Více než stovky rodičů se ptala na to, co jim v mateřských školkách chybí, co by se mělo zlepšit a jaké mají zkušenosti s hledáním volného místa pro své ratolesti.

„Předem bych ráda řekla, že nejsem žádná splašená matka. Mám dvě děti a třetí na cestě. Prvotním impulzem pro dotazníkové šetření bylo shánění nejvhodnější školky pro nejstarší dceru," uvedla na vysvětlenou na začátku posledního MB Café, kde prezentovala výsledky průzkumu, Krumpholcová.

Proč věnovat pozornost školkám, které nevykazují žádné problémy? Protože problémy nemusí být pro ty, kteří neprojeví aktivní zájem, vidět. Psychologové se navíc shodují, že nejzásadnějším obdobím v lidském životě a zároveň obdobím, které nás silně determinuje, je právě prvních šest let po narození, tedy předškolní věk. Proto je předškolnímu vzdělávání a jeho kvalitě třeba přikládat dostatečnou pozornost.

Na 135 žadatelů se loni nedostalo

Průzkum se zaměřil primárně na otázku spokojenosti se školkami a na zkušenost rodičů s přijímacím řízením. V loňském roce přijaly mladoboleslavské školky 862 přihlášek a 135 žadatelů musely odmítnout. To ale neznamená, že rodiče, kteří uspěli, musí rezignovat na lepší služby.

Otázky průzkumu vyplnilo 106 respondentů, kteří se k účasti dobrovolně přihlásili. Výsledky tak vypovídají o zkušenostech rodičů, kteří se o problematiku zajímají.

Nabídka školek a jejich pestrost ve městě je podle 84 procent nedostatečná, podle 13 procent adekvátní a podle 3 procent dostatečná.
Umístit dítě do školky byl problém pro 58 procent respondentů, 33 procent považuje proces za složitý, ale většinou úspěšný, 9 procent problém nezaznamenalo.

Zdaleka největší důležitost kladli respondenti při výběru školky přátelskému přístupu pedagoga k dětem a kvalitě výuky (66 procent), šancím na umístění ve školce (32 procent) a ceně (16 procent).

Za školku jeden až tři tisíce korun měsíčně

Respondenti by za školku byli ochotni zaplatit nejčastěji měsíčně jeden až tři tisíce korun (64 procent), početná byla pochopitelně i skupina ochotná zaplatit méně než tisíc korun (24 procent). Podstatně méně lidí (8 procent) by měsíčně mohlo platit tři až pět tisíc korun měsíčně. Pouhá 4 procenta dotázaných by za školku mohla platit víc než pět tisíc korun za měsíc.

A co rodičům v místních školkách nejčastěji chybí? Dostatek pedagogů na skupinu dětí a tedy individuální péče (46,5 procenta), partnerský přístup k dětem a respekt k jejich potřebám (41 procent), nabídka zdravější stravy (38 procent), společné akce dětí a rodičů ve školce (34 procent) a častější pobyt venku (27 procent).

Po prezentaci průzkumu představila Jana Krumpholcová koncept lesních školek a mladoboleslavskou lesní školku, která zahájí celotýdenní provoz v letošním roce a která nabízí v místních poměrech netradiční alternativu. Nyní funguje jako lesní klub. O své zkušenosti za několik let praxe v pražské lesní školce Šárinka se podělila také Veronika Kaločová.

Děti z lesních školek nejsou žádní Tarzani

Lesní školky vsázejí na přirozenou zvídavost dětí, jejich spolupráci a zásadní místo pro ně má pochopitelně pohyb v přírodě. „Když vypustíte z uzavřeného prostoru sebezlobivější dítě, výrazně se zklidní. Přesto nejsou děti z lesních školek žádní Tarzani," dodává s úsměvem Krumpholcová.

A výsledky průzkumu univerzity v Heidelbergu, který srovnával v roce 2008 dovednosti dětí z běžných a lesních mateřských školek, jí dávají za pravdu. Ve všech kategoriích se děti s většími zkušenostmi z přírody umístily lépe. Především v otázce sociálního chování a spolupráce.