Důležitý úkol: zklidnit lidi na místě

Úkolem operátorů, kteří často hovoří s velmi rozrušenými lidmi nebo třeba i se zraněným člověkem, jenž volá pomoc sám sobě, přitom není jen co nejpřesněji zjistit místo, kam je třeba pomoc vyslat.

Nejde jen o přesnou adresu, ale i o další indicie, které mohou příjezd usnadnit: třeba číslo blízké lampy veřejného osvětlení, které je na štítku umístěném na sloupu, číslo železničního přejezdu nacházející se na rubové straně značky, význačný orientační bod či GPS souřadnice…

Výhrou bývá aplikace Záchranka, pokud ji člověk volající pomoc má nainstalovanou ve svém telefonu: souřadnice místa dokáže odeslat sama.

Už ve chvíli, kdy hovoří s volajícím, zapisují operátoři do počítače údaje, které se stanou signálem k výjezdu zdravotníků. Vyptávají se však dál: je třeba vyhodnotit, koho na místo zásahu vyslat. Většinou stačí sanitka se záchranářskou posádkou, někdy však musí vyjet i lékařský tým. Či je potřeba více sanitek, speciální vybavení, vrtulník s další lékařskou posádkou a možností rychlého i šetrného transportu do nemocnice.

Často je třeba zapojit i volajícího a případné svědky, aby se do příjezdu odborné pomoci pokusili udělat, co je v jejich silách. Jak postupovat, radí operátoři krok za krokem – a lidé pak často bývají překvapeni, co oni sami dokázali zvládnout holýma rukama a bez hlubší průpravy v oblasti poskytování první pomoci. Někdy bývá nejnáročnější přimět je, aby se do asistence pustili: uklidnit jejich rozrušení a rozmluvit jim obavy, že by mohli pacientovi „ublížit“. Vypjaté mohou být zvláště momenty, kdy je třeba zahájit resuscitaci dítěte.

Od přijetí hovoru až po předání pacienta

Operátorské pracoviště linky 155 řídí veškerou činnost záchranářů – přičemž zajišťuje vše od přijetí hovoru na tísňovou linku přes vyslání konkrétních posádek a jejich navigování v terénu až po okamžik, kdy práce záchranářů končí – což bývá zpravidla v okamžiku předání pacienta do nemocnice. Ne náhodou záchranná služba považuje operační středisko za srdce i mozek činnosti organizace: členové jeho týmu musí dokázat na dálku rozpoznat, jak závažná je situace na místě, které sami nevidí; pouze slyší nějaké informace. Mohou se tak spoléhat jen na vlastní úsudek, zkušenosti – a systém šikovně kladených otázek. Přičemž některým volajícím je třeba vysvětlit, že toto vyptávání nezdržuje; naopak je jeho cílem přispět k tomu, aby pomoc dorazila co nejrychleji a byla co nejefektivnější.

Operační středisko krajských záchranářů vedle tísňové linky obsluhuje i bezplatné číslo call centra 800 888 155. Tam se neřeší akutní stavy spojené s vysíláním sanitek, ale umožňuje probrat věci, které tolik nespěchají – poradit se o zdravotních obtížích, které vyslání sanitky nevyžadují, protože zjevně nejde o život ohrožující stav. Co s bolením břicha? Čím srazit horečku? Jak si ulevit od bolesti zad? Lze se i poptat, kde najít nejbližší pohotovost či lékárnu otevřenou během noci…

Díky existenci call centra takovéto hovory neblokují tísňovou linku – na niž by se lidé s takovýmito dotazy obraceli – a tým, který ji aktuálně obsluhuje. Tam přece jen může každým okamžikem někdo zavolat kvůli zásahu, kdy minuty, ba i sekundy nakonec budou rozhodovat o životě a smrti.