„Někde je dobře navázána spolupráce obce s církví a nezáleží, zda se tam bohoslužby slouží. Obec má prostě zájem udržet církevní památku ve vesnici třeba už z toho důvodu, že se jedná o stavbu, která je s ní historicky spjata," zdůraznil Jindřich Matuška s tím, že díky takové příkladné spolupráci se pak památka udrží. Příkladem může být třeba nedávno opravená střecha na presbytáři kostela Nanebevzetí Panny Marie na hřbitově v Panoším Újezdu.

V posledních letech se také třeba Veclovu podařila na kostele Všech svatých udělat plechová střecha. Novou střechu má také nádherný kostel svatého Jakuba Většího v Srbči. K rakovnickému vikariátu patří rovněž kostel Všech svatých v Bratronicích. „Střechu tam se také podařilo po mnoha letech opravit, takže tamní kostelíček je už pěkně v suchu," odlehčil Jindřich Matuška.

Spolek Zachraňme Vrbici

Na samostatný příběh by třeba vydal osud kostela ve Vrbici. „Díky tomu, že je na něm už několik let střecha, tak do něho neprší. V roce 2014 vznikl spolek Zachraňme Vrbici, který se snaží zachránit i tento úžasný kostel. Zčásti je opravena také střecha nad sakristií kostela svatého Mikuláše ve Slabcích. „Také církevní stavby patří k historii obcí. Byly součástí životů našich předků," zdůraznil Jindřich Matuška.

Zatím posledním úspěchem je opravená střecha kostela svatého Archanděla Michaela ve Skryjích. Plány na její renovaci se váží už k roku 2011. Jindřich Matuška, stavební technik Arcibiskupství pražského, působící na rakovnickém vikariátu, připomněl: „O opravu střechy usiloval už bývalý zbečenský farář Ján Petrovič. Bylo to jeho velké přání. Kostelík a kraj, ve kterém je usazen, miloval."

První renovační práce začaly v roce 2013 a pokračovalo se v nich postupně, podle toho, jak byly k dispozici peníze. Starosta obce Josef Jedlička k tomuto tématu uvedl: „Kostel prostě neodmyslitelně patří ke Skryjím, a tak už tehdy před lety zastupitelstvo společně začalo s Římskokatolickou farností Zbečno spolupracovat na opravě kostela. Přidali se manželé Pavel Steidl a Jana Steidl-Kindernayová při realizaci benefičních koncertů či Radmil Konvalinka a další občané Skryj.

Nejvyšší čas zasáhnout

Oprava podle Jindřicha Matušky stála více než milion korun. Byla zaplacena z dotace od ministerstva kultury z programu přes Obce s rozšířenou působností, v tomto případě je to Rakovník. „Z dotací byla zaplacena polovina až šedesát procent oprav. Zbytek peněz dodala církev a obec Skryje," doplnil Jindřich Matuška.

Nežli se ale k renovačnímu ruchu přistoupilo, bylo třeba zhodnotit stav konstrukce střechy, a to samozřejmě za přítomnosti památkářů. Poté se stanovil postup a způsob prací. „Střecha už byla dožilá. Skrz popraskané tašky prosakovala voda do půdního prostoru. Na stropě kostela se pak objevovaly skvrny. Na dvou či třech místech byly hnilobou porušeny krovy. Byl nejvyšší čas zasáhnout," nastínil stav střechy a její konstrukce před opravou Jindřich Matuška.

Některé krovy se tak musely zcela vyměnit, některé byly opraveny lokálně takzvaným protézováním. „Staré dřevo se odstraní a k místu se přiloží nové dřevo. To se pak tesařsky spojí," popsal Jindřich Matuška. S konečným výsledkem je prý moc spokojen. „Na střeše skryjského kostela pracovalo několik firem a všechny odvedly dobrou práci," konstatoval.

Dobrá spolupráce s obcí

Stejně chválí Jindřich Matuška i spolupráci s obcí. „Kostely na Rakovnicku jsou pochopitelně v různém stavebně technickém stavu a vždy hodně záleží na lidech v obcích, jak hodně jsou ochotni s námi spolupracovat. V tomto případě nám byli Skryjští více než nakloněni, protože chápou, že se jedná především o jejich kulturní památku, kterou ve Skryjích mají. A tak se nám společnými silami podařilo opravu dokončit," zdůraznil Jindřich Matuška.

Dodejme, že kostel ve Skryjích je v kronikách zmiňován už v polovině čtrnáctého století s tím, že současná stavba vznikla až v roce 1713. Díky popsané spolupráci a osvícení všech zainteresovaných osob tak možná dostal šanci přežít dalších několik století.

Čtěte také: Pivovar, pole či fond. Katolíci vydělávají na budoucnost