Jak hodnotí Spokojený domov loňský rok a jak se mu aktuálně vede?

Naší nejvýznamnější událostí, co se týče loňského roku, bylo rozšíření našich služeb na Jičínsko. Celý loňský rok byl spojen se zvyšováním počtu našich klientů. Ten růst je ale vlastně stálý. Za těch dvanáct let, co fungujeme, jsme rok od roku větší organizací, a přesto si udržujeme osobní přístup, což je jeden ze základních principů naší práce. V současnosti máme klientů celkem 106, a to na území 36 obcí a tří krajů.

Stále pracujete na tom, abyste byli vidět a abyste se dostávali do povědomí lidí?

Naší hlavní činností je především poskytování sociálních služeb rutinní činnost, která je ale pochopitelně nejdůležitější. Vloni na podzim jsme se ale rovněž účastnili třeba festivalu Play Fair v Hradci Králové, který pořádala Nadace Taťány Kuchařové. Návštěvníci si mohli interaktivní formou vyzkoušet třeba to, jak se ovládá elektrická polohovací postel nebo zvedák, který využívají mnozí klienti k přesunu z postele do koupelny. To bylo velmi vyhledáváno především dětmi. Rádi také pořádáme besedy s hercem a dabérem Václavem Knopem, který je již třetím rokem naší oficiální tváří, a jeho hosty. Tyto akce přispívají k našemu zviditelňování. Vloni byl jejich hostem Václav Upír Krejčí a Ivo Šmoldas.

Mluvíme o tom, že Spokojený domov pracuje na tom, aby byl vidět. Má ale kapacity na to, aby mohl případně uspokojit náhlou poptávku po péči?

Aktuálně v této souvislosti přijímáme na Mladoboleslavsku jak nové klienty, tak zaměstnance. Koho by lákala práce v sociálních službách, může se na nás obrátit. Kapacity k přijímání nových klientů máme zejména na Mladoboleslavsku a ve středních Čechách. Tady bych si dovolil malou odbočku. Naši klienti ze Středočeského kraje donedávna komunikovali s naší krajskou koordinátorkou Jaroslavou Turkovou, která se ovšem chystá do důchodu. Na její místo nastupuje kolegyně Helena Šolcová. Telefonní číslo zůstává stejné, se zájmem o práci i o naše služby se však už nyní obracejte na ni. Stále častěji tak činí třeba rodiny našich budoucích klientů, které si volají o doplňující informace o našich službách. Často se ptají třeba na to, zda opravdu poskytujeme péči o lidi v jejich domovech i v těch nejzapadlejších vesničkách. Rádi odpovídáme, že ano.

Poskytujete pomoc i nárazově?

Vždy jsme rádi, když víme o tom, že budeme někde potřeba, alespoň týden předem. Občas se to ale zajistit nedá, i v tom případě se snažíme vyhovět. Například, když babičku dříve pustí z nemocnice a rodina se o ni nemůže postarat.

Letos tedy oslavíte 12. výročí založení. Připravujete nějaké doprovodné akce?

Dvanáct let a dvanáct měsíců, to je takové symbolické. Na podzim, kdy si to výročí připomeneme, chceme proto vydat kalendář kresleného humoru Jiřího Flekny, vozíčkáře, který je jedním z našich prvních klientů.

Zaznamenal jsem, že se vám nedávno podařilo získat nový služební vůz. Předpokládám, že to v mnohém ulehčuje práci.

Ano, to auto je určené pro Mladoboleslavsko a jezdíme s ním teprve od února. S rozšiřováním naší klientské základny nám stoupá i potřeba služebních vozů. Ještě jedno bychom tedy potřebovali. Pokud by nám chtěl někdo jedno zasponzorovat, určitě bychom se nezlobili. Ošetřovatelky zatím stále jezdí i svými osobními auty.

Je to pár týdnů, co byl ve Veselé u Mnichova Hradiště otevřen dům zvláštního určení Ludmila. V jakém vztahu je ke Spokojenému domovu? Nebo je jedinou spojnicí zakladatelka Spokojeného domova a zároveň iniciátorka tohoto projektu Kamila Sedláková?

Přesně tak. Spolupracujeme, jsme v kontaktu, ale jedná se o jiný projekt, který spojuje osoba statutární zástupkyně naší organizace, která je rovněž majitelkou tohoto objektu a ředitelkou nestátního zdravotnického zařízení Malyra.

Jak se daří bousovskému zahradnictví Spokojené slunce?

Za ty dva roky existence už vešlo ve známost. Zájemci tu seženou jak zeleninu a čerstvé řezané květiny, tak aktuálně třeba sadbu a substráty. Uvažujeme tu o vytvoření chráněné dílny. Veškerý zisk rovněž putuje na rozvoj našich služeb.

Co se týče výhledu do budoucna, má Spokojený domov nějaký konkrétní cíl, nebo pokračovat ve své činnosti?

Pokud nám to umožní finance a samosprávy v oblastech, kde působíme, rádi se budeme rozšiřovat. Nechci, aby to znělo jako chlubení, ale je pravda, že v některých regionech nastavujeme i dalším poskytovatelům sociálních služeb laťku. Například jsme začali poskytovat služby i večer a o víkendech a konkurence se nám následně přizpůsobila, na čemž vydělali především klienti. Spolupracujeme i s obecními úřady. Mnohým obcím na základě našich znalostí a zkušeností pomáháme naplnit zákonnou povinnost starat se o potřebné občany na jejich území, čímž jim šetříme starosti. Hlavním cílem ale jsou naše stálé priority nepřetržitá služba i v těch nejzapadlejších vesnicích a péče i o klienty upoutané na lůžko v jejich vlastních domovech. Je to náročné, ale spokojení klienti za to stojí.

Čtěte také: Domácí péče Andělka uleví v Příbrami pacientům od cesty k lékaři