„Když jsme se Správou městských lesů s prodejem stromků začínali, byli jsme v okolí snad jediní. Teprve později se z jejich prodeje stal byznys a podnikatelé začali zakládat plantáže," vzpomíná ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou na Mladoboleslavsku Karel Bendl, který se v těchto dnech nezastaví. V jindy poklidném okolí hájovny Okrouhlík je teď od rána do večera rušno.

Před lety bylo možné vánoční stromy legální cestou získat právě jen v hájovnách a na lesní správě. Lesníci každoročně nechávali nutnou prořezávku na říjen a listopad a prořezané stromky, které by nenašly jiné využití, se dostaly do prodeje. Distribuční síť ale nebyla zdaleka tak bohatá jako dnes, a tak do Čech začaly stromky dovážet zahraniční firmy. V 90. letech si však příležitost uvědomili i místní podnikatelé a výsledkem byly desítky plantáží. Na první výsledky se čekalo šest let.

„Sazenička potřebuje dva roky, než ji začnou růst patra, a pak alespoň čtyři další roky. Za každý rok stromek vyroste o jeden přeslen, o jedno patro. To je příliš pomalé, takže se na plantážích výrazně hnojí. Díky ideálním podmínkám jsou ale výsledkem dokonalé stromky, kterým, co se týče vzhledu, ty z lesa mohou jen obtížně konkurovat. Je to jako srovnávat obyčejného kluka s naolejovaným kulturistou nadopovaným steroidy," vysvětluje s úsměvem Bendl.

Stromky na plantáži mají totiž na rozdíl od těch z lesa dostatek prostoru, světla a živin, navíc jsou pravidelně zaštipovány, aby koruna měla dokonalý tvar. Takovou péči stromy v lese nemají a ani mít nemohou hnojení nepřipadá v úvahu, les musí být hustý, aby odolal živlům, a na zaštipování zkrátka nejsou lidi.

Vítaný vedlejší příjem

Díky těžké konkurenci je prodej stromů z lesa na ústupu. Kvůli minimálním dotacím do lesů se až o tisíc kusů snížil počet sazenic, které se v benáteckých lesích každoročně vysadí na jeden hektar, a prodej vánočních stromů je vítaným vedlejším příjmem, výtěžek z prodeje jde opět na podporu zdejších lesů.

Na ústupu je ale i předvánoční zlodějna: „Můžu říct, že takové problémy, jaké jsme se zloději měli před 15 lety, už nejsou. Tehdy jsme přijeli k pasece a na jednom místě bylo vyřezáno třeba třicet stromečků. Dnes se dá strom pořídit na každém rohu zabalený, čistý, a tak už stromy krade jen pár lidí. Je to moc práce a lidé jsou navíc líní," říká Karel Bendl.

V hájovně Okrouhlík, která stromky zásobuje především Benátky a jejich okolí a zdarma také všechny instituce ve městě včetně škol, je před Vánoci denně připraveno zhruba dvě stě stromů, ze kterých mohou zákazníci vybírat. Podle potřeby se průběžně dořezává, takže každý týden jsou borovice a smrčky čerstvé. Prodej už tradičně začíná rozsvícením vánočních stromů na Burse a na Husově náměstí.

„Ještě třiadvacátého na mě od vrat troubí, že by potřebovali stromek. A mám i příhodu s pánem, který přijel pro stromek ve chvíli, kdy jsme s rodinou zasedli ke štědrovečerní večeři. Nečekaně se mu vrátil synek z nemocnice a on nepočítal s tím, že bude vůbec Vánoce slavit. Svátky jsme mu zachránili a za stromek ani nic neplatil. To by se na Štědrý den nehodilo. Bylo by to skoro stejný jako kdyby za něj měl platit pětadvacátého," vypráví Bendl.

Potrava pro zvířata

A co se stane se stromky, které se neprodají? Každoročně jsou před obchodními centry přece vidět chudáci, které si nikdo nevybral. Nazmar prý nepřijdou. V Benátkách se neprodané stromky naloží na multikáru a odvezou do lesa. Stejně jako suché stromy, které rodiny odklízejí ke kontejnerům. V lese je okouše lesní zvěř. Občas se tak v lesích naskýtá bizarní pohled na zvěř pasoucí se na stromě ozdobeném zbytky blyštivých řetězů.

„Prodejci mají často uzavřené smlouvy se zoologickými zahradami a zbytky stromů dodávají jim. Díky technickému vývoji je ale využitelnost suchých stromků čím dál větší. Specializované firmy je například vykupují a vyrábějí z nich štěpku, kterou se může topit ve speciálních kotlích," vyjmenovává Bendl.

Sám se na výpravu za vánočním stromkem vypraví s dětmi až 22. nebo 23. prosince. „Těžko vysvětlovat mým dětem, že stromek nosí Ježíšek, když jich tady máme měsíc stovky na dvorku. Udělali jsme si ale tradici, že stromek si na Vánoce z lesa jen půjčujeme a v lednu ho zvířátkům vrátíme zase zpátky do přírody," dodává Bendl.

Prodej vánočních stromů v hájovně Okrouhlík má tradici. Řada zákazníků se sem vypraví proto, že sem pro stromek jezdili jejich rodiče, a také proto, že chtějí doma skutečný stromek, který vyrostl v přírodě. Ceny se tu navíc za posledních 15 let nezměnily. Platí se jedna koruna za jeden centimetr výšky.

Čtěte také: Vánoční stromeček si mohou zájemci vybrat přímo v lese