Podle Andrey Haufové, která na škole učí pozemní stavitelství a projekt dostala na starosti, se výsledný model vedení školy zalíbil natolik, že nejspíš skončí jako ozdoba ředitelny. „Do soutěže se zapojila stejná třída jako loni, kdy jsme do projektu vstoupili poprvé, s tím rozdílem, že letos se vykrystalizovali ti, kteří do toho opravdu chtěli jít," připomněla pedagožka.

Zadání letošního ročníku soutěže ji na rozdíl od toho loňského potěšilo. Zatímco v minulém roce museli studenti sami vymýšlet funkční stavbu na planetě Mars, letos vybírali z už existujících technických divů Česka.

Stezka korunami stromů nevyšla

„Původně jsme chtěli dělat stezku korunami stromů na Lipně, ale nepodařilo se nám k ní sehnat podklady. Pak jsme uvažovali o vile Tugendhat v Brně, ta se nám ale zdála až moc hranatá a okoukaná. Nakonec tedy zvítězil mlýn s ojedinělou turbínou na střeše. Ale byl to trochu boj, trvalo opravdu dlouho, než jsme se shodli a začali se stavbou," popsala Andrea Haufová.

Jan Schovanec s ní souhlasil. „Vybírali jsme to asi natřikrát. Nikdo z nás přitom v Ruprechtově nikdy nebyl, celé jsme to stavěli podle plánů a fotek," řekl.

S realizací stavby větrného mlýnu jim přitom pomáhaly i kuchařky ve škole. „Půjčili jsme si od nich struhadlo, abychom mohli nastrouhat karton," vysvětlila učitelka.

Její svěřenec Jan Nápravník zase do práce zapojil svého dědečka. „Dělal nám hobliny na cirkulárce," uvedl s tím, že výsledný model dědovi dosud neukázal. „Ještě to neviděl, zapomněl jsem mu to ukázat."

Studenti brali letošní účast v soutěži jako další zajímavou zkušenost. A zábavu. Na rozdíl od loňského roku si s projektem dali více práce a rozhodli se věnovat nejen stavbě samotné, ale také jejímu bezprostřednímu okolí. Přestože na výsledné hodnocení to nemá vliv.

Krajinu chtěli vylepšit

„Krajinu jsme chtěli jednoznačně vylepšit, takhle to vypadá o dost lépe," pochvaloval si Jan Nápravník a dodal, že silnici i s cedulemi označujícími začátek a konec obce nebo třeba stromy a plot kolem mlýnu vyráběli podle vlastní fantazie.

Oproti minulému roku, kdy v soutěži začínali, zaznamenala Andrea Haufová výrazný skok dopředu nejen v propracování detailů, ale také v samotném zpracování lepenky.

„Myslím, že můžeme být spokojení. Je vidět, že letošní stavba je na úplně jiné úrovni než ta první, navíc jsme objevili nové techniky, jak s kartonem pracovat. Jsme o třídu výš než v loňském roce," chválila své studenty.

„Celé skupině musím poděkovat, jak se k tomu postavili, jak to zvládli a dotáhli to do konce," doplnila. Na jejím názoru přitom nic nemění ani skutečnost, že z šestadvaceti škol, zapojených do soutěže, se ta mělnická do šestičlenného finále nakonec neprobojovala.

Příští rok maturují

A co bude dál? To Andrea Haufová zatím netuší. „Uvidíme, zda se nám podaří zlanařit další studenty. Tahle parta už se nesejde, v příštím roce maturují, takže na soutěž nebudou mít čas. Snad se nám podaří sehnat někoho dalšího šikovného i mezi mladšími studenty," uzavřela.

Čtěte také: Studenti postavili z vlnité lepenky Čeňkovu pilu a Nákladové nádraží Žižkov