Zatímco v tuzemsku se počet letos zadržených uprchlíků dosud počítá v jednotkách tisíců, některé jiné země čelí mnohem větší imigrační vlně. Do Maďarska od začátku roku přes Srbsko přišlo už více než 100.000 migrantů.

V ČR policie zadržela za první pololetí 3018 uprchlíků, je to meziroční nárůst o 48 procent, řekl ředitel cizinecké policie Milan Majer. Do února byli podle něj běženci převážně z Kosova, odkud odcházeli z ekonomických důvodů. „Pomalu je střídají Sýrie, Pákistán, Afghánistán a Irák," uvedl.

Když policie na českém území uprchlíky zadrží, posílá je do středisek pro běžence v Bělé pod Bezdězem a Zastávce u Brna, která ale už přestávají stačit. Kapacita areálu v Bělé byla proto nyní navýšena na 700 míst, spolu se 196 místy v Zastávce u Brna a nově otevřenými Vyšními Lhotami bude aktuálně v tuzemských záchytných táborech 1116 míst, řekl náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Zařízení tohoto typu bylo dříve v ČR jen jedno – v Bělé. Ostatní jsou určena pro žadatele o azyl, kde je jiný režim. Tam uprchlíky nestřeží policisté a mohou ze zařízení volně odcházet.

Právníci z Asociace pro právní otázky imigrace ale míní, že ani uprchlíci, kteří žádají o azyl v jiné zemi EU, by po svém zadržení v Česku neměli končit zavření v místech s polovězeňským režimem. Na vyřízení formalit by podle těchto právníků měli čekat v uprchlických střediscích s volnějšími pravidly.

Lidové noviny ve středu uvedly, že česká policie podle Krajského soudu v Ústí nad Labem nesmí zavírat běžence do uprchlických táborů na základě podezření z útěku uvedeném v takzvaném dublinském nařízení EU. Unijní předpis totiž vyžaduje, aby si státy unie samy určily, co pojem „nebezpečí útěku" představuje, což Česko neudělalo. Ministerstvo vnitra ale míní, že problém vyřeší novela. Soud posuzoval případ Iráčana, který se dvěma malými dcerami mířil přes Česko za příbuznými do Německa. V květnu rodinu zadržela policie a umístila do tábora v Bělé pod Bezdězem.

Podle Nováčka je hlavní zajistit bezpečnost českých občanů. Při veřejné debatě o zamýšleném otevření střediska ve Vyšních Lhotách minulý měsíc řekl, že uprchlíkům v tomto zařízení nebude umožněn volný pohyb, budou muset být jen v areálu. Riziko útěku je podle představitelů ministerstva i policie minimální. Je to místo pro běžence, kteří se dostali do Česka v rozporu s cizineckou legislativou, řekl Nováček.

Zainteresovaným městům a obcí uprchlická zařízení vadí

Zástupci měst a obcí, kde uprchlická zařízení už jsou či tam mají být, dávají najevo, že jim to vadí. „Lidé z toho v žádném případě nemají radost, mají obavy," řekla novinářům starostka Vyšních Lhot Dana Nováková. „Nás se na to nikdo neptá. My se snažíme akorát zajistit, ať je opravdu splněna ta bezpečnostní situace, tak jak bylo slíbeno," dodala.

Zařízení pro uprchlíky má vzniknout i z věznice Drahonice nedaleko obce Lubenec na Lounsku. Náměstek ministra vnitra Nováček dnes řekl, že by ho správa uprchlických zařízení mohla začít využívat do konce roku. „S provozem věznice bychom souhlasili, měli jsme s vězni dobré zkušenosti, ale utečenecký tábor si tu nepřejeme," řekl ČTK starosta Lubence Jiří Chaloupecký. Z Lubence je to zhruba deset kilometrů do Tisu u Blatna, do jehož katastru patří areál v Balkové. Také on je na seznamu zvažovaných záchytných zařízení, do provozu by mohl být uveden v roce 2016.

Kvůli nárůstu migrace zástupci českého ministerstva vnitra pojedou do Maďarska, aby tam jednali o podmínkách vracení uprchlíků, Maďarsko už totiž běžence nestíhá přebírat. Z dalších unijních zemí jsou tam uprchlíci vraceni proto, že do EU se dostali právě přes srbsko-maďarskou hranici. „Napsali jsme maďarskému ministrovi vnitra dopis, ve kterém žádáme o narovnání stavu. Celkem zajištěných z Maďarska bylo (na českém území) asi 470 a úspěšnost vrácení byla velmi malá, asi 50," řekl dnes ředitel Správy uprchlických zařízení Miloslav Koudelný.