Nádrž Švihov je největším zdrojem vody pro vodárenské účely v rámci republiky, potvrdil Pražskému deníku generální ředitel společnosti Želivská provozní Josef Parkán.

„Na tomto zdroji je závislých více než 1,3 milionu obyvatel,“ upozornil na odběratele zejména v hlavním městě Praze, ve Středočeském kraji a na Vysočině.

Pomohou tisíce kubíků uhlí

Úpravna vody, kterou vlastní města a obce, odebírající vodu ze Želivky, zahájila stavbu haly pro její čištění již před rokem. Zkušební provoz se zde má rozjet od počátku roku 2021 a s využíváním naplno se počítá od 1. ledna 2022.

V hale bude fungovat 16 filtrů s výškou náplně GAU 1,7 metru, dohromady kolem 2,7 tisíce kubíků granulovaného aktivního uhlí. Náklady na jejich vybudování a napojení na nynější systémy úpravny jsou vyčísleny na 1,2 miliardy korun.

S provozem pak budou spojeny hlavně náklady na čerpání vody a na regeneraci filtrační náplně, kvůli níž se aktivní uhlí zřejmě bude vozit do Belgie. Výsledkem má být zlepšení kvality pitné vody přičemž jde o technologii využívanou při modernizacích úpraven pitné vody po celé Evropě.

Odstraní pesticidy i léčiva

Aktivní uhlí dokáže z vody odstranit nežádoucí látky, s nimiž si tradiční filtrační systémy neporadí: především pesticidy, farmaka a xenobiotika. Tedy chemikálie využívané v zemědělství, průmyslu či v léčivech. I ty totiž lidskému tělu škodí, pokud se dostanou jinam, než byly určeny původně.

Projekt modernizace úpravny počítá se zlepšováním kvality vody, a to i s ohledem na zpřísňování limitů cizorodých látek v pitné vodě, a s nárůstem počtu zásobovaných obyvatel.

Reaguje také na možná rizika spojená s klimatickými změnami, stejně jako počítá se zajištěním výroby pitné vody v krizových situacích; ať už by šlo o živelnou katastrofu, nebo ekologickou havárií.

Počítá dokonce s i možnými „úmyslnými nepřátelskými činy“. Tím se rozumí nejen případný pokus o teroristický útok, ale také záměrné neplnění omezujících opatření v ochranném pásmu vodního zdroje v povodí Želivky.

Omezení v ochranném pásmu se nezmění

Neznamená to však, že by se do budoucna mohlo v okolí Želivky a nádrže Švihov uvažovat o zmírnění nynějších omezujících opatření, sdělil Pražskému deníku Hugo Roldán ze státního podniku Povodí Vltavy.

„Nová technologie má tu funkci, že bude schopná zachycovat ze surové vody některé cizorodé látky, které se současnou technologií zachycovat nedaří,“ shrnul účel filtrů s granulovaným aktivním uhlím.

„Zprovoznění vůbec neznamená, že můžeme připustit větší znečištění vody v nádrží než dosud, a úpravna vody se s tím vypořádá,“ upozornil Roldán.

Úpravna vody Želivka
První etapa výstavby úpravny vody s dodnes používanou technologií koagulační filtrace (se srážením nečistot síranem hlinitým, s pískovou filtrací, úpravou pH a chlorováním) byla uvedena do provozu v roce 1972 s výkonem 3 vteřinové kubíky pitné vody; v roce 1987 byl výkon navýšen na současných 7 metrů krychlových za sekundu. Ve skutečnosti se z nádrže Švihov čerpá (a tedy vyrábí) v průměru kolem 3 metrů krychlových za sekundu. V minulosti to bývalo více, ale se zdražováním vody spotřeba poklesla. Povolený limit odběru však je 5,25 kubíku. Roční produkce pitné vody je kolem 90 milionů metrů krychlových. Letošní produkce zatím dosahuje 79,89 milionu kubíků. V roce 1991 byla technologie úpravny vody doplněna o konečnou úpravu vody ozonem likvidujícím mikroorganismy bakterie i viry a působící i na některé chemikálie; technologie ozonizace byla v roce 2010 modernizována. Od 1. 1. 2021 má zahájit zkušební provoz další stupeň čištění filtrace přes vysoce kvalitní černouhelné granulované aktivní uhlí. Má z vody odstraňovat zejména pesticidy a léčiva. Zdroj: Želivská provozní, Povodí Vltavy