Postupně tak pokračuje proces začleňování hříběte do stáda. „Klisny projevují zvýšenou zvědavost a matka jim již povoluje i očuchávání. Hříbě přitom takzvaně „klape hubou," dává najevo svou podřízenost a neútočnost a zároveň si říká o šetrné zacházení.

Jedná se o typický projev, vyskytující se jak v přírodě, tak v domácích chovech," popisuje etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy. Na to, že stádo dobře a sehraně funguje, ukazovaly i první minuty poté, co se klisna s hříbětem minulé pondělí za soumraku vrátily ke stádu.

Možnost ohrožení

„Ostatní klisny se kolem Sgurr obranně semkly, jakmile přišel obhlédnout situaci hřebec. Ten na ně ovšem nedbal, prodral se skrz a za mohutného ržání matku s dcerou očuchal, aniž by jim jakkoli hrozil," popsala Martina Komárková důležité setkání. Právě to mohlo být rizikové. Pokud by hřebec po návratu hříbě nepřijal, mohl by je ohrozit.

K ničemu podobnému naštěstí nedošlo ani v dalších dnech. „Hřebec Firestarter byl opakovaně pozorován v blízkosti hříběte bez známek agrese. Ba naopak. Dodržuje „pokyny" matky, a pokud se ona rozhodne, že o jeho blízkost nestojí, pohrozí mu hlavou se sklopenýma ušima, či náznakem kopnutí, a hřebec bez prodlení odchází," dodává Martina Komárková.

Hříbě už váží padesát kilo

Malá klisnička již téměř zdvojnásobila svou porodní velikost a v současnosti váží více než padesát kilo. To vše dosáhla díky vydatné mateřské stravě. „Frekvence kojení se postupně ustaluje na dvě v hodině a nějakou dobu tak setrvá, než si mládě přivykne na pevnou stravu," konstatuje Martina Komárková.

Sgurr se ocitla v kritickém stavu v sobotu dopoledne. Těžká kolika ji postihla s největší pravděpodobností kvůli přikrmování pečivem ze strany neukázněných návštěvníků. Odborníci z Anglie, odkud divocí koně pocházejí, totiž vyloučili, že by klisny ve volné přírodě trpěly kolikami například v souvislosti s porodem nebo změnami počasí a skladby pastvy během podzimu.

Nekrmit!

Odborníci proto znovu upozorňují, že zvířata může přikrmování pečivem zabít. Koně přitom budou v dobré kondici, i když nebudou ani během zimy přikrmováni senem. Pastva je pro ně i v zimním období dostatečně úživná.

„Velcí býložravci jsou fyziologicky uzpůsobeni na to, že přes zimu zhubnou a bez problému ji přečkají na suché trávě a větvičkách dřevin. Na zimu se navíc koně od konce léta připravovali požíráním planého ovoce, nyní obírají šípky a bobule hlohu," vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Jen člověk to má pomýlené a zcela proti přírodě v létě hubne do plavek, zatím co v zimě tloustne z cukroví a smažených jídel," pousmál se Miloslav Jirků.

Nižší příjem potravy během zimy je pro divoké koně součást přirozeného přírodního cyklu. Spolu s teplotou a délkou dne ovlivňuje to, aby klisny zabřezly na jaře. Pokud by byla zvířata během zimy přikrmována, přirozené cykly by se tím mohly narušit. Ošetřovatelé proto budou koně přikrmovat senem pouze v případě, že by na pastvině byla dlouhodobě vysoká vrstva sněhové pokrývky. Jinak by přikrmování koním spíše škodilo.

Pomoc lidí

Vážné zdravotní komplikace klisny Sgurr vyvolaly u veřejnosti vlnu solidarity. Také proto, že ohrožovaly i stav jen několik dní starého hříběte. Lidé na záchranu koní posílali dary jak na sbírkový účet, tak prostřednictvím dárcovských zpráv.

„Chtěl bych všem, kteří na záchranu Sgurr a jejího hříběte přispěli, moc poděkovat. Pomohlo nám to zafinancovat potřebnou lékařskou péči," ocenil pomoc veřejnosti Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Navíc nás potěšilo, kolik lidí se zajímalo o zdravotní stav obou koní, odpovídali jsme na množství telefonátů i emailů. Tak silná podpora nám dodávala síly k řešení této obtížné situace."

Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky. Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. První hříbě se jim narodilo 22. října, Sgurr proto musela přijet březí již z Velké Británie.

Čtěte také: První pratuři ve střední Evropě se pasou s koňmi u Milovic