žádala Irena Bartoňová Pálková (ANO). Také další spolustraníci volali na jednání zastupitelstva po upřesnění konkrétních škol; alespoň těch, jichž se mají změny týkat v první vlně. Toto se však nedočkali: strategie představuje „návod“ či „noty“ s obecnými odpověďmi na základní otázky – a nikoli „jízdní řád“.

„Pokud by tento dokument nevznikl, bylo by to jako posledních dvanáct let – neudělalo by se nic a já budu brečet, že mám málo peněz,“ konstatoval Vácha. Podpořil ho i stranický kolega Petr Halada (STAN): „Je to velmi fundovaně zpracované strategie.“ Naplňování by mělo vést ke změně poměrů ve středním a vyšším odborném školství, u něhož jsou střední Čechy v mezikrajském porovnání kvality na spodních příčkách. „Naším cílem jsou příčky nejvyšší,“ shrnul očekávaný výsledek radní Vácha. „Těch nelze dosáhnout jinak než tím, že budeme mít moderní školy s perspektivními obory a konkurenceschopnými absolventy,“ konstatoval. S tím, že první etapou prošla síť středočeských škol mezi roky 2001 a 2008 – a kraj byl tehdy hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších regionů v rámci republiky.

„Další kroky bohužel nenásledovaly. Výsledkem je přílišná rozdrobenost středních škol, postupný propad kvality vzdělávání, nárůst roztříštěnosti a nekoncepčnosti oborové struktury a hluboké a dlouhodobé podfinancování provozu škol,“ pojmenoval Vácha konkrétní problémy, jež je nutné řešit. Řada školních areálů je v bídném technickém stavu, vybavení jejich odborných učeben si z vlastních školních let leckdy pamatují i rodiče nynějších žáků – a o naplněnosti darmo mluvit. K tomu Vácha poznamenal, že „držet“ třídu s pěti žáky opravdu nedává smysl. A školy, jež dlouhodobě přežívají na samotné hranici ekonomické existence, skutečně volají po změnách.

Rozhodovat bude řada vlivů

Co bude následovat? Krajská optimalizační skupina má definovat potřebnou kapacitu sítě škol a poměrné zastoupení vybraných oborů. Z toho pak vzejde návrh základní sítě středních škol zřizovaných krajem. Nemá však jít o určení nějakého neměnného modelu. „Tento návrh bude vytvářen postupně – a průběžně bude doplňován v reakci na změny potřeb a situace v regionálním školství,“ uvedl Vácha. S tím, že k rozhodujícím hlediskům pro toto rozhodování patří nejen naplněnost škol, technický stav jejich budov či ekonomická stránka jejich provozu, ale také kvalita výuky včetně zhodnocení měřitelných výsledků vzdělávání.

Uplatní se však i řada dalších kritérií: spádovost, demografický vývoj, socioekonomické prostředí oblasti či význam školy pro obce, města nebo mikroregiony. Bartoňová Pálková vybízí také k větší spolupráci se zaměstnavateli při vyhodnocování uplatnění absolventů na trhu práce. S tím se podle slov ředitele Holého počítá – stejně jako třeba se spoluprací s agrární komorou u zemědělských oborů nebo se svazem průmyslu v případě průmyslovek.

Kraj zřizuje stovku středních škol

K počátku nyní ukončeného školního roku loni v září fungovalo ve Středočeském kraji 1387 rozmanitých školských subjektů – přičemž kraj byl zřizovatelem 181 škol a školských zařízení. Nejpočetnější jsou z nich střední školy a učiliště (celkem 102). Kraj však zřizuje také dětské domovy nebo mateřské, základní a praktické školy pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (dohromady 47), základní umělecké školy (18), domy dětí a mládeže (11) či další instituce: pedagogicko-psychologickou poradnu, školní hospodářství nebo vzdělávací institut pro pedagogické pracovníky.

Hlavní problémy, které je třeba řešit
- Předimenzovanost a rozdrobenost sítě středních škol
- Relativně vysoká zastaralost vybavení škol, chybí moderní technika
- Dlouhodobá podfinancovanost škol
- Nízký průměrný počet žáků na školu
- Roztříštěnost a duplicita oborové struktury
- Nabídka oborů, které nejsou požadovány zaměstnavateli ani nekorespondují s potřebou společnosti
- Malé počty zájemců o některé druhy studia a obory vzdělání
- Přetrvávající částečná nekvalifikovanost pedagogických pracovníků
- Malá účast pedagogických pracovníků středních škol na dalším vzdělávání
- Přetrvávající nedostatečná vybavenost některých škol
- Úroveň marketingu škol a jejich nabídky vzdělávacích služeb
- Aktualizace vzdělávací nabídky je motivována především snahou zaujmout veřejnost, nikoliv prosazováním reálné vzdělanostní potřeby společnosti
- Úroveň vzájemné spolupráce a spolupráce se sociálními partnery
- Mnozí zájemci o studium odcházejí studovat do Prahy
- Nízká úroveň práce s nadanými žáky a jejich malá podpora

Zdroj: Strategie rozvoje sítě krajských škol