Hnědé nádoby by lidé měli najít i tam, kde dosud nebyly. Zodpovědné jsou za to obce a města, ale i majitelé nemovitostí.

„Bioodpady tvoří více než třetinu komunálního odpadu. Proto je tu legislativní tlak na třídění bioodpadu. Ulehčí se tak skládkám a sníží se i produkce skleníkových plynů," informoval Ladislav Slezák z odboru životního prostředí městského úřadu s tím, že ve Vlašimi se bioodpad třídí čtyři roky.

K panelovým domů se bionádoby na jaře přidávají automaticky a jejich cena je zakalkulována do ceny svozu komunálního odpadu. Vlastníci zahrad, jejichž odpadem bývá tráva, listí, sláma, seno, ovoce a zelenina po sklizni, prořezávka keřů a stromů, popel ze dřeva, případně podestýlka a hnůj, si musí hnědou nádobu objednat sami a zakoupit u technických služeb známku.

Nešvar po setmění

„Přestože jsme lidem z rodinných domků dali na výběr, rozmáhá se hlavně v jarních a letních měsících nešvar, že majitelé rodinných domků kompost nebo kompostér na zahradě nemají a po setmění rozvážejí odpad ze svých zahrad do nádob umístěný mezi panelovými domy," poznamenal Ladislav Slezák.

Uvedený jednáním dotyční porušují městskou vyhlášku a stanovená pravidla. „Tento jev monitorujeme a tito šetřílci mohou dostat pokutu až tři tisíce korun," dodal pracovník Městského úřadu Vlašim Ladislav Slezák.

Karel Chlumec