„Zatím je vyslýcháme. Kolik běženců skončí v detenčním zařízení v Bělé Jezové, ještě přesně nevíme," sdělila mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Přesto už několik uprchlíků autobusy odvezly do zařízení pro uprchlíky. Kromě Vyšních Lhot, kde byl detenční tábor otevřen teprve před několika týdny, s nimi zamířily do Zastávky u Brna a pochopitelně také do Bělé pod Bezdězem.

Přestože uprchlická vlna nabírá na síle, kapacity ve třech detenčních táborech se stále daří nacházet. „Běžence posíláme tam, kde se zrovna uvolní místo po uprchlících, kteří dostanou výjezdní příkaz a mohou odjet do vysněného Německa," konstatovala Kateřina Rendlová.

Většina z běženců míří právě na sever. Podle nich takové státy nabízí lepší sociální podmínky i život. Jenže než přejdou hranice od doby, kdy opustili svůj domov, uplyne řada týdnů, mnohdy i měsíců. Zastávka v České republice je nucená. Většina uprchlíků nemá doklady, čímž porušují naše zákony, což nelze akceptovat. Než se vše vyřídí, trvá to delší dobu.

Kapacita sedm set míst

Zařízení v Bělé Jezové má kapacitu sedm set míst a jak již dříve řekl první náměstek ministerstva vnitra Jiří Nováček, zhruba se stovkou z nich je počítáno jako s nutnou zálohou, kdyby kapacita už opravdu nestačila.

„Myslím si, že uprchlíků přijdou do Evropy ještě tisíce. Pořád slyšíme, že lodě s nimi přistály v Itálii nebo Řecku. Jen tak tento problém neskončí a měl by se určitě řešit. Efektivní by podle mně bylo, kdyby se řešil v těch zemích, odkud lidé utíkají," řekl sedmdesátiletý Miroslav Koubek z Bělé pod Bezdězem.

O svůj život se nebojí. Podle něj běženci pro město žádné nebezpečí nepředstavují. „Ti se koukají co nejrychleji dostat za hranice. A pokud někdy jdou centrem Bělé, ať jdou. Jsou to také lidé. Nikdo si neumíme představit, co vytrpěli," dodal Miroslav Koubek.

Problematika uprchlíků rozděluje společnost na dvě skupiny. Jedna jim pomoci chce, druhá by je do země nejradši nepustila. Různé organizace už ale začaly s humanitární pomocí a sbírkou.