„Když procházím ulicemi Prahy 3, všimla jsem si provizorních oplocení stromů nebo celých pásů zeleně, kde si lidé vysazují kytičky a snaží se zahradničit. Tato privatizace veřejného prostoru je naprosto nepřípustná, kdyby se takto choval každý, veřejný prostor by přestal být veřejným,“ rozčiluje se starostka.
Prostory, kam byly květiny vysázené, byly předtím plné nedopalků od cigaret a odpadků. Zastánci moderního streetgardeningu se obhajují tím, že svými aktivitami nic nepoškozují, ani si nic nepřivlastňují. „Nikdo nejde do parku a neudělá si tam svoji zahrádku.
Jde o to uklidit odpadky okolo stromu a udělat záhonek tam, kde to předtím bylo spíše ošklivé,“ vysvětluje Tomáš Plesník z iniciativy Streetgardening a zároveň vyzývá starostku Hujovou ke společné diskusi při procházce.
Názory na guerillovou výsadbu se však rozcházejí. Někteří ho považují za přínosné zvelebení místa, jiní za zábor veřejného prostoru. Starostka Hujová guerilla gardening dokonce přirovnala k Akci Z, která měla během minulého režimu za cíl zvelebit okolí, ale zvrhla se v neoficiální stavění kanalizací a domů.