Připravují založení Svazku obcí Křivoklátska, který má jednak pomoci tomu, aby hlasy obcí byly více slyšet, jednak už jde o přípravu na aktivity v době, kdy se obce zřejmě budou snažit zabránit vzniku národního parku právní cestou.

Cokoli měnit místní nemají zájem

Nejcennější území v centru Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko je tak hodnotné, že si zaslouží nejvyšší stupeň ochrany v režimu národního parku. To je argument, který často používají zastánci jeho vyhlášení. Včetně ministerstva životního prostředí nebo vedení Středočeského kraje. Ano, souhlasné hlasy lze spíš slyšet v Praze. I mezi místními se příznivci najdou – řada lidí z regionu se ale staví na odpor. Obávají se, že národní park by znehodnotil jejich pozemky i další nemovitosti (a kvůli očekávaným a ne zcela jasným omezením zřejmě částečně i jejich způsob života). Kvůli přílivu návštěvníků přilákaných touto značkou by také nejspíš vzal zasvé vesnický klid.

Odpůrci soudí, že od národního parku nemohou čekat nic dobrého, už podle načasování 90denní lhůty pro podání námitek. Její začátek v září poznamenal rozruch po komunálních volbách, kdy se změnili leckteří zastupitelé a někde i starostové – a končí v čase Vánoc. Obojí je v obcích vnímáno jako nevstřícný krok ze strany státu. Krok, který ukazuje, jaký postoj úředníci a politici v Praze mají k místním. Stejně jako podzimní marné snahy starostů o kontakt s vedením ministerstva, kde se nyní řeší obsazení ministerského křesla.

Navzdory předvánočnímu shonu se nyní ve starostenských kancelářích i v domácnostech sepisují podání na ministerstvo. Podle slov starosty obce Broumy Petra Jirky (nez.) se lidem především nelíbí, že by měli mít své pozemky v národním parku – tedy prý prakticky nevyužitelné – nebo domy v ochranném pásmu; žádají o vyjmutí. Podobné je to v Karlově Vsi, která by měla být přímo součástí národního parku. Její starostka Iveta Kohoutová (nez.) ale připomíná i další souvislosti – například společně s obcí Branov mají na zamýšleném území národního parku hřbitov. „Nikdo neví, jak se hospodaří na pohřebišti v národním parku,“ poznamenala Kohoutová.

Rozhodovat budou zákonodárci

Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí Deníku sdělila, že zákonný proces vyhlašování národního parku považuje ministerstvo nejen za výsostně odborný, ale i za zcela demokratický. Připomněla, že vláda má vyhlášení národního parku v programovém prohlášení.

„Proto děláme kroky, které k němu směřují, ale důležité je potkat se s místními a otevřeně s nimi komunikovat. Národní park tu nemá být proti lidem, místní by ho měli přijmout za svůj,“ konstatovala Pospíšilová, jež současně upozornila, že „z kraje nového roku“ se uskuteční plánovaná pracovní cesta ministra životního prostředí do regionu k jednání se zástupci obcí.

Ministerstvo nyní shromažďuje připomínky a námitky od obcí a vlastníků nemovitostí, o nichž pak rozhodne – a podle toho návrh na vyhlášení národního parku upraví. To by mělo být hotovo do srpna příštího roku. Ministerstvo začne připravovat návrh novely zákona (národní parky se vyhlašují právě zákonem), který bude předložen vládě.

„Během této přípravy je návrh projednáván s ostatními ministerstvy a dalšími institucemi, které jej připomínkují. Průběh vlastního legislativního procesu vede přes meziresortní připomínkové řízení, projednání v Legislativní radě vlády, schvalování v obou komorách Parlamentu ČR a končí podpisem prezidenta – zde předpokládáme termín září 2023 až září 2024,“ nastínila Pospíšilová očekávaný vývoj.

Petici podepsalo přes deset tisíc lidí

Odpůrci mají v úmyslu plány zmařit. Vládě radí v tomto bodě programové prohlášení revidovat; i kvůli úsporám. Soustředit se chtějí na oslovení těch, kteří budou rozhodovat: členů vlády a zákonodárců. Ministry i premiéra nyní starostové oslovují otevřeným dopisem, na 19. prosince se v Poslanecké sněmovně chystá jednání u kulatého stolu, z něhož vznikne i videonahrávka, zřejmě kolem poloviny ledna zástupci občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko předají petičnímu výboru sněmovny petici Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko, jejíchž více než deset tisíc podpisů si už vynutí veřejné slyšení. „Plánujeme oslovit i petiční výbor Senátu,“ připomněl za tuto iniciativu Jakub Majer.

Odpůrci se také budou snažit dosáhnout jednání mezi ministerstvy životního prostředí a zemědělství o hledání řešení, jak k žádoucím změnám dospět v rámci nynějšího uspořádání – tedy v režimu chráněné krajinné oblasti. Včetně jasného určení, co vlastně by se mělo zlepšit: konkrétní výhrady k tomu, co je nyní na Křivoklátsku špatně, totiž nezaznamenali ani od úřadů, ani od ekologických aktivistů. A až bude zřejmé, jak se k resort životního prostředí postavil k podaným námitkám, obce v případě jejich zamítnutí chtějí postupovat společně v rámci vznikajícího svazku. Už nyní se počítá s příspěvky jeho členů na právní služby.

Pohled lesníka hospodařícího na Křivoklátsku
- Nynější podoba Křivoklátska je výsledkem citlivého hospodaření generací lesníků; lichý je argument, že je třeba chránit původní porosty: těch je v místě 4,35 procenta; třeba přehled majetku panství z roku 1789 zde popisuje převážně holiny a pastviny
- Nyní se Křivoklátsko dá považovat za živou expozici lesnictví, pravidla hospodaření v národním parku by vlastně byla zcela protichůdným krokem – už v současnosti ale existují národní přírodní rezervace, které fungují v bezzásahovém režimu
- Nyní zde funguje systém hospodaření, který daňové poplatníky nic nestojí – národní park by ale potřeboval peníze ze státního rozpočtu; aktivní lesnické hospodaření také umožní lépe se připravit na klimatické změny
- Odmítání národního parku není jen nápadem několika místních lesníků, kteří by nejspíš přišli o práci: stejně hovoří odborné organizace včetně dokumentu České lesnické společnosti, který podepsala stovka odborníků: 10 profesorů, 15 docentů, 40 doktorů a 35 magistrů či inženýrů
- Není známa žádná odborná studie, která by říkala, že nyní dochází ke zhoršování zdravotního stavu lesních porostů na Křivoklátsku; naopak studie oceňují zlepšování dřevinné skladby a snižující se poškozování zvěří
- Nejsou známy zprávy o tom, že by správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko hospodařila špatně; jediné negativní informace z poslední doby jsou pouze o otevření černého lomu
Zdroj: Robin Ambrož, ředitel společnosti Colloredo-Mannsfeld

Otevřený dopis starostů z Křivoklátska premiérovi a členům vlády ČR

Vážení a milí členové vlády,

přijměte od nás toto vánoční přání jako poselství z křivoklátských lesů, jejichž osud nám, stejně jako Vám, leží na srdci. S vědomím všech složitostí, které poslední rok přinesl, si ceníme Vašeho zájmu o náš kraj a vůle chránit jeho přírodní a kulturní bohatství. Křivoklátsko je náš domov, kde kořeny mnohých našich rodin jsou opravdu staleté.

Jako zvolení zástupci zdejších občanů bychom Vám chtěli popřát, abyste nepodlehli zkratkovitému, účelovému a nepodloženému obrazu, na kterém je postaven záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
Bohužel musíme konstatovat, že záměr, s výjimkou katastrálního vymezení, nepředkládá žádné informace o tom, jak možný vznik parku ovlivní životy občanů, které zastupujeme.
V záměru chybí zonace a zásady péče, definující hospodaření, což vyvolává silnou nejistotu stran toho, jak se změní prostředí, ve kterém naši občané žijí. Těm z nich, kteří v předmětném území vlastní majetky pak absence podkladů znemožňuje se k záměru zodpovědně vyjádřit. Z hlediska omezení svobody pohybu je záměr pouze obecný. Uvádí sice, že určité skupiny občanů (například cyklisté) omezeni budou, ale nedefinuje jak.

Chceme rovněž upozornit, že záměr na vyhlášení národního parku absentuje i ve všech koncepčních dokumentech správy území. Namátkou 6. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, územní plány obcí, Státní program ochrany přírody a krajiny 2020-2025, či Plán péče o CHKO Křivoklátsko 2017-2026.
Záměr zároveň neobsahuje zákonem předepsané vyhodnocení předmětného území. Neobsahuje žádnou odbornou, natož odborně oponovanou dokumentaci. Pouze se odkazuje k historickým studiím, které ale ve většině případů vyhlášení nedoporučily. Zcela opomíjen je pak ekonomický aspekt zřízení nové státní instituce.
Všichni se jistě shodneme na tom, že Křivoklátsko je mimořádně cenným, bohatým a jedinečným územím. Dle našeho názoru je tato jedinečnost výsledkem práce mnoha generací našich předků uplatňujících, dnešní optikou, zásady tzv. “aktivního managementu” při péči o zdejší lesy a krajinu. Proto je Křivoklátsko považováno za výstavní síň evropského lesnictví.

Forma ochrany přírody prosazovaná v kategorii národní park je však zcela opačná, preferující bezzásahové hospodaření a pasivní pozorování přírodních procesů. To by v kontextu našeho kraje znamenalo úplné “obrácení kormidla” a my se domníváme, že tak zásadní rozhodnutí, ovlivňující životy našich dětí a dalších pokolení, není možné přijmout bez společenského konsensu, řádné odborné a víceoborové diskuse, komplexních a transparentních podkladů definujících důvod, způsob a důsledek uvažované změny přístupu ke zdejší krajině. Nic z toho však nenastalo. Vznik nového zákona pokládáme za kontraproduktivní také proto, že stejnou péči, jakou Křivoklátsku slibuje národní park, lze dosáhnout stávajícími zákonnými prostředky.
Dovolte nám proto vyslovit také naše přání. A sice, abyste v rámci připravované revize programového prohlášení vlády záměr na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko vyškrtli a nahradili ho společným zadáním pro příslušné resorty zohledňujícím současné znění preambule vládního prohlášení: „Budeme hledat realistická řešení, která opravdu pomohou ochránit životní prostředí, vodu, půdu, lesy, a to vše s vědomím odpovědnosti za prosperitu naší země."

Podepsaní starostové a zástupci obcí Křivoklátska:
Lukáš Kocman, starosta obce Běleč
Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves
Petr Jirka, starosta obce Broumy
RNDr. Soňa Chalupová, starostka města Beroun
Ing. Jiří Zikmund, starosta obce Branov
Bc. Andrea Pavlisová, starostka obce Bzová
Ing. František Hájek, starosta obce Čilá
Ing. Petra Hartinglová, starostka obce Drahoňův Újezd
Pavel Sládek, starosta obce Drozdov
Petr Boháček, starosta obce Horní Bezděkov
Radek Hlaváček, starosta obce Hracholusky
Mgr. Václav Krůta, starosta obce Hřebečníky
František Čermák, starosta obce Hředle
Pavel Hubený, starosta obce Hudlice
Ing. Zdeněk Steiner, starosta obce Chyňava
Libuše Vokounová, starostka městyse Křivoklát
Mgr. Adéla Jirásková, starostka obce Lašovice
Jan Kuna, starosta obce Malé Kyšice
Ing. Michal Špyrit, starosta obce Kublov
Věra Nedvědová, starostka obce Lhota
Jaroslav Jirásek, starosta obce Městečko
Hana Chaloupková, starostka obce Mlečice
Pavel Hučko, místostarosta obce Nižbor
Jitka Vydrová, starostka obce Nezabudice
Dagmar Vlachová, starostka obce Nový Jáchymov
Milan Ineman, starosta obce Ostrovec-Lhotka
Josef Šinkner, starosta obce Otročiněves
Miroslav Macák, starosta městyse Pavlíkov
Radek Škrdlant, místostarosta obce Plískov
Ing. Jiří Pour, starosta obce Podmokly
Ing. Alena Klobásová, starostka obce Pustověty
Bc. Tomáš Kohout, starosta obce Račice
Mgr. Tomáš Vostatek, starosta obce Roztoky
JUDr. Lenka Šnoblová, starostka obce Skryje
Milan Rohla, starosta městyse Slabce
Ing. Milan Anýž, starosta obce Svatá
Jaroslav Schneider, starosta obce Sýkořice
Jitka Kobrová, starostka obce Trubská
Zdeněk Hruška, starosta obce Týček
Ing. Iveta Koulová, starostka města Unhošť
Ing. Pavel Moucha, starosta obce Velká Buková
František Závora, starosta obce Všetaty
Ing. Jiří Těhan, starosta obce Zbečno

Václav Valenta, starosta obce Železná

Ing. Pavel Rous, starosta obce Žilina