V čele obce už druhé volební období stojí lidická rodačka Veronika Kellerová. Starostka si s Deníkem povídala nejen o událostech, které se staly přesně před třiasedmdesáti lety, ale také o investicích, plánech a společenském životě v Lidicích.

Jaké to je, být starostkou Lidic? To přece není běžný úřad vedení obce.

Vzhledem k tomu, že jsem se narodila v Lidicích a má babička byla lidickou ženou, je to hodně zavazující. Ač to možná bude znít pateticky, je pro mě pocta, že jsem se stala starostkou Lidic. Nejsem uvolněná starostka, a tak úřadu věnuji všechen svůj volný čas i na úkor rodinného života.

Máte jistě mnohem více povinností než představitel jiné byť stejně velké obce.

Určitě. Minulý týden zde byl arménský premiér, dnes odpoledne uvítáme slovenského prezidenta. Mezinárodních návštěv je zde po celý rok skutečně hodně. Jezdí sem nejen vrcholní politici, ale také obyčejní lidé. V pátek budeme například podepisovat memorandum se srbskou vesnicí, jenž byla zasažena stejně jako Lidice. V roce 1941 ji vypálili. Lidice jsou také součástí Iniciativy pro podporu vypálených obcí. Čili i toto patří k mému úřadu.

Dnes je 10. června. Jak takový den v Lidicích vypadá?

V obci vždy 10. června panuje klid. Zastaví se všechny práce, například dnes nikdo nepracuje ani na rekonstrukci zdejšího parku, která je jinak v plném proudu. Pro mě je nejemotivnější pietní akt, ten, který koná v den vypálení obce ráno v kladenském gymnáziu. Ve zdejší tělocvičně trávily své poslední společné okamžiky lidické ženy s dětmi, než je nacisté rozdělili. Byla tam i má rodina. Beze slova dosud žijící lidické ženy a děti i potomci už zesnulých žen pokládají květiny v místě, kde se musely se svými dětmi rozloučit. Následně se u sochy lidických dětí na pietním území pokládá bílá květina. Je to velmi smutný den, i když už je to třiasedmdesát let.

Co je pravdy na tom, že se v Lidicích dějí nadpřirozené jevy?

O tom nic nevím. Bude to spíše jen fantazie lidí. Na pietní území chodím od dětství každý den a nikdy jsem neměla pocit, že bych viděla nebo slyšela cokoliv nadpřirozeného.

Jaké byly v posledních letech nejzásadnější investice?

Už v minulém volebním období jsme opravili chodníky v celé západní části. Hodně nám v tom pomohla dotace od Středočeského kraje. Získali jsme tři miliony korun, což je pro nás částka rovnající se většině rozpočtu. Dále jsme, také z dotací, opravili a zateplili obecní úřad. V jeho budově se mimo jiné nachází i mateřské centrum. To zde působí už pátým rokem. Společně pořádáme mnoho akcí nejen pro děti, ale i společenských zábav pro dospělé. Koná se zde například pálení čarodějnic, dětský den, honba za pokladem a tak dále. Společenský život v Lidicích byl vždy pestrý, chceme na tuto tradici navázat.

V obci máte také školku…

Tu jsme opravili a rozšířili její kapacitu. I tak máme nyní problém. Jelikož o naši mateřinku je díky vynikající práci ředitelky Soni Macháčkové velký zájem. Je v ní plno. Tento školní rok se nám stalo, že se do školky nedostaly čtyři lidické děti, jelikož pět přespolních předškoláků, kteří byli umístěni jinde, sem chtěli rodiče dát. Máme tedy udělenou výjimku. Před pár dny jsem se dozvěděla, že máme schválenou dotaci na vybudování nového hřiště pro školku v přírodním stylu.

Co vše máte ještě v plánu do budoucna?

Chtěli bychom opravit blok obchodů, který se nachází naproti Lidické galerii. Je tam například zlatnictví, prodejna potravin, svatební salón, galanterie, knihovna i obchod se suvenýry. Stavba patří obci a její fasáda už je stará. Zaslouží si rekonstrukci. Také bychom rádi opravili silnice.

Říkala jste, že rekonstruujete park.

Nazýváme ho Malým parkem. Nachází se hned naproti Lidické galerii, což je kousek od obecního úřadu. Místo bylo zarostlé tújemi a jalovci. Vše už je vysekané. Nechali jsme obnovit cesty a dokonce jedna i přibyla. Cesty budou asfaltové, aby se na nich dalo jezdit na kole a kolečkových bruslích. Nebude chybět ani altán, schody a velké množství laviček. Navíc uprostřed budou směrovky na významná místa jménem Lidice. Ve spoustě zahraničních zemí pojmenovali po Lidicích vesnice, části měst, ulice nebo instituce. Budou tam i údaje o vzdálenosti. Slavnostní otevření se uskuteční v září.

Rozrůstají se Lidice stejně jako jiné obce?

Léta jsme zde měli stavební uzávěru, ovšem předminulé vedení rozhodlo, že se prodají obecní pozemky a dostaví se jedna nová ulice. Následovalo hlasování o jejím jméně. Vyhrál návrh ulice Starosty Hejmy, což byl poslední starosta starých Lidic. Musím říci, že developer k výstavbě přistoupil velmi citlivě a vkusně. Do nových domů se navíc nastěhovali úžasní lidé, kteří se zapojili do společenského života obce. Teď už se zase delší dobu stavět nebude. Stavební parcely tu sice jsou, ale chceme udržet ráz vesnice a obec je pod dohledem památkové péče. Nechceme narušit architekturu Lidic a navíc bychom byli ráda, aby se noví obyvatelé stihli do obce takzvaně vstřebat.

Lidicemi ročně projede několik tisíc turistů.

Do Památníku Lidice chodí zhruba 50 tisíc platících návštěvníků ročně, ale myslím si, že tu projde tak 100 tisíc lidí. Spoustu jich totiž nejde do galerie ani muzea a jen si projdou pietní území a obec. Bohužel někteří se chovají bezohledně a s tím máme problém. Na pietním území venčí psy, dokonce se nám poslední dobou stává, že si tam lidé dělají pikniky a hází si tam létajícím talířem. To je něco nepředstavitelného. Na pietním území by se měl každý chovat s úctou a pokorou. Loni jsme zde měli mladé studenty z jedné německé školy. Natáčeli zde film, s nimž jezdí po festivalech v Německu. Ti z toho byli úplně konsternovaní. Jinak obyvatelé Lidic drží spolu a starají se nejen o svůj majetek, ale také o veřejné prostory.

Jak se vám spolupracuje s Památníkem Lidice?

Ráda s nimi spolupracuji. Je to v zájmu nás obou. Jsme jedny Lidice. Je jedno, zda se jedná o obec nebo památník.