„Jsme zásadně proti těžbě v blízkosti města. Podle našeho názoru jsou v regionu jiné lokality, ve kterých se už těží a které je třeba nejprve zcela využít, než se otevře další dobývací prostor," konstatuje starostka Jana Štěpánová.

Stanovení dobývacího prostoru na severovýchodním okraji města bylo velkým tématem už před lety. Celá záležitost však utichla ve chvíli, kdy město protestovalo, že zahájením těžby bude narušeno ochranné pásmo kolem městského hřbitova. Soud mu dal za pravdu.

Vloni na podzim bylo město požádáno, aby se k věci znovu vyjádřilo. Po stanovení ochranného pásma okolo veřejného pohřebiště v šíři 100 metrů se rozhoduje o budoucnosti plochy o rozloze 17,8 hektaru (původní návrh počítal dokonce s 22,7 hektary)!

Oblast těžby, kde jsou zásoby štěrkopísků uloženy ve dvou vrstvách o celkové mohutnosti 9 18 metrů a sahají až pod hranici podzemní vody, bude ohraničena z jedné strany železniční tratí, kde rovněž platí ochranné pásmo, z druhé strany silnicí.

Kdo má poslední slovo?

Budoucí čas je v tomto případě na místě. Přestože nyní může Bakov ještě získat odklad, do budoucna k vytěžení suroviny bezpochyby dojde. V záležitostech tohoto druhu nemá totiž místní zastupitelstvo poslední slovo. To náleží státním úřadům. Stejně je tomu například i v případě těžby uhlí.

Probíhající těžba štěrkopísků v lokalitě Horní Bousov Obruby a Ujkovicích podle oficiálního stanoviska městského úřadu v současné době, kdy je stavebnictví v recesi, plně dostačuje. Také statistický úřad potvrzuje, že spotřeba kameniva poklesla v poslední době v rámci Středočeského kraje o 30 40 procent.

Město tak navrhuje ponechat ložisko v surovinové rezervě podobně, jako je tomu v případě Horního Bousova, Chudíře a Bud.

Je to právo státu

Bakovským na celé záležitosti vadí především nepříjemnosti, které těžba přinese zvýšení hluku, prašnosti, objemu nákladní dopravy nebo ohrožení chráněných živočišných druhů. Jako nutnou podmínku vidí také přepracování dokumentace EIA, která už pro starší datum svého vyhotovení neodpovídá současné legislativě. V neposlední řadě těžbu neřeší a nehodlá řešit ani územní plán.

„Uvědomujeme si, že se jedná o obchodní záležitost. Výnosy z tohoto ložiska budou vysoké, takže tlak na stanovení dobývacího prostoru chápeme. Je to právo státu. Nám ale přinese především nepříjemnosti," podotýká starostka Jana Štěpánová.

Má pro město situace nějaká pozitiva? Jistě se bude hovořit o finančních náhradách. Na to je ovšem ještě brzy. Vlastníci dotčených soukromých pozemků věc udělají ještě složitější.