Vltavská kaskáda potřebuje změnu, aby zadržela povodeň

Dospěli k závěru, že by se měl zvětšit o polovinu retenční prostor v Orlické přehradě. Takové řešení by mělo minimální dopad na ostatní funkce Vltavské kaskády. Povodí Vltavy navrhlo změnu manipulačního řádu Orlické přehrady v březnu, schválen by mohl být do konce roku.

Spolupráce s meteorology

Zvětšení by ochránilo území pod nádrží před dvacetiletou vodou, pokud vodohospodáři alespoň den před povodní obdrží informaci od meteorologů. Bez výstrahy ochrání před desetiletou vodou. Aktuálně je ochrana podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubala ještě nižší.

ČVUT zpracovalo celkem sedm variant. Vyplývá z toho, že Vltavská kaskáda je schopna zvýšit ochranu Prahy a území podél dolního toku Vltavy až na úroveň stoleté vody. Bohužel tato varianta má významný negativní vliv na ostatní funkce Vltavské kaskády.

Pokud se budou počítat ekonomické dopady jedné z variant, musí se spočítat i ekonomický a společenský dopad a také další možnosti, jako zvýšení průtoku na Vltavě v Chuchli (ze současných 1500 metrů krychlových za sekundu na dva tisíce tím pádem by se retenční prostor Orlíku začala plnit později) a také výstavba víceúčelové přehrady na neregulované Berounce.

Musí se také zpracovat metodika o spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, aby se v případě nepříznivé předpovědi začalo upouštět dříve a i ve větším množství.

Navržené řešení je ještě vhodné ke konzultaci s odborníky i veřejností. „Studie přináší i řadu informací k tématu sucha. Ukazuje, s jakou rezervou plní Vltavská kaskáda svoji hlavní funkci, tedy akumulaci vody pro zajištění minimálního odtoku pro potřeby měst, obcí nebo zemědělců.

Bude tedy bezpochyby důležitým podkladem také pro práci meziresortní komise Voda-sucho, která má navrhnout adaptační strategii České republiky na negativní vlivy klimatických změn," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Ochrana zmenší přístavní stání

Protipovodňová opatření by ale ovlivnila i rekreaci v okolí Vltavy. Podle studie se s rozšířením retenčního území na Orlíku sníží počet přístavních stání o necelou pětinu na zhruba dvanáct set stání. O zvětšení ochranného prostoru Vodní nádrže Orlík ze 62 milionů na 93 milionů metrů krychlových by měli nyní jednat úředníci Středočeského kraje.

Co by se ale nezměnilo, by bylo zadržování vody na Vltavské kaskádě pro období sucha. Ochrana by také ovlivnila plavbu na Vltavské vodní cestě a také výrobu elektřiny.

Pokud by se vybudoval retenční prostor, znamenalo by to také investovat do nového zdymadla mezi Orlíkem a vodním dílem Kořensko, dále do nahrazení sníženého výkonu vodních elektráren a na podporu rekreace v okolí Orlické a Slapské přehrady, případně by vyvolalo náklady na kompenzaci za útlum turistického ruchu.

„Význam studie tkví v tom, že do jejího zpracování neexistoval dokument, na jehož základě by bylo možné diskuzi o případných změnách priorit Vltavské kaskády zahájit. Pro nás má význam otevřená komunikace se zástupci samosprávy," řekl Petr Kubala, generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy.

Připomínky od veřejnosti i měst

Studie už od minulého týdne je předávána a představena i starostům obcí v okolí Vltavské kaskády. Je totiž důležitým podkladem k veřejné diskuzi o prioritách této kaskády, v níž budou hrát zástupci samospráv zásadní roli.

„Studie je jedním z opatření, kterými vláda reagovala na povodeň z roku 2013. Zároveň je reakcí na řadu názorů, které se tehdy objevily, že v důsledku změny klimatu se zvyšuje pravděpodobnost častějšího výskytu velkých povodní a že je třeba na tyto nové podmínky reagovat změnou priorit, na jejichž základě je Vltavská kaskáda řízena, a to ve prospěch ochrany před povodněmi," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

O změně uvažovalo povodí podle něj již po povodni v roce 2002, kvůli následnému suchu ale od tohoto plánu ustoupilo. Nyní by se naopak mohla zvětšit retenční plocha i v dalších přehradách Vltavské kaskády, protože povodeň z roku 2002 by podle studie neudržela ani prázdná orlická přehrada. O těchto variantách chce nyní povodí jednat společně s ministerstvy zemědělství, životního prostředí a pro místní rozvoj.

Starostové: Negativní dopady bychom nechtěli dopustit

Na konci minulého týdne diskutovali starostové měst na Vltavské kaskádě spolu se státním podnikem Povodí Vltavy. Z diskuze vyplynulo, že starostové obcí pod Vltavskou kaskádou budou pravděpodobně požadovat realizaci varianty, která by zaručila zvýšení retenčního objemu nádrží Vltavské kaskády o 100 až 130 milionů metrů krychlových.

Pokud by k tomu došlo, klesla by hladina Orlické přehrady zhruba o čtyři a půl metru. Tato varianta není ani jednou z pravděpodobných, které jsou uvedeny v modrém rámečku vpravo dole, protože podle starostů takové varianty představují ekonomickou hrozbu především v podobě útlumu turistického ruchu.

Starostové pod Vltavskou kaskádou zároveň navrhují, aby byl zvýšen neškodný průtok na Vltavě v Praze, jako další opatření, které může významně zvýšit ochranu obcí pod kaskádou před povodněmi. Petr Kubala k tomu sdělil, že Povodí Vltavy samozřejmě zvažuje i variantu zvýšení neškodného průtoku.

V současné době zpracovává mimo jiné i studii odtokových poměrů z Vltavské kaskády, která napoví, zda je to možné a jaká opatření a investice by bylo nutné udělat. Jedním z důsledků zvýšení neškodného průtoku na Vltavě v Praze by mohlo být v případě povodně přetečení některých ochranných valů, které obce pod Vltavskou kaskádou před povodněmi chrání.

Kaskáda města na dolním toku neochrání

Na závěr seminářů autor studie ČVUT, docent Pavel Fošumpaur, zdůraznil, že Vltavská kaskáda není za žádných okolností schopná ochránit obce a města na dolním toku Vltavy před povodněmi. Hlavním důvodem je, že do Vltavy se pod Vltavskou kaskádou vlévají dvě neregulované řeky, Sázava a Berounka, které jsou samy o sobě schopné způsobit velkou povodeň, na jejíž průběh může mít Vltavská kaskáda jen minimální vliv.

Proto studie ČVUT pro případ, že by měla být realizována některá z variant zvýšení retenčního prostoru v Orlické přehradě s významným negativním dopadem na ostatní funkce Vltavské kaskády a obce nad Vltavskou kaskádou, doporučuje, aby byla zároveň zvažována a z pohledu nákladů a výnosů posouzena varianta výstavby přehrady na zatím neregulované Berounce.

Tato přehrada by podle docenta Fošumpaura měla také významný přínos pro budoucí boj se suchem, které by podle současných klimatických modelů mělo Českou republiku v blízké budoucnosti postihovat stále častěji.