Podle Šebka je znalost dějin 20. století důležitá, ale opomíjená součást vzdělání. Ze zlomových období, na které ukazují letos připomínané "osmičkové" roky, je možné čerpat porozumění současné situaci. Platí to i o převzetí moci komunisty v roce 1948.

"Jsou tam některé momenty blízké tomu, co jsme zažívali a zažíváme v současnosti. Hovoříme-li o lživé propagandě, kterou používali komunisté v roce 1948 - a samozřejmě i před Únorem a v ještě větší míře po něm, je to do jisté míry analogie s různými fake news, které se cíleně šíří, aby lidem zobrazovaly naprosto lživou realitu," řekl Šebek.

Spojitost vidí také v neschopnosti demokratických sil účinně reagovat na komunistickou sílu a touhu po moci. "Souviselo to s tím, že žili v určité sociální bublině, která jim neumožnila, aby se dokázali podívat reálně na situaci," uvedl historik o politicích z demokratického spektra za třetí republiky. Podobné trendy, byť v modifikované podobě, spatřuje Šebek i dnes.

Pohled na 25. únor 1948 podle něj dodnes není uzavřená záležitost, což dokazuje i šíře diskuzí, které budí. Podle Šebka je potřeba zdůrazňovat i nedemokratické postupy, které převzetí moci předcházely, zejména ty nátlakové a násilné.

"To znamená vytvoření akčních výborů, Národní fronty, použití ozbrojených Lidových milicí jako hrozby a násilné odstranění funkcionářů nekomunistických stran, kteří nebyli ochotni spolupracovat s komunisty, a jejich nahrazení mnohem loajálnějšími lidmi. Na tohle bychom pořád neměli zapomínat," řekl historik.

O únoru 1948 dnes v Akademii věd debatovali nejen historici z této instituce, ale také odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů. Únor patří mezi jednu z událostí, od kterých letos uplyne kulaté výročí. Připomene ho také výstava, promítání dokumentárních filmů a v Plzni také pásmo s názvem "Čelem k masám? Tvůrčí ohlédnutí za únorem 1948". Podílí se na něm Plzeňská filharmonie a představí budovatelské skladby v kontrastu k nejlepší hudbě té doby.