Několikamístná suma může připadat zvláště dříve narozeným vlastníkům jako horentní částka. Avšak opak je pravdou. Po propočítání ceny za metr čtvereční či hektar v porovnání s obvyklou cenou v celé České republice vychází směšná částka.

Nabídky na koupi půdy přicházejí jednotlivcům i zemědělským firmám z různých míst republiky, většinou z Liberecka, Berounska, z Jablonce nad Nisou a v neposlední řadě i z Rakovníka. Podle zkušenosti zemědělců o půdu mají zájem hlavně spekulanti, kteří nechtějí na půdě hospodařit.

Například zemědělec z Berounska chce začít s chovem skotu a má prý zájem o půdu na Rakovnicku. Je to nelogické už z důvodu přejezdových vzdáleností a nákladů na dopravu.

Kupní smlouvy

Spekulanti tak půdu nakoupí doslova za pakatel. Navíc, v dopise uvádí pouze, že mají zájem o pozemky na listu vlastníka číslo to a to. Vůbec nerozlišují, že mezi zemědělskou půdou jsou také například sady nebo dokonce pozemky pod rodinnými domy. Někteří jdou tak daleko, že připojí k dopisu rovnou kupní smlouvu.

Takto získanou půdu nabízejí zemědělcům buď zpět k prodeji, nebo k pronájmu, ovšem už za mnohonásobně vyšší cenu, než ji nakoupili, nebo než je obvyklá cena při pronájmu. Tím cenu půdy kazí a komplikují tak situaci zemědělcům, kteří mají zájem hospodařit hlavně na vlastní půdě, ale to se jim bohužel nedaří.

Většinou hospodaří na čtvrtině půdy vlastní, zbytek si pronajímají. Potvrdil to Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory v Rakovníku, který vidí spekulativní obchodování s půdou jako velký problém: „Zemědělci v agrární komoře hospodaří zhruba na 20 až 30 procentech vlastní půdy. Ostatní půdu si pronajímají."

Snaha nakupovat

Například v Družstvu vlastníků Agro Malinová hospodaří na 660 hektarech orné půdy. Z toho 180 hektarů vlastní družstvo. Zbytek je v nájmu. Snaží se tedy půdu nakupovat, jak mohou. Akceptují různé nabídky. S majiteli se pokaždé snaží dohodnout na ceně.

Všichni majitelé půdy, kterou mají v nájmu, dostávají dopisy s tím, že pokud by chtěli půdu prodat, jsou první zájemci, a že na ceně jsou ochotni se dohodnout.

„Jenže musíme přeplatit překupníky. Tuhle politiku si bohužel tak trochu někteří zemědělci nastavili sami, když se snažili jeden druhého přeplácet. A to by nemělo být. Myslím, že bychom měli být zajedno," mínil předseda Družstva vlastníků Agro Malinová Jiří Růžička.

Pokud někdo družstvu nabídne pozemky, udělá se u každé parcely zvlášť bonitní hodnocení a cena se navyšuje podle dohody s prodejcem. I tak se stává, že lidé pozemky prodají jinde a družstvo se o tom dozví často až tehdy, když vyprší nájemní smlouva a je třeba ji obnovit, takže majiteli rok, dva platí ještě nájem.

Potřeba úvěrů

Z velké části na pronajatých pozemcích hospodaří také Zem Invest Mutějovice. I tady je situace obdobná. „Každý majitel přitom od nás ví, že pokud by chtěl půdu prodat, že jsme první zájemci, a že se na ceně dohodneme. Jsme ochotni jít na nějakou únosnou mez, tak, aby se nám vložená investice vrátila. Máme zájem o veškerou půdu, kterou obhospodařujeme," zkonstatoval Zdeněk Rosa ze Zem Investu Mutějovice.

Jenže nákup se většinou rovněž nedaří. Majitelé buď půdu prodat nechtějí, nebo využijí „lukrativní" nabídky na prodej pozemků od různých překupníků. Nabídky přicházejí rovněž z Jablonce nad Nisou, Brna, Prahy, Berouna, Ústí nad Labem, zkrátka z celé republiky.

Zemědělci si na nákup půdy berou i úvěry, protože vlastnit půdu znamená určitou jistotu. „Pokud chcete hospodařit i v budoucnu, je třeba vlastnit půdu. Protože je to určitá jistota," zkonstatoval Zdeněk Rosa.

Půda místo zlata

Co tedy způsobilo stále rostoucí hlad po půdě? Zájem o zemědělskou výrobu určitě ne. Ve světě ale klesly všechny ceny komodit, jako je zlato, ropa. A někteří spekulanti vidí v půdě možnost zhodnocení finančních prostředků. Ke spekulaci s půdou nahrávají i banky, kde se uložené peníze vůbec nezhodnocují.

Podle Jaroslava Mikoláše, předsedy Okresní agrární komory v Rakovníku, by se mohla cena půdy zastavit.

„Obecně měli zemědělci čtyři ekonomicky úspěšné roky. Nyní prudce klesla cena komodit, v rostlinné výrobě až o pětadvacet procent. Nízké jsou i výkupní ceny masa a mléka, což bude výrazně znát na ekonomice zemědělských podniků. A při horší ekonomické situaci v zemědělství není důvod, aby se zvyšovala cena a nájmy půdy, protože zemědělci vyšší nájem či cenu nebudou mít nakonec z čeho zaplatit," zkonstatoval Mikoláš.

O ceně půdy přitom hlavně rozhoduje její bonita. Ta se v různých částech okresu liší. Kromě bonity záleží na konkrétních podmínkách. Například u hranic s Německem je bonita špatná, ale cena i nájem půdy je vysoký, protože si ji tam pronajímají němečtí hospodáři na pěstování plodin do bioplynových stanic. Vyšší cena je také u velkých měst.

Nejlevnější v EU

Cena podle bonity v poslední době ale přestává platit. Zvláště na Rakovnicku jsou nyní ceny několikanásobně vyšší než je bonita, takže zemědělci za půdu platí podobnou cenu jako ve vysoce produkčních oblastech.

Například v roce 2014 dosáhla průměrná cena za metr čtvereční půdy v celé České republice 13,96 korun. Tržní cena v ČR je nejčastěji v rozmezí 10 až 20 korun za metr čtvereční. A cena půdy v ČR stále stoupá, v roce 2014 téměř o 13 procent. I tak patří stále mezi nejlevnější v celé EU.

Právě proto by se měl prodej půdy v naší republice řídit určitými pravidly, která zatím neexistují. Proto se AK ČR snaží prosadit zákon o prodeji půdy. Každý jiný stát si půdu chrání. Pokud půda přijde do cizích rukou, je nenávratně pryč.

Přednostní právo

„Jde například o přednostní kupní právo pro toho, kdo na půdě hospodaří. V případě nezájmu by si mohl půdu koupit zemědělec v sousedním katastru, ale musí být aktivní, to znamená alespoň tři roky hospodařit," mínil Jaroslav Mikoláš.

O pravidlech se v tuto chvíli diskutuje. Agrární komora ČR už určitý návrh pravidel podala. Jenže se objevily nesouhlasné názory o omezování svobodného podnikání a podobně. Ani zemědělci nejsou mnohdy jednotní.

„Ale myslím si, že pro budoucnost zemědělců by měla být určitá pravidla prodeje půdy nastavena, tak jako je to v jiných zemích EU," uzavřel předseda Okresní agrární komory v Rakovníku Mikoláš.

Čtěte také: Zemědělce děsí klesající výkupní ceny a nedostatek vody