Přicestoval jste do sléváren v Popovicích i Tupesích, už jste někdy dříve návštěvu podobného prostředí absolvoval?
Byl jsem jednou v Ostravě ve slévárně velkých odlitků, ale co se týká například hliníkové slévárny, tak to mám premiéru. Přijde mi to tady daleko čistější a fajnovější práce.

Co říkáte na větu Jarmila Cilečka, že odlitky, které budou součástí žezla Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, určitě překonají dvacetiletou životnost hliníku a dočkají se podstatně dlouhodobějšího věku?
Musím se přiznat, že mám slzy v očích a jsem dojat. Také pro mě se zde zhmotňuje sen spoluzakladatele Fakulty sociálních věd Milana Petruska.

Vznik žezla umožnila také finanční sbírka na fakultě i mezi jejími příznivci…
Je to tak. Mám velkou radost z toho, že naši absolventi, studenti, kolegové a pedagogové vybrali nakonec zhruba 700 tisíc korun na to, aby Fakulta sociálních věd po 26 letech to fakultní žezlo dostala. Sbírku jsme spustili někdy v dubnu a do 19. května jsme měli čas na to, abychom během 45 dnů vybrali půl milionu korun. Tyto peníze měly pokrýt náklady na odlévání, návrh Otmara Olivy, použité polodrahokamy, jimiž bude žezlo osázeno, a pak postříbřeno, pozlaceno a platinováno.

Proč fakulta na vznik žezla neuvolnila peníze ze svého rozpočtu?
Protože jsme chtěli do procesu vzniku žezla vtáhnout jak naše absolventy, tak i akademickou obec. Pospolitost a komunita tak lépe funguje. Sbírkou žila celá fakulta. Prostě jsme chtěli, aby to žezlo věnovali fakultě naši absolventi, studenti a její zaměstnanci, než aby bylo placené z rozpočtu fakulty a ze státních příspěvků.

Nepochyboval jste o tom, jestli se vám tu sumu podaří shromáždit?
Ne, nepochyboval, ale stejně během té sbírky mi v hlavě hlodal červíček, a tak jsem hodinu co hodinu sledoval web, kolik to aktuálně háže (smích).

Proč při výběru autora návrhu padla volba na Otmara Olivu?
To byl sen pana profesora Petruska, otce a spoluzakladatele Fakulty sociálních věd v roce 1989 transformací Fakulty žurnalistiky University Karlovy. Ten zmínil jméno Otmara Olivy už v roce 1993. Oni byli s Otmarem Olivou totiž přátelé. Bylo tak logické, že jsme zavolali Otmarovi na Velehrad a řekli mu, že se pokoušíme zhmotnit sen jeho, pana profesora Petruska i nás na fakultě. A jeho první reakce? Tou byl údiv, že žezlo ještě nemáme. Pro něj to byl především jeho slib Milanu Petruskovi, že pokud vedení fakulty bude chtít, on žezlo Fakultě sociálních věd udělá. Je jen škoda, že se toho Milan Petrusek nedožil. Já ale věřím, že se na nás tady dnes dívá shora.

Narodil se v Ústí nad Orlicí, vyrůstal v Letohradě. Absolvoval Gymnázium v České Třebové a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), kde v roce 2000 dokončil magisterské studium v oboru Masová komunikace. Nyní působí na téže Katedře žurnalistiky FSV UK jako vyučující. V letech 2004 až 2008 byl také členem pedagogické komory Akademického senátu FSV, z níž odstoupil k 10. březnu 2008. Od roku 1992 působí Václav Moravec kontinuálně jako televizní moderátor a redaktor. Je čtyřnásobným držitelem ceny TýTý jako nejoblíbenější osobnost televizní publicistiky.