Veterináři prověřili přes tisíc provozů a chystají se na další

„Při těchto kontrolách kolegové zjistili sto dva závad, což je poměrně vysoký počet," potvrdil a zhodnotil šéf středočeských veterinářů.

Z uvedených sto dvou případů pracovníci této části státní správy předali svá zjištění a podněty k uzavření provozoven dalším dozorovým orgánům. Při pravidelných a vlastně nekonečných kontrolách veterináři prověřují potraviny živočišného původu. Zjišťují u nich, zda jsou vybaveny veškerou povinnou dokumentací a třeba i to, kde a kdy byly potraviny zakoupeny.

„Pokud by tuhle dokumentaci neměly, považujeme je za potraviny neznámého původu. A jako takové je nelze používat pro přípravu jídel v podnicích stravovacích služeb, tedy především restaurací," vysvětlil ředitel KVS Zdeněk Císař.

Ale to není jediné, co veterináři v terénu zjišťují. Zabývají se také tím, jak lidé v provozovnách nakládají s potravinami, jak je skladují a v jakém prostředí s potravinami před tím, než jsou podávány koncovým spotřebitelům, pracují.

Systém monitoringu

„Sledujeme například i to, jaká je teplota prostředí, v němž jsou potraviny skladovány," doplnil ředitel KVS s tím, že veterináře rovněž zajímá, zda v provozovnách mají zaveden systém monitoringu výše uvedených postupů. Tomu úředníci říkají lidově hacap, ale ve zkratce se toto opatření píše trochu jinak - HACCP.

Podle Zdeňka Císaře musí mít provozovatel alespoň jeden takový bod vycházející z HACCP a ten musí zaznamenávat a vést o něm evidenci. Touto samokontrolou si provozovatel ověřuje, že je to, co má být, také dodržováno.

Veterináři ale zjištěné nedostatky podávali dalším dozorovým orgánům i v případech, že byly nad rámec jejich kompetencí. Jinými slovy nezavřeli nad tím, co se jich bezprostředně netýkalo, oči. Tak se podařilo v polovině loňska ochránit zákazníky před problémy například v domašínské restauraci, kde personál příliš neuklízel podlahu, ani pracovní plochy, kde zpracovával maso.

„Byla tam i plíseň na stěnách a z prvního pohledu bylo jasné, že se tam dlouhodobě neuklízelo a že se tam vyskytují i hlodavci. Našli jsme tam i myší trus," popsal Zdeněk Císař jeden konkrétní případ, který dořešila Státní zemědělské a potravinářské inspekce uzavřením provozovny.

Restart restaurací

Ale to na Benešovsku nebyla jediná provozovna, která se dostala do potíží. Další byly nedaleko Čerčan a v Čechticích. Teď už jsou uvedené restaurace znovu v provozu. Prošli restartem a úřady jim po kontrole znovu dovolily provozovat služby v pohostinství.

Loni KVS odebrala při dozoru také 1364 vzorků. Sto a tři případy měly nevyhovující nález. „Byla zjištěna zdravotní závadnost nebo klamání spotřebitele. Všechna tato zjištění byla předána do správního řízení, které skončilo udělením pokuty. V mnoha případech byly výrobky staženy z trhu. Na Benešovsku se nic takového loni nestalo, všechny případy se týkají řetězců kolem Prahy," řekl Císař.

Nejčastější závady zjistili veterináři u prodeje ryb. Těch mražených a také u rybích výrobků. U mražených ryb totiž prodejci k zatraktivnění vzhledu zboží používají takzvané glazování. To je v podstatě nástřik zmrzlých ryb vodou. „Pokud je u takového zboží tahle okolnost zmíněna, musí být současně uvedeno i množství vody ve výrobku v procentech," upozornil ředitel KVS.

Jenže prodejci ledovou krustu vytvářejí příliš silnou a tím okrádají zákazníka. Ten si pak společně s masem kupuje i bezcennou vodu.