Kliknutím zvětšíteNepůvodní živočichové, kteří k nám byli zavlečeni z jiných končin, pro něž se také vžilo označení invazní druhy, mohou pro své okolí představovat zlo. Způsobují škody lidem, ohrožují domácí faunu i flóru a představují hrozbu pro celý ekosystém. Platí to třeba pro nutrie. Zvířátka, která například spousta rodin s dětmi vnímá jako roztomilé „myšičky“, na něž je radost pohledět – a už proto by je hodní lidé měli přikrmovat. To také mnozí dělají; nejen ve městech, ale i v otevřené krajině.
Ve skutečnosti nutrie říční, stejně jako třeba ondatra pižmová, mohou být přenašeči onemocnění nebezpečných i lidem; dobrým sousedem ale nejsou i z dalších důvodů. Mohou ohrozit cenná přírodní společenstva ničením porostů na březích, zvládnou zdevastovat plodiny na polích – a také dokážou narušovat vodní stavby včetně protipovodňových hrází. Podobně problémových zvířat jsou desítky.
Některá likvidují drobné živočichy či vajíčka a mláďata ptáků, což je třeba případ mývala severního, psíka mývalovitého nebo norka amerického; posledně jmenovaný devastuje i populace raků, obojživelníků či ryb, protože spořádá vše živé na dosah. Dokonce i husice nilská představuje problém: agresivním teritoriálním chováním brání v hnízdění jiných vodních ptáků
Omezovat stavy nepůvodních druhů mohou nyní myslivci intenzivněji než dříve. Ministerstvo zemědělství po dohodě s resortem životního prostředí vydalo prováděcí vyhlášku k zákonu o myslivosti, která od počátku letošního roku povolila lov v rámci regulace nepůvodních druhů všem myslivcům; dříve toto právo měli jen členové myslivecké stráže.
Před rokem, než vyhláška začala platit, se mezi myslivci objevily debaty, zda nebude lepší zůstat u soustředění pozornosti na regulaci stavů spárkaté zvěře, jestliže odstřel invazních druhů nenabízí moc možností vydělat na kožešině a ke konzumaci se hodí vlastně jen maso nutrie (kterou ale nejí každý).
Střílení dost lidí vnímá s nelibostí
Že rozšíření práva lovit nepůvodní druhy střelci při návštěvách honiteb využívat začali, potvrdil Deníku jednatel Okresního mysliveckého spolku Praha-venkov Karel Říšský. „Věnují se tomu, co to jde – a jak spolu mluvíme, děje se to po celém regionu,“ konstatoval. Závěry ale zatím může jen odvozovat z toho, co slyší od myslivců. Konkrétní čísla budou k dispozici později.
„Pokud mám informace, největší problém jsou nutrie, které se v oblasti vodních toků hodně rozšířily a páchají velké škody. Problém je, že je lidé z okolí často krmí a naučili je zvyknout si na přítomnost lidí,“ řekl Říšský s tím, že nutrie se lokálně pomnožily hlavně na tocích, u nichž nacházejí dostatek krmiva nebo jim potravu lidé přinášejí. „Hodně se vyskytují i v intravilánech obcí, kde se zasahovat střelbou nedá; toto území je vyčleněno z honebních pozemků. Střílet se může jen mimo obec – a samozřejmě i tam se odstřel nedá provádět, pokud jsou na místě lidi,“ konstatoval.
Deníkem oslovený myslivec Luboš poznamenal, že v souvislosti s odstřelem nutrií neznamenají komplikaci jen lidé, kteří jsou právě na místě. Třeba ti, kteří jim nosí krmení, by prý zprávu o střílení přijali hůř než vraždu. „Oni nevidí souvislosti a jen se rozplývají ťuťu-ňuňu kožíšek, dětem se to líbí,“ uvedl s tím, že krmení přivandrovalých škůdců leckdo vnímá jako svůj ekologický počin ve prospěch ochrany přírody. Aniž by byl ochoten připustit, je jí tím naopak škodí. „Ale každý má svou hlavu a nepřesvědčíte ho,“ mávl rukou s tím, že o těchto věcech už nemluví ani v rámci rodiny.
Na čísla je nutné počkat do léta
Tento myslivec také Deníku řekl, že se vyřešilo, o čem před rokem s kolegy hodně diskutovali: zda při zastřelení nepůvodních druhů ještě nebude třeba platit za likvidaci v asanačním ústavu. „Dostali jsme stanovisko veterinářů, že pokud jde o zdravě vypadající kus, do kafierie nemusí,“ konstatoval. To potvrzuje i Vlastimil Waic z centrály Českomoravské myslivecké jednoty, jež Státní veterinární správu požádala o stanovisko k likvidaci kadaverů jedinců invazních druhů usmrcených myslivci. Pokud nejde o zjevně nemocný kus, odvoz zvířete do kafilerie není nutný.
Ani Waic ale nemá podklady k tomu, v jakém rozsahu myslivci začali nového práva využívat: aktuální evidence není k dispozici. „Vše se dozvíme až na zhruba na konci srpna, kdy Český statistický úřad zveřejní statistiku za myslivecký rok, který trvá od počátku dubna do konce března,“ uvedl.
Stejnou informaci Deníku poskytl i mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý: „Informace o naplňování ‚invazní vyhlášky‘ za rok 2022 budou známy až po vyhodnocení myslivecké statistiky. Data za myslivecký rok 2022 ze všech honiteb budou zpracována v průběhu léta.“ Také Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí sdělila: „Podle našich informací je ze strany uživatelů honiteb, myslivců nová úprava využívána, ale souhrnné údaje budou k dispozici až na základě vyhodnocení takzvané myslivecké statistiky.“
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
