Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Ondřejově pozorují astronomové už 110 let

Ondřejov /ROZHOVOR/ -  Na začátku srpna uplynulo 110 let od prvního pozorování na ondřejovské observatoři. Dnes vede Astronomický ústav Akademie věd ČR profesor Vladimír Karas. 

19.8.2016
SDÍLEJ:

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV Akademie věd ČR vede profesor Vladimír Karas. Na snímku je na vrchu budovy na pražském Spořilově.Foto: Deník/Pavla Petrů

Když se ho zeptám, jestli zná seriál o vědcích Teorie velkého třesku, usměje se, a i když se nechce dotknout svých kolegů z univerzity, hlavní hrdina seriálu je podle něj opravdu věrný matfyzák.

Proč začalo astronomické pozorování v Ondřejově?

Vrch Manda a jeho okolí je vhodné pozorovací místo díky své poloze. Hvězdárna se nachází na vyvýšeném místě v nadmořské výšce 528 metrů. Poloha nedaleko Prahy byla příhodná i pro zakladatele hvězdárny, podnikatele Josefa Jana Friče, který se spolu se svým bratrem o astronomii zajímal a v roce 1898 pozemek nedaleko Ondřejova zakoupil a hvězdárnu zde vybudoval. Dnes je hvězdárna součástí Akademie věd ČR a blízkost Prahy nám usnadňuje kontakt se studenty na pražských univerzitách a gymnáziích. Jezdí k nám poznat konstrukci dalekohledů a naučit se základům vědecké práce.

V čem astronomům usnadňuje a naopak komplikuje práci blízkost Prahy?

Pro dnes nezbytnou mezinárodní spolupráci je infrastruktura blízké Prahy pochopitelně velkou výhodou. Samotným pozorováním město nepomáhá. V současnosti se na observatoři provádějí specializované programy, které blízkost civilizace nenarušuje. Například jde o některé druhy slunečních pozorování nebo speciální spektroskopii. V převážné většině náročných pozorování se už dávno přesunula jinam, na odlehlá místa ve vysokých horách nebo přímo do kosmu. Z hlediska klimatu a světelného znečištění není dnešní střední Evropa pro astronomy vhodné pozorovací místo.

Co všechno se zkoumá v Ondřejově?

Dnes má Astronomický ústav čtyři vědecká oddělení, kde se vědci zaměřují na témata moderní astronomie a astrofyziky. Tři skupiny působí v Ondřejově oddělení fyziky hvězd, dále oddělení fyziky Slunce a oddělení meziplanetární hmoty. Na čtvrtém pracovišti v Praze se věnují galaxiím.

DVOUMETROVÝ dalekohled v Ondřejově.

Co vědci v pražském oddělení řeší?

Zabývají se fyzikou galaxií, tedy velkých hvězdných soustav. Mléčná dráha je jednou z mnoha. Význačná je pouze tím, že je nám nejblíž. Ve vzdálenosti asi 25 tisíc světelných let od středu Galaxie se nalézá naše Sluneční soustava. Práce našich astronomů směřuje k porozumění vzniku a vývoje galaxií, včetně té naší. Potřebují přitom výkonné počítače, ale také konají na dálku vlastní pozorování s pomocí přístrojů, které jsou umístěny od nás velmi daleko, v cizích zemích nebo na kosmických stanicích a družicích.

Kde ještě pozorujete?

Především je třeba zmínit jihoamerické Chile, kde se nachází velká Evropská jižní observatoř. Česká republika je jedním z řady členských států této mezinárodní organizace a naši vědci se tam účastní řady programů. Výhodou jsou nejenom perfektní podmínky, ale také jednoduchý astronomický fakt, že střed Galaxie lze pozorovat pouze z jižních zemí. Také vrcholy sopek na Kanárských ostrovech nebo na Havaji jsou položeny vysoko nad mořem a mají průzračně klidnou atmosféru umožňující náročná pozorování.

Mají studenti zájem o váš obor?

Zájem je všeobecně velký nejen u nás, ale i na zahraničních univerzitách. Nadané a ambiciózní studenty přitahuje spojení myšlenkově a matematicky náročného oboru s moderní technikou. Někteří ale u astronomie nezůstávají kvalifikovaní absolventi nacházejí uplatnění v mnoha oborech. Umí pracovat s počítači, analyzovat data. Jejich výhodou je flexibilita a schopnost rychle se zapojovat do mezinárodní spolupráce. Mohou uplatnit třeba znalost matematické statistiky v programovacích či finančních společnostech.

Jak byste popsal pracoviště v Ondřejově?

Stelární oddělení se zabývá hvězdami. Přistupují k nim jako ke stavebním jednotkám hvězdných soustav. Naším hlavním přístrojem je ondřejovský dvoumetrový dalekohled, což je největší teleskop v republice. Astronomové konstruují stále větší dalekohledy, aby dokázali zachytit co nejvíce světla. Když se díváme na noční oblohu okem, má zřítelnice průměr asi osm milimetrů. Ale náš dalekohled má průměr dva metry. Na observatoři v Chile pracují dalekohledy ještě větší, dokonce o průměru osmi metrů. Jejich plocha tedy převyšuje lidské oko milionkrát. Ty dohlédnou až do středu Mléčné dráhy nebo k nejvzdálenějším galaxiím, jejichž světlo vzniklo téměř na samém počátku historie vesmíru.

Čím je ondřejovský dvoumetrový dalekohled ještě zajímavý?

Je určený pro obor viditelného světla. Dokáže velmi podrobně analyzovat profil spektrálních čar, a tím lze určit chemické složení hvězd nebo změřit rychlost jejich rotace. Jen tak se dovídáme zajímavé poznatky ze života hvězd, jejich vzniku a mnohdy bouřlivém zániku. Koneckonců i naše Slunce, tolik důležité pro život na Zemi, je jednou ze sta miliard hvězd ve vesmíru.

Oddělení meziplanetární hmoty se zřejmě zabývá asteroidy a meteority?

Ano. Tělesa v našem bezprostředním kosmickém okolí se pohybují po složitých drahách, čas od času zavítají až do atmosféry Země. Kamínky nebo i větší objekty vstupují do zemského ovzduší vysokou rychlostí a v tom okamžiku se rozžhaví a zazáří. Pokud se nevypaří úplně, jejich pozůstatky mohou dopadnout až na zemský povrch. Kolegové jsou ve svém oboru světově proslulí. Navázali na velký objev z konce padesátých let, kdy doktor Ceplecha jako první dokázal spočítat z pozorovaného průletu jasného meteoru místo dopadu. Poté dokonce několik úlomků meteoritu nalezl. Dnes máme sbírku mnohem bohatší a díky tomu víme o meziplanetární hmotě a vzniku sluneční soustavy mnohem víc.

Kolik v Ondřejově pracuje lidí?

Dohromady máme asi 140 zaměstnanců, z toho polovina je vědeckých pracovníků. Ti potřebují pro svůj výzkum i kvalitní zázemí techniků, administrativní pomoc i kuchyň, aby se měli kde naobědvat. Kdysi bývaly vědecké pozice stabilnější, avšak postrádaly užší kontakt se zahraničím. Někde jinde vědci přemýšlejí nad stejnými problémy, možná se i dostanou dál nebo naopak my máme nový nápad. Jediná cesta, aby byl dnes vědecký ústav konkurenceschopný, je spolupráce a čilá výměna lidí.

Pracují tu tedy i cizinci?

Ano, je jich zde hodně. Přicházejí k nám zpravidla nakrátko, na rok dva, ale i na delší dobu. Někteří zůstávají, jiní vykonají práci a zase pokračují za další vědeckou kariérou. Starší lidé mají zkušenosti, mladší bývají inovativní. Mnoho cizinců jsou právě mladí lidé s čerstvým doktorátem, kteří svou pracovní a životní dráhu teprve začínají.

Na kterých nových projektech se dnes hvězdáři podílejí?

Aktuálně se rozvíjí zajímavý mezinárodní program radiové interferometrie na milimetrových vlnových délkách, Atacama Large Millimeter-submillimeter Array. Atacama je poušť v Chile, kde je tato gigantická soustava radioteleskopů umístěna. Large znamená velký, systém tvoří 66 vzájemně propojených antén. A Milimeter-submillimeter znamená, že se pozorují radiové vlny na milimetrových a kratších vlnových délkách.

Jakou výhodu milimetrové vlnové délky přináší?

Například lze sledovat vznikající planety. V tomto ambiciózním projektu spojili síly Evropané, Američani i Asiaté. A je velkým úspěchem, že jeden z uzlů této sítě se podařilo umístit právě u nás v Ondřejově. Slovy známého pořadu doktora Grygara, jedná se o zcela nové okno do vesmíru, jímž můžeme spatřit objekty, které jsme dosud neznali. Možnost objevovat něco úplně nového.

Čtěte také: Před 110 lety se v Ondřejově konalo první pozorování vesmíru

Autor: Pavla Petrů

19.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Prezident Zeman se svou paní odvolili v základní škole v pražských Stodůlkách.
AKTUALIZOVÁNO

Letošní volby do Sněmovny nejsou podle Zemana zásadní ani zlomové

Předvolební debata Deníku: Ivan Bartoš
51

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

/VIDEO/ Co by udělal předseda SPD Tomio Okamura, když by si ministryně Karla Šlechtová zvrkla kotník? Proč se Michaela Marksová nerada fotí při výstupu z auta? Superdebata Deníku nebyla jen o politice.

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Předseda Zelených Matěj Stropnický dnes oznámil, že je homosexuál. Vyjádřil se tak ke spekulacím bulvárních médií. O svém soukromí mluvit neplánoval, voliči by ale podle něj tuto informaci vědět měli.

Praha nemá dopravní strategii, tvrdí starosta Prahy 6

/ROZHOVOR/ „Do vztahů mezi Prahou a místními radnice se příliš promítá stranická politika a zvlášť výrazné to bylo v předvolební době,“ tvrdí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP09). Podle něj by mělo být politizování všeho včetně třeba vedení linek autobusů nahrazené snahou o konstruktivní spolupráci. Zvlášť pak v řešení dopravy, která je nejpalčivějším problémem Šestky.

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

Politolog Petr Pravda řekl Pražskému deníku: "Oblíbení starostové městských částí mohou stranám přinést dobré výsledky." Už zítra půjdou (nejen) Pražané k volebním urnám a budou volit své poslance. Má smysl v letošních volbách kroužkovat jednotlivé kandidáty? Jak politikům pomáhají v bojích o voliče sociální sítě? 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení