V tomto případě nebývá řeč jen o penězích, byť finanční spolupodílení je v centru pozornosti především. Kraj však může také pomoci jinak: třeba s územním plánováním nebo s koordinací jednání: jak mezi obcemi či jejich sdruženími, tak s provozovateli vodárenských zařízení či například s majiteli pozemků.

Kraj pod průměrem republiky

Dálkové přivaděče, propojování vodárenských soustav různých oblastí i posilování jejich prvků má pomoci nejen regionům, jejichž obyvatelé znají omezení používání vody „z kohoutku“ kvůli nedostatečné kapacitě zdroje pitné vody či jejích rozvodů (nebo jde o oblasti, kde nelze stavět nové domy právě kvůli nemožnosti připojit další odběratele – což je palčivý problém třeba kolem Prahy). Přestat žíznit by díky novým stavbám měly i oblasti, jejichž obyvatele v sušších obdobách trápí vysychání studní. Nebo tam, kde se lidé strachují o vydatnost dosud využívaných zdrojů v souvislosti s plánovanými zásahy do krajiny třeba kvůli budování nových silničních tras či železničních tratí. To je je třeba zrovna případ části středočeského úseku dálnice D3.

Podle údajů Českého statistického úřadu je podíl obyvatel Středočeského kraje zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu vyčíslen na 86 procent (což vzhledem k poloze v centrální části země může až překvapovat). Mimochodem: podíl lidí bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu dosahuje ještě nižší hodnoty: 75 procent. To, že statistici mají s pokrytím vodovody na úrovni zmiňovaných 86 procent pravdu, potvrzuje krajská radní pro oblast zemědělství a životního prostředí Jana Skopalíková (Piráti). „Je to o téměř o 10 procentních bodů méně, než je celorepublikový průměr. Téměř 20 procent obyvatel je odkázáno na individuální zdroje zásobování pitnou vodou, které jsou suchem nejvíce ohroženy,“ upozornila.

Devět strategických projektů

Že kraj je na řešení problémů s vodou v regionech připraven připlatit, potvrzuje krajský úřad. Ten v té souvislosti zveřejnil přehled devíti projektů označovaných jako strategické, mající důležitou úlohu pro zajištění dodávek pitné vody. Právě u nich krajská komise Voda–sucho navrhla spoluúčast kraje na financování do výše 10 procent, uvedl mluvčí kraje David Šíma. „Maximální částka byla zastropována na 10 milionů korun na jeden projekt,“ upřesnil. „Naší snahou je pomáhat obcím a jejich obyvatelům problémy s vodou řešit,“ přikyvuje radní Skopalíková.

Vybrány byly podle Šímových slov takové projekty propojení vodárenských soustav, které mají důležitou úlohu při zajištění dodávky vody v případě krizových situací. „Projekty v různých fázích připravenosti realizují vlastníci a provozovatelé. Ve většině případů jsou či teprve budou řešeny a financovány individuálně nesystémovou dotací ze státního rozpočtu,“ upřesnil mluvčí, jak jsou přípravy daleko. S tím, že podle schváleného schématu „až 10, max. 10“, na což kývli středočeští radní, nyní nabízí příspěvek na financování i kraj. Ten také prostřednictvím dotací ze Středočeského Infrastrukturního fondu podporuje obce při budování vodohospodářské infrastruktury.

Významné projekty mající zlepšit zásobování vodou:
- Rekonstrukce shybky skupinového vodovodu KSKM (Kladno, Slaný, Kralupy, Mělník) u obce Obříství
- Rekonstrukce přívodního zásobního řadu včetně modernizace a posílení kapacity čerpací stanice Hostouň
- Propojení vodárenských systémů Nymburka a Mladé Boleslavi
- Obnovení čerpání důlní vody na Kladensku
- Posílení zásobování pitnou vodou oblasti Škvorecka
- Rozšíření vodojemu Kopanina v Praze, což prospěje zásobování Berounska a Kladenska
- Úpravna vody Antonín v Rakovníku
- Propojení skupinového vodovodu Stebno–Jesenice–Rakovník
- Vodovodní přivaděč v koridoru dálnice D3 od Želivky – „etapa 0“

Zdroj: Krajský úřad Středočeského kraje