Velmi dobrý výsledek předvedlo ještě dalších sedm společností, které neuspěly jen v jednom z posuzovaných kritérií; dvacet dalších měly v pořádku. Ostatní firmy pokulhávají. Nejbídnější ze sledovaných kategorií je informovanost pasažérů ve vozidlech. Více firem má ale také problém zajistit dostatek nízkopodlažních autobusů.

Nutnost dodržování standardů kvality – a tím i zlepšení úrovně cestování – byla i jedním z argumentů při postupném začleňování jednotlivých oblastí středních Čech do PID. U všech 33 dopravců se sleduje celkem 21 rozmanitých kritérií. Některé údaje lze registrovat automaticky: dodržování jízdního rádu umožňují nepřetržitě měřit on-line dostupné údaje o aktuální poleze vozidel. Další parametry pro posouzení kvality služby prověřují kontroloři přímo na místě: v roli cestujících. Tak se hodnotí třeba čistota vozidel, informování cestujících, ale i chování řidičů či jejich vzhled.

Dopravci vědí, co zlepšit

Tím, že firma vyhověla požadavkům ve všech sledovaných kritériích, se vedle pražského gigantu, městského dopravního podniku, který má s dodržováním standardů kvality PID i nejdelší zkušenosti, může pochlubit pouze společnost, jíž dal jméno její šéf Martin Uher. Ten Deníku řekl, že úspěch přičítá komunikaci mezi vedením a řidiči. Pokud hlášení od PID ukáže, že při kontrole objevil organizátor dopravy chybu, hned se v rámci firmy řeší náprava.

„Snažíme se, aby cestujícím přijel na čas autobus, ve kterém budou mít teplo a čisto,“ shrnul Uher hlavní zásady. A přitakává myšlence, že aby byli spokojeni pasažéři, měl by je vozit spokojený šofér.

Ilustrační foto
Počet respiračních onemocnění stoupá, nemocnice hlásí stabilizovanou situaci

Dodržování jízdních řádů je oblastí, v níž se ve sledovaném období poměrně dařilo, a to i přesto, že v srpnu a v září vrcholily problémy s nedostatkem řidičů. Navzdory tomu se do splnění požadovaného standardu plnění grafikonu vešlo z celkových 33 dopravců hned 25 – a 17 z nich dokonce bez jediného výpadku. Úplně nejlíp si dopravci vedli v rámci hodnocení teplotního komfortu: splnit požadavky se podařilo všem 33 firmám.

Nejhůř naopak dopadlo informování ve vozidlech. V hodnocení funkčnosti informačních panelů a hlášení zastávek (ale i aktuálnosti zveřejněných informací o tarifu) obstálo jen devět provozovatelů autobusů. Závěry čtvrtletního hodnocení také poukazují na „výraznější prostor ke zlepšení“ v rámci posuzování bezbariérovosti. Zatímco v Praze je situace příznivá, na některých linkách příměstských i regionálních stále zůstává nízký podíl spojů, u kterých dopravce zaručuje, že přijede nízkopodlažní autobus.

Více dopravců by se také mělo zlepšit v kritériích označovaných jako „funkčnost odbavovacích zařízení“ (sem patří například problém, kdy řidič upozorňuje, že strojek nenačítá kódy jízdenek zakoupených v mobilní aplikací Lítačka). Někteří dopravci také potřebují zlepšit „přesnost provozu“. Zpoždění kvůli nehodám na trase nebo kolonám sice nezabrání – měli by ale umět předejít projevům nekázně řidičů: sem patří pozdní přistavení autobusu do výchozí zastávky (i když i to může mít různé důvody, které šofér neovlivní), a zejména předčasné odjezdy ze zastávek.

Masarykovo náměstí v Říčanech v pátek 16. prosince 2022.
Říčany vedou v kvalitě života. I když chybí levné bydlení nebo kapacity

V rámci standardů kvality organizátor PID posuzuje autobusové firmy a jejich zaměstnance i podle řady dalších hledisek. Jedním z kritérií je například stáří vozidel, k dalším patří třeba zmiňované hodnocení mužů a žen za volantem: jejich ústrojové kázně, vystupování i plnění dalších povinností. Hodnotí se také obsloužení zastávek, dodržení kapacity vozidla či například zachování možnosti přestupu mezi různými linkami.

Na čele i v inovacích

Středočeská společnost, která se ocitla na čele hodnocení, současně stojí u zrodu zamýšlené novinky. Martin Uher je první provozovatel autobusů ve středních Čechách, který ve spolupráci se Středočeským krajem plánuje vyzkoušet nasazení vozidel poháněných vodíkem na běžných linkách.

Právě na Mníšecku a v širším okolí to podle slov středočeského radního pro oblast veřejné dopravy Petra Boreckého (STAN) dává největší smysl – a nejen proto, že firma má chuť vstoupit do zatím zcela neznámého prostředí, či z toho důvodu, že se zde nabízí možnost vyrábět vodík s využitím „čisté“ elektřiny z vodní elektrárny. Pokud se vodík jako palivo osvědčí v provozně náročné podbrdské oblasti, bude podle mínění Boreckého zaručeno, že obstojí i kdekoli jinde ve středních Čechách.

Bližší plány ale zatím Uher Deníku nepředstavil. „Všechno se připravuje a je v jednání – zatím tedy nemohu říci, kudy se bude jezdit,“ konstatoval. Potvrzuje ale, že na obou stranách je zájem projekt rozjet: „Chceme do toho jít my i kraj.“